Evropské země se snaží zbavit závislosti na ruské ropě. Ironií osudu nastal v českém případě pravý opak – objem dovozu ruské suroviny od loňského roku roste. Loňský objem importu dosáhl 4,16 milionu tun a dosáhl tak nejvyšší hodnoty od roku 2013. Letos závislost na dovozu ruské ropy dál roste, jak lze vyčíst z údajů Českého statistického úřadu.
České vlády razily politiku snižování energetické závislosti na Rusku již od 90. let. Reálným výsledkem byla stavba plynovodu z Bavorska do Česka a následný přechod menší ze dvou rafinerií, té v Kralupech nad Vltavou, na zpracování lehké ropy. V letech 2019 až 2021 klesl podíl dodávek z Ruska na 50 procent, zbytek pokrývala lehká ropa z Ázerbájdžánu, Kazachstánu a dalších zemí.
Avšak loni po ruské agresi na Ukrajině se trend otočil nepříznivým směrem. Podíl dodávek ropy z Ruska se zvýšil na 56 procent, kvůli potížím s exportními trasami se naopak snížil import z Kazachstánu. Výsledky za letošní leden a únor jsou ještě horší. Z celkem dovezených 1,317 milionu tun pocházelo z Ruska 830 tisíc tun (tedy 63 procent), zbytek byl původem z Ázerbájdžánu (393 tisíc tun) a Kazachstánu (94 tisíc tun). Dovoz ze Spojených států a arabských zemí ze statistik zcela zmizel.
Dovoz ropy do Česka podle zemí (tis.tun)
| země původu | rok 2019 | rok 2021 | rok 2022 |
| Rusko | 3821 | 3417 | 4162 |
| Ázerbájdžán | 2194 | 1096 | 1800 |
| Kazachstán | 990 | 1239 | 652 |
| USA | 277 | 804 | 469 |
| Saúdská Arábie | 104 | 0 | 204 |
| Libye | 83 | 158 | 139 |
| Nigérie | 178 | 45 | 0 |
| Alžírsko | 82 | 0 | 0 |
| Norsko | 0 | 81 | 0 |
Platíme Rusku nové zbraně
Takový vývoj pobouřil třeba aktivisty ze skupiny NE ruské ropě. „Nedávno zveřejněná data za únor v databázi zahraničního obchodu ukazují, že přes 63 procent dovozu ropy do České republiky pocházelo v daném měsíci z Ruska. Bohužel tak pokračuje navýšení, které v analýze naší iniciativy vidíme v celé druhé polovině roku 2022. Podle našich výpočtů posíláme ruské vládě za ropné daně každý měsíc zhruba ekvivalent 20 nejmodernějších tanků,“ upozornil mluvčí iniciativy NE ruské ropě Michal Majzner.
Vlastník dvou českých rafinerií Orlen Unipetrol na zaslané otázky odpověděl až po publikaci článku. „Orlen Unipetrol působí v souladu se všemi relevantními domácími i mezinárodními předpisy, zejména s ohledem na dovoz ropy. Česko jako vnitrozemský stát s historickou vazbou na ropovod Družba požádalo Evropskou unii o výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy ropovodem. EU udělila výjimku a vytvořila tak časový rámec pro navýšení přepravních kapacit, které umožní uspokojit českou poptávku po ropě z alternativních zdrojů,“ reagoval mluvčí Pavel Kaidl.
Generální ředitel Orlen Unipetrolu Tomasz Wiatrak v rozhovoru pro deník E15, který vyšel na konci března, uvedl, že podnik počítá se snížením podílu ruské ropy na 30 až 40 procent. Až bude v roce 2025 hotové posílení ropovodu TAL z italského Terstu, tak chce odběr suroviny z Ruska zcela ukončit.
Rostoucí závislosti České republiky na ruské ropě si všímají i v zahraničí. Bruselská analytická skupina Bruegel uvádí objemy potrubních dodávek do střední Evropy. Pouze Česko a Slovensko zde vykazují v posledním roce navyšování odběru z východu. Naopak Německo na základě politického rozhodnutí přestalo kupovat ruskou ropu na konci loňského roku. Polsko ji neodebírá od konce února, kdy Rusové zastavili dodávky – asi nikoliv náhodou se tak stalo den po dodávce prvních tanků Leopard z Polska na Ukrajinu.
Plyn máme odjinud, jaderné palivo brzy také
Energetickou nezávislost na Rusku tak Česká republika buduje dost selektivně. V případě zemního plynu i jaderného paliva jsme se totiž zbavili závislosti na Putinově agresivním režimu až s obdivuhodnou rychlostí. Od chvíle, kdy Rusové v srpnu loňského roku vypnuli plynovod Nord Stream, odebírá Česko zemní plyn hlavně z Norska a v menší míře též z LNG terminálů v západní Evropě.
Poměrně brzy se vyřeší také problém se závislostí na dodávkách jaderného paliva z Ruska. ČEZ loni v červnu uzavřel smlouvy na jaderné palivo pro elektrárnu Temelín se společnostmi Westinghouse a Framatome. Letos v březnu následoval podpis smlouvy s Westinghousem, týkající se elektrárny v Dukovanech. Západní dodavatelé nahradí ruský Tvel během příštího roku.
Levná ropa z Ruska zvyšuje zisk rafinerií
Moc se o tom nemluví, ale silnou motivací k dovozu ruské ropy je její cena. Vzhledem k omezenému zájmu se prodává s výraznou slevou oproti běžné ceně na světovém trhu. Rozdíl lze sledovat i v datech Českého statistického úřadu, konkrétně ve statistice zahraničního obchodu (aplikace STAZO). V prvních dvou měsících letošního roku tuna ropy z Ruska vycházela na 8245 korun, zatímco za surovinu z kaspické oblasti platíme okolo 15 tisíc korun za tunu.
Výsledkem jsou vyšší rafinerské marže společnosti Orlen Unipetrol. Ta se před měsícem pochlubila rekordním čistým ziskem 17,9 miliardy korun, kterého dosáhla v roce 2022. O rok dříve to bylo jen 3,2 miliardy korun. Letošní zisk již postihne mimořádné zdanění „válečných“ zisků – windfall tax.
David Tramba
