Kapacita železniční sítě v České republice je na řadě úseků na svých maximech. Ukazuje se to i při plánování nového jízdního řádu, který by měl začít platit v prosinci. Vlakům hrozí zpoždění, které se následně bude přenášet na další spoje. Na přetížení upozorňuje Správa železnic například v úsecích Praha – Český Brod, Ústí nad Orlicí – Česká Třebová či Ostrava-Svinov – Ostrava hlavní nádraží či Velim – Záboří nad Labem. Státní organizace kvůli tomu svolala na červenec podle mluvčí Nely Eberl Friebové jednání s objednateli dopravy a dopravci, kde se chce dohodnout na konkrétních opatřeních.
„Vše se ale bude odvíjet od společných jednání,“ sdělila Ekonomickému deníku Freibová. Organizace chce hledat technologické alternativy, které by eliminaci rizikových situací zajistily. V současnosti připravuje Správa železnic podle mluvčí Nely Eberl Friebové napříč Českou republikou více než 350 projektů zaměřených na zvýšení kapacity železniční dopravní cesty.
Přetížené železniční síti v Praze má pomoci modernizace dráhy mezi stanicemi Praha-Smíchov a výhybnou Praha-Vyšehrad. Řeší se nahrazení železničního mostu na Výtoni, nový most už by měl být tříkolejný. Aktuálně je kvůli špatnému stavu stávajícího mostu průjezd vlaků výrazně omezen. Kromě navýšení kapacity nynějších spojení umožní modernizace podle mluvčí i zavedení nových linek v rámci sítě pražské integrované dopravy, například mezi Vršovicemi a Smíchovem.
V hlavním městě se připravuje zároveň modernizace a zdvoukolejnění Branického mostu. „Nově bude sloužit i pro účely osobní dopravy, například po dobu rekonstrukce Výtoňského mostu. Stavba je téměř hotová, na mostu začne od 1. června pravidelný provoz po jedné koleji,“ uvedla Nela Eberl Friebová.
Další rozsáhlou modernizací, kterou Správa železnic chystá, je spojení Prahy s Kladnem a Letištěm Václava Havla Praha, včetně zdvoukolejnění a elektrizace celého úseku. Projekt je rozdělen na víc než desítku staveb. Rekonstrukcí už prošel v letech 2017 až 2020 Negrelliho viadukt. V roce 2022 začala přestavba trati mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec, loni na ni navázala rekonstrukce úseku mezi Bubny a Výstavištěm.
Úzké kapacitní hrdlo v hlavním městě představuje také úrovňové křížení vlaků ve východní části stanice Praha-Libeň. Řešit je má podle mluvčí Správy železnic dvoukolejné mimoúrovňové křížení ze stanice Praha-Libeň do nového obvodu Hrdlořezy na trati do Malešic, takzvaný Libeňský přesmyk.
Středočeského kraje se týká dokončení optimalizace III. koridoru, stavební práce postupně pokračují v úseku Praha – Beroun. Plánované je vybudování tunelu z Prahy-Smíchova do Berouna. Předpokládané náklady jsou přibližně 46 miliard korun bez DPH a jde o jednu z nejrozsáhlejších chystaných staveb v Česku.
Její zahájení se očekává v roce 2028 a dokončení v roce 2035. „Tunel bude prioritně sloužit pro dálkovou dopravu a odlehčí stávající trati podél Berounky,“ zmínila mluvčí.
Kapacitu stávající železniční infrastruktury mají uvolnit také vysokorychlostní tratě (VRT), které jsou v zemi různých fázích přípravy. „Kapacita bude následně využita k navýšení počtu regionálních spojů, vytváření nových linek a potřebám nákladní dopravy. Souběžně s výstavbou některých úseků VRT bude také rovnou navýšena kapacita stávající sítě, příkladem je přidání čtvrté koleje v úseku Praha-Libeň – Praha-Běchovice,“ poznamenala Nela Eberl Friebová.
Například Martin Leso z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), který se zabývá problematikou řízení a zabezpečení železničního provozu, ale upozornil, že je ve stávající koncepci VRT s nejistým datem a rozsahem realizace otázkou, nakolik skutečně na konvenčních koridorech k odlehčení dopravy dojde.
Mluvčí doplnila, že Správa železnic do přípravy a výstavby nových tratí i rekonstrukce stávající infrastruktury každoročně investuje více než 35 miliard korun. Přípravu rozsáhlých projektů ale podle mluvčí často komplikují a prodlužují projednání staveb v rámci správních řízení a odvolání ze stran spolků či veřejnosti. „Příkladem je připravovaný projekt Libeňského přesmyku. Pro stavbu jsme na začátku roku získali nepravomocné územní rozhodnutí, které je ale napadáno řadou odvolání,“ uvedla mluvčí Nela Eberl Friebová.
Tereza Čapková
