První polovina letošního roku přinesla dvě obrovské akvizice, kdy standardní farmaceutická společnost pohltila svého biotechnologického konkurenta. Další by mohly přijít už vzápětí.
Během léta v žádném případě nespěte,“ cituje agentura Bloomberg Jareda Holze, obchodního specialistu poradenské a investiční společnosti Jefferies. „Podle rozhovoru s lidmi z několika bankovních domů usuzuji, že akviziční aktivita rozhodně neutuchne, přestože letní měsíce bývají obvykle z tohoto pohledu velmi klidné,“ dodal Holz.
A komu vlastně nákupy biotechnologických firem prospějí? Především velkým zaběhnutým farmaceutickým společnostem. Podle Bloombergu dokáže dvacítka těch největších každý rok vygenerovat více než 150 miliard dolarů (tedy asi 3,4 bilionu korun) volné hotovosti, kterou mohou použít.
Končí patenty, zpomaluje růst
Navíc mají silnou motivaci, neboť růst jejich ziskovosti se pomalu ale jistě snižuje. „Velké farmaceutické společnosti mají velký zájem vstoupit do biotechnologického sektoru,“ řekl agentuře Bloomberg Andy Acker, portfolio manažer poradenské společnosti Janus Henderson. List Financial Times připomíná, že farmaceutickým obrům bude brzy mnoho patentově chráněných léků exspirovat, což akviziční aktivitu dále posiluje.
To mimo jiné potvrzují také analytici portálu Finance.Yahoo.com, kteří upozorňují na rozvoj generických a takzvaných biosimilárních léků, které tradičním farmaceutických společnostem vytvářejí tvrdou konkurenci. Mimo to do sektoru vstupují firmy, u kterých bychom si to ještě před pár lety dokázali jen těžko představit. Ano, jde o technologické giganty jako Google, Apple a další, které celý zdravotnický sektor obohacují o sobě vlastní prvky, jež zefektivňují nejen vývoj nových léků, ale i dalších produktů zdravotní péče.
Malé a střední biotechnologické společnosti jsou logickou akviziční volbou také už jen proto, že pracují na výzkumu a vývoji nových terapeutických postupů u chorob, které jsou dosud nevyléčitelné, respektive u kterých lze dosavadními léky jen zmírnit jejich projevy a negativní dopady. Tyto firmy tedy mají obrovský růstový potenciál, ovšem obvykle trpí nedostatkem kapitálu, který je pro vývoj nových léků tak nezbytný.
Podle Bloombergu pochází více než polovina v současné době schvalovaných inovativních léků z dílny malých a středních firem. Nicméně stále prý devět z deseti vyvíjených produktů se na trh nakonec nedostane. To představuje pro malé společnosti velké riziko, což působí jako brzda na cestě za novými léky, které by teoreticky mohly nemoci jako rakovina nebo AIDS poslat do historie.
Výsledková sezóna napoví
Analytici se víceméně shodnou na tom, že zbytek letošního roku již nepřekoná rekordní akvizice za desítky miliard dolarů v podání společností Bristol-Myers Squibb (koupil Celgene za 74 miliard dolarů) nebo AbbVie (oznámila nákup Allerganu za 63 miliard dolarů). Přesto se hovoří o dalších, jejichž hodnota by se v součtu mohla s těmi zmíněnými poměrně slušně měřit. Pfizer nabídl dvanáct miliard dolarů za Array BioPharma, Eli Lilly osm miliard za Loxo Oncology a v neposlední řadě americký Merck má zálusk na trojici firem Immune Design, Peloton Therapeutics a Tilos Therapeutics.
Agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje pak hovoří o dalších biotechnologických společnostech, které by mohly už během léta přejít pod křídla někoho silnějšího. Nejčastěji v této souvislosti zmiňuje Vertex Pharmaceuticals, Incyte Corp nebo Biogen. Ty jsou podle Jareda Holze nejpravděpodobnějšími cíli v hledáčku velkých firem.
Nicméně jména jako Pfizer, Eli Lilly, Sanofi, Novartis nebo Johnson & Johnson jsou zmiňována nejen jako potenciální kupci, ale i jako možní prodávající některých svých poboček či divizí. Agentura Bloomberg upozorňuje na to, že hodně napoví výsledková sezóna, která se rozeběhne poté, co jednotlivé farmaceutické firmy začnou zveřejňovat své finanční výkazy za první pololetí letošního roku.
-usi-
