Němečtí Zelení žádají zákaz reklamy na nezdravé jídlo. Po vzoru Velké Británie

Jídlo. Prodej jídla. Ilustrační foto: pxhere

Sotva britská vláda zavedla omezení reklamy na nezdravá a vysoce kalorická jídla, se stejným požadavkem nyní do Spolkového sněmu přišla frakce německých Zelených. Podle nich je nutné jednat hned.

Britský premiér Boris Johnson a jeho ministr zdravotnictví Matt Hanock představili v uplynulém týdnu novou strategii pro veřejné zdraví. V jejím rámci se počítá s drastickým omezením reklamy na nezdravé jídlo, a to na internetu i v televizi. Na obrazovkách, monitorech a displejích se nesmí reklamní spoty na vysoce kalorické potraviny objevit před 21. hodinou. Diskutuje se také, zda by z britského internetu neměly reklamy na sladkosti nebo rychlé občerstvení zmizet úplně.

Je třeba chránit děti a dospívající, myslí si politička Zelených

Podle členky Spolkového sněmu a expertky na zdravotnictví strany Zelených Kirsten Kappert-Gontherové existuje naléhavá potřeba jednat také v Německu, jak uvedl deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na rozhovor Kappert-Gontherové pro Redaktiosnetzwerk Deutschland. Podle ní je třeba i v Německu začít regulovat reklamu na výrobky s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku. Kappert-Gontherová zdůraznila, že zejména děti a dospívající mládež jsou náchylné k tomuto druhu reklamy a potřebují před nezdravými potravinami lepší ochranu. Za nezdravé by se přitom měly považovat ty potraviny, které nesplňují kritéria pro vyváženou stravu, jež vydala Světová zdravotnická organizace.

A zdá se, že by alespoň částečné porozumění Zelení mohli nalézt u vládních křesťanských demokratů. Erwin Rüddel (CDU), předseda zdravotnického výboru Spolkového sněmu, totiž uvedl, že obezita je hlavním sociálním problémem Německa. Poukázal při tom na preventivní programy zdravotních pojišťoven a označování nutričních hodnot na obalech potravin pomocí takzvaného Nutri-Score. „Pokud by tato opatření neměla žádný dopad na hmotnostní přírůstek populace, byl bych ochoten o dalších opatřeních diskutovat. A to včetně regulace reklamy, kterou zavedli ve Velké Británii,“ uvedl Rüddel podle deníku Deutsches Ärzteblatt.

Přitom v Německu už jistá opatření, která mají za úkol regulovat nabídku nezdravých potravin, existují. V prostoru u pokladen, kde lidé obvykle stojí ve frontě před vyndáním zboží z nákupních vozíku na pokladní pás, by už neměly být nabízeny brambůrky, čokolády nebo jiné pochutiny tohoto typu. Na menu kartách v restauracích se brzy objeví informace o kalorické vydatnosti alkoholických nápojů. Právě alkohol je zdrojem asi deseti procent celkového energetického příjmu u lidí, kteří jej pijí.

Zaveďme daň z cukru, vyzývají němečtí diabetologové

Inspirací Británií v případě regulace reklamy na nezdravé potraviny to ale skončit nemusí. Němečtí odborníci už nějaký čas plédují za zavedení takzvané cukerné daně, tedy stanovení určité cenové přirážky na potraviny, které rovněž spadají do kategorie nezdravých. Podle Německé diabetologické společnosti (DDG – Deutsche Diabetes Geselschaft) je totiž britská daň z cukru účinná a skutečně vedla ke snížení jeho obsahu například v nealkoholických nápojích.

Podle předsedkyně DDG Moniky Kellererové prý dnes navíc většina britských výrobců nápojů zavedení této daně hodnotí pozitivně, a tak je legitimní požadovat, aby byla zavedena také v Německu. „Pokud je taková věc výhodná i pro výrobce, neexistuje žádný důvod, proč by tento nástroj neměl být závazný také pro Německo,“ uvedla Kellererová pro deník Deutsches Ärzteblatt. Poukázala také na to, že i ve Velké Británii se zpočátku výrobci proti cukerné dani stavěli. „Podobně jako se proti ní staví v Německu,“ dodala.

Daň z cukru u nealkoholických nápojů byla ve Velké Británii zavedena v dubnu 2018. Od té doby se za obsah cukru platí různé paušální částky. Pokud je v každých 100 mililitrech nápoje obsaženo od pěti do osmi gramů cukru, výrobce odvádí 18 pencí, za osm a více gramů pak 28 pencí. Aktuální studie Oxfordské univerzity pak ukázala, že průměrný obsah cukru v nealkoholických nápojích ve Velké Británii klesl v letech 2015 až 2018 z 4,4 na 2,9 gramu na 100 mililitrů nápoje. To je více než třetinový úbytek. Další studie pak ukazují, že se pokles zrychlil v letech 2017 a 2018 s tím, jak se zavedení cukerné daně očekávalo, respektive k němu posléze došlo. „Redukce obsahu cukru v potravinách je možné dosáhnout,“ uzavřela Kellererová.

Petr Musil

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.