Zdravotnictví čeká obrovský propad příjmů v řádu desítek miliard korun. Aktuálně pomohou rezervy z minulých let, ale brzy vyschnou

Největší šok, jaký kdy české zdravotnictví zažilo, na konci roku deficit až 40 miliard korun. Foto: Pixabay/koláž ZD

Koronavirová infekce napadla nového pacienta. Až dosud se nacházel v relativně dobré kondici, ale bez rychlé léčby může uvíznout v dlouholeté invaliditě. Tím pacientem je české zdravotnictví, do něhož mělo letos podle původních plánů natéct 350 miliard korun. Na zdravotní péči pak mělo být vydáno 346 miliard, jenže ke konci roku může celý systém skončit v deficitu 40 miliard korun. Boj s epidemií přinese výpadky příjmů, pokles produkce a vyšší náklady spojené s léčbou COVID-19. V roce 2021 pak poskytovatelům hrozí krácení plateb v řádu miliard korun. Aktuálně drží poskytovatele nad vodou zálohy od zdravotních pojišťoven. Hospodářská komora žádá převést tyto „zálohy na příjmy“. VZP i ministerstvo zdravotnictví situaci analyzují a chystají opatření, která představí po odeznění epidemie. Stát bude muset přehodnotit platby za své pojištěnce, ale i další způsoby jak ucpat tepny krvácejícího zdravotnictví.

Rok 2020 měl být nejštědřejším obdobím českého zdravotnictví s rekordními příjmy 350 miliard korun. Koronavirus ovšem tuto idylku zničil. Při včerejším projednávání novely zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v Poslanecké sněmovně poprvé zazněla čísla tvrdé reality, kterou na místě potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Samotná novela zákona připraví systém odhadem o 8 až 8,5 miliardy korun, neboť osvobodí osoby samostatně výdělečně činné od povinnosti platit pojistné formou zálohových plateb (půl roku od března 2020 do srpna 2020).  Ministerstvo zdravotnictví ovšem současně počítá s „velmi nepříznivou prognózu“ vývoje celého financování zdravotnictví v letošním roce a v roce příštím „Propad příjmů systému veřejného zdravotního pojištění a předpokládané navýšení nákladů na zdravotní služby související s probíhající pandemií může na konci roku 2020 způsobit deficit systému veřejného zdravotního pojištění ve výši cca 40 miliard korun,“ uvádí se v důvodové zprávě ke včera projednané novele zákona. Zdravotní pojišťovny přijdou o část svých příjmů, poskytovatelům poklesne produkce a zvýší se náklady v souvislosti se zvládáním COVID-19. Ministerstvo předpokládá, že letošek se ještě zvládne díky rezervám zdravotních pojišťoven, avšak ty dost možná nevystačí ani do začátku příštího roku. „Lze očekávat, že v důsledku nedostatečných finančních prostředků bude v příštím roce nezbytné snižovat úhrady poskytovatelům zdravotních služeb v řádu miliard korun,“ píše se dále v důvodové zprávě.

Zdeněk Kabátek, ředitel VZP: „Snažíme se o operativní překlenutí kritického období“. Foto: Martin Kovář

Na bankovních účtech všech zdravotních pojišťoven leželo celkem na konci ledna více než 60 miliard korun. Tato částka ovšem zahrnuje všechny fondy, tedy nejenom účet rezerv. Zároveň VZP po lednu oznámila, že došlo k poklesu pojistného a zaznamenala záporné saldo příjmů a nákladů (důsledek dopadů zpomalování ekonomiky ještě před vypuknutím koronavirové krize). Jakkoliv se tedy nyní mohu zdát rezervy pojišťoven velké, v řádu desítek miliard korun, tyto peníze může právě se rodící ekonomická krize netušených rozměrů rychle spotřebovat.  České zdravotnictví přitom bude potřebovat zajistit financování pro další léta, zatímco krize s koncem roku zcela jistě neskočí. Po té poslední, s níž máme zkušenost, z roku 2008, byly disponibilní zůstatky zdravotních pojišťoven rozpouštěny postupně po dobu následujících pěti let, což umožnilo – jak připomíná MZ – „udržet dostupnost zdravotních služeb na velmi vysoké úrovni i v období krize“. Jenže dopady koronavirové epidemie budou mnohem drtivější a rezervy pojišťoven stávající úroveň zdravotnictví samy nezachrání.  Navíc byla velká část rezerv rozpuštěna už loni, a to přes značný odpor ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v důsledku nevybíravého tlaku odborů a některých ředitelů velkých nemocnic na premiéra Andreje Babiše (ANO).

Hospodářská komora: Převeďte „zálohy na příjmy“

Vážnosti situace jsou si vědomy jak zdravotní pojišťovny, tak ministerstvo.  Zůstatky na účtech pojišťoven jim umožňují uspokojit aktuální potřeby a získat čas, aby mohly na základě seriózních analýz připravit opatření, která se zaměří zejména na příští rok a další léta.

Pokud jde o aktuální situaci, Rada poskytovatelů vyzvala pojišťovny, aby jim kompenzovaly ztráty, vzniklé z dopadů pandemie. Ministerstvo zdravotnictví se 19. března domluvilo se všemi zdravotními pojišťovnami, že „zálohové platby pro lékaře poskytující i v současných podmínkách potřebnou zdravotní péči nebudou kráceny a zdravotní pojišťovny jsou v individuálních případech připraveny i k navýšení zálohových plateb u těch poskytovatelů, kteří čelí zvýšeným nákladům v souvislosti s COVID-19.“ Od tohoto opatření si ministerstvo slibuje, že stabilizuje finanční toky poskytovatelů.

Ivo Hlaváč, Hospodářská komora: „Příspěvek státu bude třeba navýšit minimálně do té míry, aby se kompenzoval výpadek plateb od zaměstnavatelů a zaměstnanců.“ Foto: Radek Čepelák

„Poskytovatelé zdravotních služeb téměř ve všech segmentech zdravotní péče dnes s ohledem na aktuální situaci přicházejí o produkci zdravotní péče, protože udržují volnou kapacitu pro pacienty s koronavirem. Znamená to, že při zachování výše zálohových plateb od zdravotních pojišťoven, což je určitě vítaný krok, okamžitě nezkrachují. Nicméně se pořád jedná o zúčtovatelné zálohy, které nebudou naplněny produkcí zdravotní péče. Je nutno proto diskutovat o mechanizmu, který by v současnosti převedl ‚zálohy na příjmy‘ pro nejnutnější období trvání epidemie. Toto opatření má jediný cíl – přežití poskytovatelů zdravotní péče, které tak nutně potřebujeme,“ uvedl pro Zdravotnický deník Ivo Hlaváč, předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory.  Pojišťovny jsou zatím ve vyjádřeních na toto téma opatrné. „V rámci zachování záloh  se VZP snažila o operativní překlenutí kritického období.  Samozřejmě si je VZP vědoma poklesu produkce způsobené koronavirem. V současné době již VZP připravuje analýzu dopadů mimořádné situace na produkci nemocnic, kterou však bude možné dokončit až po odeznění krize.  Výsledky této analýzy budou sloužit jako podklad pro vyúčtování pro rok 2020,“ sdělil nám ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Zvýšení platby za státní pojištěnce je zatím malé

Hospodářská komora také připomíná nutnost pomoci státu.  „Očekáváme, že ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny přijdou po odeznění epidemie s analýzou dopadů do systému veřejného zdravotního pojištění a s konkrétními stabilizačními návrhy, které pomohou udržet české zdravotnictví plně funkční, a že o prioritách financování povedou se všemi subjekty, včetně zástupců zaměstnavatelů, otevřenou diskusi. Za naprosto fatální ale nyní považujeme zachovat celkové odvody do systému zdravotního pojištění, přičemž bude zapotřebí navýšit příspěvek státu minimálně do té míry, aby se kompenzoval výpadek plateb od zaměstnavatelů a zaměstnanců,“ uvádí Ivo Hlaváč.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch: „Nechceme dopustit destabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění ve chvíli, kdy zdravotníci pracují velmi tvrdě a je třeba jim za to poděkovat“. Foto: Martin Kovář

Návrh na navýšení plateb za státní pojištěnce formou nařízení vlády je nyní v připomínkovém řízení. „Dle dohody s ministerstvem financí měl přinést v příštím roce 3,5 miliardy korun. Návrh byl ale dojednán ještě před nástupem krize související s COVID-19. Nyní modelujeme dopady krize do systému veřejného zdravotního pojištění a na jejich základě budeme jednat o tom, kolik bude prostřednictvím této platby na financování zdravotnictví uvolněno,“ řekl Zdravotnickému deníku ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který považuje opatření přes platby za státní pojištěnce „nejjednodušší model“, což podle něj ale neznamená, že by nemohla být zvažována další opatření. „Ta by patrně ale bylo nutné schválit změnou zákona,“ uvedl ministr, ale blíže tato patření nespecifikoval.

Jak rychle dostat peníze státu do zdravotního pojištění navrhovala včera ve sněmovně opozice. Miroslav Kalousek (TOP 09) doporučil vládě, aby z vládní rozpočtové rezervy v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa převedla 10 miliard korun do platby za státní pojištěnce. „A máme to vyřešeno v rámci novely zákona o státním rozpočtu. Nemusíme to dělat v rámci novely zákona o veřejném zdravotním pojištění,“ míní poslanec.

Zbyněk Stanjura (ODS) předložil pozměňovací návrh k projednávané novele zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jehož principem bylo, že ministerstvo financí pošle na účet zdravotního pojištění částku, která bude chybět díky odpuštění záloh OSVČ, tedy oněch 8 až 8,5 miliard korun.  „Navrhovaná právní úprava v praxi představuje bezúročnou půjčku ze systému veřejného zdravotního pojištění na mitigaci ekonomických dopadů epidemie s úhradou k 25. březnu 2021. Předmětné prostředky v rezervě systému veřejného zdravotního pojištění jsou určené na úhrady zdravotních služeb poskytovatelům zdravotních služeb, lékařům, kteří s nimi pouze v danou chvíli nemohou nakládat. Tyto prostředky nemají a nemohou sloužit jako příspěvek OSVČ, kterým by se de facto přijetím zákona v navrhovaném znění staly,“ argumentoval Stanjura, sněmovna ovšem jeho návrh odmítla.

Podle ministra je prioritou stabilita systému

Ministr zdravotnictví včera ve sněmovně uvedl, že epidemie bude mít dopad na produkci poskytovatelů zdravotní péče, mimo jiné i proto, že musel rozhodnout o  omezení elektivní péče. „Na druhou stranu to může mít vliv i na ušetření některých nákladů. Jsem dohodnut s paní ministryní financí, že budeme sledovat v čase, jak se systém bude vyvíjet, a podle toho případně reagovat tak, aby byl stabilní. Nikomu z nás nejde o destabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění a našeho zdravotnictví ve chvíli, kdy zdravotníci pracují velmi tvrdě a je třeba jim za to poděkovat,“ zdůraznil ministr.

Státní rozpočet původně počítal s letošním růstem ekonomiky o 2,2 procenta. Nyní ministerstvo financí odhaduje, že ekonomika letos poklesne, a to o 5,1 procenta. Podle odhadů poradenské společnosti Deloitte by mohla česká ekonomika letos klesnout až o deset procent. Nově je plánován schodek státního rozpočtu na 200 miliard, původně schválený měl hodnotu 40 miliard. Zatím se ale nezdá, že nový deficit počítá s mimořádnými dotacemi pro zdravotnictví.

Tomáš Cikrt, šéfredaktor Zdravotnického deníku

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.