Základní zdravotní prohlídku zvládne místo doktora elektrický strojek. Fyzické návštěvy lékaře jsou často zbytečné, mnohdy stačí komunikace přes telefon nebo webkameru. Měli bychom však provozovat genetickou banku a k pacientům přistupovat podle jejich individuálních vlastností. I takové názory, zpravidla podepřené praktickými příklady, zazněly na evropské konferenci o digitalizaci zdravotnictví.
Estonsko do konce letošního roku předsedá Radám Evropské unie (schůzkám národních ministrů) a přitom propaguje svoji specializaci: digitalizaci všech veřejných systémů, které lze zjednodušit pomocí moderní techniky. V říjnu proběhla v Tallinnu konference, věnovaná elektronickému zdravotnictví (“eHealth”), o kterém tam přednášely desítky osobností.
Telemedicína a genetické banky
Například Erik Gerritsen z nizozemského Ministerstva zdravotnictví vysvětluje digitalizaci krátkým, jak sám říká “podmanivým” filmem. Pacient, trpící nemocí křehkých kostí, podle svých slov získal sebevědomí díky internetové platformě, kde sdílí zkušenosti s dalšími postiženými osobami. Když má špatný pocit, přiloží ke svému spánku elektrický strojek, a na svém mobilním telefonu uvidí výsledky “zdravotní prohlídky”: tělesnou teplotu, srdeční tep nebo obsah kyslíku v krvi. Pokud jsou data v normě, uklidní se, jinak preferuje dálkovou komunikaci s lékařem – třeba přes webkameru (videochat – videohovor).
“Z praxe víme, že telemedicínsky lze provést řadu oftalmologických, dermatologických nebo kardiologických výkonů,” říká Gerritsen. V České republice máme Národní telemedicínské centrum v Olomouci, které usiluje, aby pokud možno “cestovala data, nikoli pacient”.
Moderní technika však nemá vést k odcizené unifikaci, naopak zaznívá kritika současného léčebného přístupu, který od kritiků dostal nálepku „one-size-fits-all“ (jeden formát vyhoví všem). K osobnějšímu přístupu mají vést například “biobanky”, neboli úložiště krevních a jiných tělesných vzorků, díky kterým můžeme rozdělit populaci do skupin podle nejvhodnější prevence a případné léčby. Masarykova univerzita v Brně takové zařízení plánuje, aby studovala vliv životního prostředí na člověka, zatímco Univerzita v Tartu začala už v roce 2000 a doposud zmapovala 5 % dospělé estonské populace.
Informační systém nemá žádnou “centrálu”
Nejmenší pobaltský stát nás předběhl také například v digitalizaci lékařských předpisů. Zatímco v tuzemsku musejí všichni lékaři povinně přejít na eRecepty od roku 2018, v Estonsku mají už nyní skoro všechny preskripce elektronickou formu. Přejděme však od jednotlivostí k ucelenému systému.
Estonsko již v minulém desetiletí založilo Electronic Health Record (Elektronický zdravotní záznam) a nyní jsou tam data zdravotnických zařízení integrována. Občan vstoupí přes “pacientský portál” na svůj osobní účet a vidí, jak probíhá a kolik stojí jeho léčba. Může částečně, nebo úplně “zamknout” svoje informace, což ale zatím udělalo jenom málo lidí. V urgentním případě totiž lékař vidí, jakou má pacient krevní skupinu a alergie, jaké užívá léky apod., což urychluje záchrannou akci. Statistický úřad přitom vyhodnocuje celospolečenské trendy, takže vláda rychleji rozpozná hrozící epidemie a další rizika.
Digitalizace estonského zdravotnictví stojí na stejném principu jako virtuální měna Bitcoin. Jde o databázi, zvanou “blockchain”, která sice funguje decentralizovaně, ale přitom každý uzel (například lékařská ordinace) má částečnou nebo kompletní kopii celého systému. A jakmile jeden člen změní nějaký údaj (třeba předepíše pacientovi lék), automaticky dojde k aktualizaci všech partnerských úložišť. Estonská vláda využívá technologii původně místní, dneska už globální firmy Guardtime, která podniká v kybernetické bezpečnosti.
Petr Woff
