Prezident Miloš Zeman se příští týden chystá na další část svého turné po zemích východu. Tentokrát zavítá do Ázerbájdžánu. Přinášíme ekonomický přehled této kontroverzní země.
Ázerbájdžán má necelých 9,5 milionu obyvatel. Jeho hrubý domácí produkt je v porovnání s Českou republikou zhruba poloviční, což platí i po přepočtu na jednoho obyvatele. Ázerbájdžán je ve světě známý především svým autoritářským režimem prezidenta Alijeva a velkými zásobami ropy. Se svými sedmi miliardami barelů mu patří devatenáctá příčka na světě. Ázerbájdžán má více ropy než například Norsko či Velká Británie.
Ropa je bohužel hlavním vývozním artiklem země. Na celkovém vývozu, který v roce 2014 činil necelých 31 miliard dolarů, se ropa podílela z 90 procent. Ne nadarmo se říká, že ropa je „prokleté bohatství“, tím spíše u zemí, jejichž ekonomika s ropou stojí a padá. Zatímco v dobách, kdy ceny ropy lámaly historické rekordy, ázerbajdžánská ekonomika dosahovala ročních přírůstků i několik desítek procent (2005 až 2008), tak nyní se růst reálného HDP v Ázerbájdžánu pohybuje pod pěti procenty.
Již samotná závislost na ropě napovídá, že ekonomika Ázerbájdžánu není příliš vyspělá. A data to potvrzují. Zemědělství tvoří necelých 6 % HDP, téměř dvě třetiny průmysl a jen z jedné třetiny se na HDP podílí služby. Z hlediska struktury zaměstnanosti podle sektorů národního hospodářství je to však ještě horší. Celých 38 % všech zaměstnaných pracuje v zemědělství, v průmyslu něco přes 12 % a necelých 50 % zaměstnaných pracuje ve službách. V kontextu struktury HDP je pak jasně vidět, že pracovní síla není v Ázerbájdžánu využívána efektivně (38 % pracovní síly v zemědělství tvoří jen 6 % HDP).
Na to, jak je ázerbajdžánská ekonomika malá, tak je relativně uzavřená, což je jen další známkou její nerozvinutosti. Export se na jeho HDP podílí jen zhruba ze 40 %, dovoz pak jen z necelých 13 %. Jak již bylo řečeno, hlavní vývozní záležitostí je ropa a zemní plyn (90 % exportu), dále pak stroje, bavlna a potraviny. Import je pak složen ze strojů a zařízení, ropných produktů, potravin, kovů a chemických výrobků.
Ázerbájdžán vyváží nejvíce do Itálie (25 %), Indonésie (11 %), Thajska (7,5 %), Německa (6 %) a Francie (5,5 %). Naopak největší obchodní partneři z hlediska dovozu jsou Turecko (téměř 16 %), Rusko (14 %), Velká Británie (11 %), Německo (necelých 8 %) a Čína (6 %).
Co se týče obchodní výměny s Českou republikou, tak Ázerbájdžán je druhý největší vývozce ropy a zemního plynu do Česka, které dovezlo v roce 2014 tyto suroviny za 39 miliard korun. Česko do Ázerbájdžánu vyváží především sklo, stroje, automobily a hygienické potřeby. Hodnota českého vývozu do Ázerbájdžánu je však oproti dovozu pouze desetinová.
Ázerbajdžánská ekonomika se samozřejmě neobejde bez zahraničních investic. Jejich objem ke konci roku 2013 dosahoval 14,4 miliard dolarů. Naopak ázerbajdžánské investice v zahraničí dosáhly ke konci stejného období 8,6 miliard dolarů. Ázerbájdžán je tedy čistým dovozcem kapitálu.
Mise Miloše Zemana prý bude spočívat v úsilí o vytvoření strategického partnerství s Ázerbájdžánem. „Mluvili jsme o tom, že by bylo vhodné, aby naše země měla strategické partnerství s Ázerbájdžánem,“ řekl podle ČTK ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Podle ministerstva zahraničních věcí se v zemi otevírají podnikatelské příležitosti třeba v souvislosti s výstavbou metra v Baku. Tam má být do roku 2040 postaveno 70 nových stanic. Další možnosti pro české podnikatele prý skýtá výstavba silnic a dálnic, obranný a chemický průmysl či dodávky stavebních strojů. „V Ázerbájdžánu je v posledních letech nebývalý stavební boom, který potrvá ještě několik let,“ uvádí ministerstvo.
-usi-
