Středa, 25. května, 2022

Vysoký důstojník vojenské policie nedostal bezpečnostní prověrku. Nejspíš skončí úplně

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vysoký důstojník vojenské policie, donedávna zástupce náčelníka, plukovník Roman Bis nedostal bezpečnostní prověrku. Jeho kariéra ve vedení armádního bezpečnostního sboru tak nejspíš končí. Absentující prověrka není první Bisův problém pro jeho působení v armádě. Ekonomický deník už v minulosti popsal příběh, kdy měl Bis měl v roce 2003 zneužít armádní příspěvek na bydlení. První soudní instance vojáka z povolání odsoudila k půlroční podmínce, u odvolacího soudu byl obžaloby zproštěn. Nyní má nový problém.

Když plukovník Roman Bis před necelými dvěma lety zamířil z velitelství vojenské policie v Táboře do pražské centrály, aby se stal zástupcem náčelníka toho sboru, Ekonomický deník informoval o tom, že nedisponuje patřičnou bezpečnostní prověrkou. Na tento post je zapotřebí nejvyšší stupeň – Přísně tajné.

Kariéra v hlavním vedení vojenské policie Romanu Bisovi zjevně nevyšla, vrátil se zpátky do Tábora, odkud na pražské velitelství v roce 2020 přišel.

Jenže ani v Táboře už nemůže zastávat velitelský post. Jak zjistil Ekonomický deník, kvůli tomu, že nedostal odpovídající bezpečnostní prověrku, tentokrát na stupeň – Tajné.

Na stránkách vojenské policie v Táboře visí informace, že Bis jako velitel skončil loni 23. listopadu. Aktuálním velitelem je plukovník Pavel Huták.

„Plukovník Roman Bis sdělil, že neobdržel bezpečnostní prověrku stupně ´T´, která je stanovená na pozici velitele velitelství vojenské policie Tábor. Plukovník Roman Bis je v současné době stále příslušníkem velitelství vojenské policie Tábor. Služební poměr u plukovníka Romana Bise zatím nebyl ukončen,“ potvrdila Ekonomickému deníku tisková a informační důstojnice vojenské policie Kateřina Mlýnková.

Podle neoficiálních informací Ekonomického deníku není vyloučeno, že plukovník Roman Bis může kvůli problému s prověrkou u vojenské policie skončit úplně.

Ekonomický deník už předloni v červnu napsal, že tehdy čerstvě pověřený zástupce náčelníka vojenské policie Bis nemá dostačující bezpečnostní prověrku. Bis proto nesměl vstupovat do zabezpečených oblastí a nesměl se seznamovat s tajnými dokumenty tří vyšších kategorií.

„Tento stav je pro mne nepřijatelný a budu v této věci interpelovat ministra obrany,“ řekla k tomu tehdejší předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

„Skutečnost, že funkci zástupce náčelníka Vojenské policie vykonává člověk, který před nástupem do této funkce nebyl držitelem osvědčení na žádný stupeň bezpečnostní prověrky, je velmi nestandardní a podle mého názoru chybná. Ačkoliv to není přímo v rozporu se zákonem a ačkoliv pan plukovník Bis není do funkce jmenován, nýbrž je pouze pověřen, na věci to nic nemění. Bez náležitého stupně prověření zkrátka nemůže tuto funkci plnohodnotně vykonávat a pakliže má zastupovat náčelníka, nemůže tak činit ve věcech, které jsou utajované. To může fungování Vojenské policie v určitých situacích paralyzovat,“ vysvětluje Černochová.

Jak zjistil Ekonomický deník, Bisovi udělil prověrku na nejnižší stupeň utajení jeho šéf – náčelník vojenské policie Miroslav Murček.

„Zástupce náčelníka vojenské policie plukovník Roman Bis (výkonem funkce je pověřen, nebyl do ní jmenován) je od 17. 4. 2020 držitelem Oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené – dle § 6, z.č. 412/2005 Sb. Zároveň u něj probíhá řádné bezpečnostní řízení na stupeň prověrky Přísně tajné vedené Národním bezpečnostním úřadem,“ potvrdil v létě roku 2020 zjištění tehdejší mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Ekonomický deník už tehdy upozornil, že „řádné bezpečnostní řízení na stupeň prověrky Přísně tajné vedené Národním bezpečnostním úřadem“ nemusí mít zcela hladký průběh. Roman Bis byl totiž v minulosti obžalován a souzen pro podvod (viz níže). Navíc k vojenskému zpravodajství, které se na jeho prověrce taktéž podílí jako zpracovatel takzvaného činnostního šetření, pronikly podle armádních kuloárů i jiné poznatky, jež mohly vydání Bisovy nejvyšší bezpečnostní prověrky ovlivnit. A nejspíš také ovlivnily.

„Na pracovišti byla přijata organizačně-technická opatření, která mu dovolují se seznamovat s informacemi a vstupovat do zabezpečených oblastí pouze do stupně Vyhrazené. Žádný zákon ani žádné vnitřní předpisy tímto porušeny nebyly,“ tvrdil před rokem a půl mluvčí Jan Pejšek.

Odsouzen, osvobozen

Jak už v minulosti uvedl Ekonomický deník, Roman Bis měl v roce 2003 zneužít armádní příspěvek na bydlení. První instance vojáka z povolání odsoudila k půlroční podmínce. Rozsudek v anonymizované formě, vyžádaný podle zákona o poskytování informací, si můžete přečíst ZDE.

Odvolací soud Romana Bise následně obžaloby zprostil.

Faksimile zprošťujícího rozsudku nad Romanem Bisem. Foto: Jan Hrbáček

Poté, co se přišlo na to, že Bis neoprávněně čerpal z armádních fondů, voják inkriminovanou částku vrátil.

„Obžalovaný ve výpovědi uvedl, že si uvědomuje, že pravděpodobně neměl nárok na příspěvek na bydlení, když se v místě, které označil za své bydliště, zdržoval málo a později vůbec ne. Popřel však, že by se vědomě dopustil podvodu. Dodal, že částku, která mu byla vyplacena jako příspěvek na bydlení počátkem května 2004 vrátil, a doložil to 1 stvrzenkou vystavenou (začerněné jméno – pozn. red.) Dále vypověděl, že měl služební byt do roku 2002, bylo mu oznámeno, že útvar bude rušen a přesunut do (začerněno). Předpokládal, že mu tam bude nabídnuto místo. Tuto skutečnost oznámil své bývalé přítelkyni. která projevila přání v (začerněno) zůstat. Požádal proto o převedení služebního bytu na ni. V současné době v bytě jeho bývalá přítelkyně bydlí. On tam má stále hlášené trvalé bydliště a občas tam i přespává, protože jejich vzájemné vztahy jsou nadále velice dobré. Jinak přebývá na pracovišti, u kamarádů, dříve také přespával v Dobšicích, kde měl pronajatý byt,“ stojí v odůvodnění odsuzujícího rozsudku z léta roku 2004.

Roman Bis se proti prvoinstančnímu rozsudku odvolal. A odvolací soud v říjnu 2004 obžalovaného zprostil návrhu na potrestání, který požadovala dozorující státní zástupkyně.

„Tento rozsudek nenabyl právní moci, protože ho včas podaným odvoláním napadl obžalovaný,“ začal odůvodnění zproštění potrestání předseda odvolacího trestního senátu Jiří Bernát.

„Je přesvědčen, že jeho jednání nemělo charakter trestného činu, když nenaplnilo všechny znaky skutkové podstaty takového deliktu. Pokud soud prvního stupně dospěl k jinému závěru, učinil tak na základě chybného hodnocení důkazů a neúplného hodnocení. Učinil tak zřejmě z přesvědčení, že se jako obžalovaný v bytě (začerněno) nezdržoval, neboť podle fotodokumentace lze pokládat byt za neobyvatelný. On však netvrdil, že by v dotčeném bytě pobýval každodenně. Z dřívějšího bytu totiž odešel a musel si najít nové bydlení, což realizoval. Byt byl ve špatném stavu a hodlal ho upravit. Pravidelně každodenně v tu dobu ho nepotřeboval, poněvadž byl dlouhodobě odloučen mimo bydliště ze služebních důvodů… Pokud se občas vracel z (začerněno) nebo z jiného místa odloučení, pak pochopitelně navštívil svoji družku v (začerněno),“ stojí v odůvodnění osvobozujícího rozsudku na Romanem Bisem.

„Připomíná, že po celou dobu platil z pronajatých prostor nájem, takže nutno k jeho takovému vysvětlení rovněž přihlížet. Neuvedl nikoho v omyl. Vyšel z toho, že mu vznikl nárok na daný příspěvek, což mu také potvrdil i pracovník toho orgánu, který o nároku na příspěvek rozhodoval. K pobírání příspěvku na bydlení došlo v té době i ze strany některých dalších vojáků z povolání, což se pravděpodobně událo na základě nesprávného výkladu právních ustanovení ze strany rozhodujících služebních orgánů. Tehdy sám řešil svoji osobní situaci po rozchodu s družkou, která je též ve služebním poměru v armádě. Převedení bytu na ni bylo v jejím zájmu se zřetelem k místu výkonu služby. Navrhl, aby odvolací soud doplnil dokazování anebo zrušil napadený rozsudek a jeho zprostil obžaloby, resp. návrhu na potrestání,“ odcitoval soudce Bernát odůvodnění odvolání Romana Bise.

Odvolací soud nakonec dospěl k tomu, že skutek, jehož se měl voják z povolání Roman Bis dopustit, není trestným činem.

„Zcela nepochybně formálně lze nazírat na případ jako do určité míry protiprávní, avšak není možno pominout, že konkrétní nepříznivé dopady byly současně zahlazeny. To samozřejmě odůvodňuje možnost přehodnocení celého případu i z dalších hledisek, jak vyplývá z citovaného zákonného ustanovení (paragrafu 3, odstavce 2 trestního zákona). Podle tohoto ustanovení jednání, které v konkrétní podobě nedosahuje určité minimální výše nebezpečnosti, nepředstavuje vůbec trestný čin. To i ve chvíli, kdy určité znaky toho či onoho trestného činu počínání obžalovaného naznačuje. Stupeň nebezpečnosti pro společnost je vyjádřen nejenom takovýmto obsahovým pojmem, ale je dán celou řadou faktorů. Mezi ně samozřejmě patří i zhodnocení osobnosti obžalovaného, možností jeho nápravy a přínosu jeho práce pro společnost. Z celkového hodnocení obžalovaného se podává, že představuje osobnost velmi příznivě z hlediska profesního i lidského hodnocenou. Kolektiv jeho spolupracovníků vyjádřil stanovisko, že jsou splněny všechny předpoklady a dány zákonné podmínky i pro podmíněné zastavení trestního stíhání,“ stojí v osvobozujícím rozsudku nad Romanem Bisem.

„Já ani nevím, přesně s kým mluvím po telefonu,“ zareagoval Roman Bis, když jej poprvé Ekonomický deník oslovil.

Když se mu redaktor podruhé představil, Bis odtušil: „Určitě vám stejně nebudu odpovídat po telefonu tady na to. V každém případě, soud mě v plném rozsahu všeho osvobodil, jako nepravdivý, a to je všechno.“

Rozkolísaný sbor

Vojenská policie plní v rozsahu vymezeném zákonem úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří ministerstvo obrany. Ale sama má přitom delší problémy se svými lidmi a není v poslední době příliš stabilním ozbrojeným sborem.

V únoru roku 2019 byl z jejího čela odvolán brigádní generál Pavel Kříž. Skončit musel, protože byl ministr obrany Lubomír Metnar „dlouhodobě nespokojen se situací uvnitř vojenské policie“. Ekonomický deník popsal Křížův konec podrobně 13. února. Za nějaký čas došlo k další zásadní personální obměně, když skončil zástupce náčelníka brigádní generál Pavel Chovančík.

Ekonomický deník dříve poukázal i na velmi úzké osobní vazby, které si bývalý šéf vojenské policie Pavel Kříž budoval se špičkami státního zastupitelství.

Před několika roky zavítaly do afghánského Kábulu dvě neobvyklé výpravy. Spolu s vojenskými policisty přiletělo do této exotické destinace několik vedoucích představitelů státního zastupitelství. V čele s Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, nebo šéfkou pražského Vrchního státního zastupitelství Lenkou Bradáčovou i jejím kolegou z Olomouce Ivo Ištvanem. Informace o výletech do exotické destinace se objevily poté, co ve vojenské policii došlo k personálním třenicím.

Ekonomický deník upozornil také na podivné vyšetřování exploze granátu ve vojenské akademii ve Vyškově. Exploze zabila jednoho vojenského policistu a druhého těžce poranila. Ekonomický deník nyní po letech ověřil původní neoficiální informace, že se v objektu po explozi nacházelo výrazně více munice a trhavin, než vojenská policie ve skutečnosti přiznala. V suterénu armádního objektu se totiž našly mimo jiné komponenty z pancéřovek a spousta další munice. Výbuch způsobil příslušník vojenské policie, více informací si lze přečíst ZDE.

Posledním problém vojenské policie je nedávný nákup přístroje na ochranu proti odposlechu z fondu zvláštních finančních prostředků, který proběhl proti proti regulím. Na velitelství vojenské policie kvůli tomu zasahovala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Více informací ZDE.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter