Tento týden byla aktivní zejména vláda, která vychrlila hned několik novel, které by se měly začít projednávat v Poslanecké sněmovně od 16. dubna 2019. Jedním z vládních návrhů je změna v zákoně o základních registrech jež posouvá ukončení uvádění rodného čísla v občanských průkazech na rok 2023. Zákonné úpravy se dostane i problematice odškodnění ze strany státu za nežádoucí účinky u povinného očkování. Větší důraz by měl být kladen na alternativní a zejména peněžité tresty, počítá s tím novela trestního zákoníku. Poslanci se budou zabývat také vládním návrhem, který navýší starobní důchody v roce 2020 o 900 korun. Na schválení také čeká novela o rostlinolékařské péči, která transponuje nařízení EU do českého právního řádu. Změn by se mohl dočkat i občanský zákoník, jehož novelu předkládají 4 poslanci v čele s Kateřinou Valachovou, která si přeje přenést dluhy dětí mladších 15let na jejich rodiče. Pirátům se pravděpodobně podaří protlačit změny, jež umožní založení živnosti nebo obchodní společnosti přes internet za poplatek 500 korun. Dolní komora Parlamentu ČR se bude zabývat vyslovení souhlasu s ratifikací Protokolu o přístupu Republiky Severní Makedonie do NATO.

[mn_protected]

Návrh na vydání zákona, kterým se mění oblast zakládání obchodních společností

Ondřej Profant (Piráti) spolu s kolegy poslanci napříč politickým spektrem předkládá návrh zákona, který by měl umožnit lidem stát se živnostníkem nebo založit obchodní společnost bez nutnosti návštěvy jakéhokoliv úřadu. To vše by mělo být možné díky aplikaci, jež bude provozovat Ministerstvo spravedlnosti. Živnost nebo obchodní společnost by vznikla už do 24 hodin a žadatel by zaplatil poplatek 500 korun. Předkladatelé si od návrhu slibují zefektivnění celého procesu a snížení nutných nákladů pro vstup do podnikání. Samotná aplikace by měla státní rozpočet přijít na 3 miliony korun a roční údržba by měla podle odhadu stát 1 milion korun. Návrh na druhou stranu počítá s úsporami díky snížení počtu úředníků samospráv o 300.

Projde to? Pod návrhem je podepsáno celkově 80 poslanců napříč všemi stranami zastoupeními v dolní komoře Parlamentu ČR a dá se předpokládat, že tento poslanecký návrh má výrazné šance na úspěch. Vzhledem k zanedbatelným dopadům na rozpočet a skutečnosti, že se jedná o populární návrh, který může lidem usnadnit zahájení podnikání, se pravděpodobně neobjeví nějaká výrazná vlna odporu, jenž by mohl návrh ohrozit.

Novela zákona o základních registrech

Ministerstvo vnitra předkládá návrh novely zákona o základních registrech, který posouvá ukončení uvádění rodného čísla na občanských průkazech na rok 2023. „Důvodem pro tento posun je nepřipravenost řady agend na skutečnost, že rodné číslo nebude zapisováno do občanského průkazu. Ministerstvo vnitra má z praxe poznatky, že mnohé orgány veřejné moci se setkávají s řadou případů, kdy na základě zadání kombinace referenčních údajů o jménu, příjmení a datu narození, nelze fyzickou osobu jednoznačně ztotožnit, což je zásadní překážkou při vykonávání dalších navazujících činností,“ uvádí k věci Ministr vnitra Jan Hamáček. Rodná čísla se na nové občanky neměla uvádět už od začátku příštího roku, jak s tím původně počítal zákon o základních registrech, který ve vládě Petra Nečase předložil bývalý ministr vnitra Radek John.

Projde to? Kritika toho, že státní správa není připravená na občanské průkazy bez rodného čísla, sílila především v posledních měsících. Jelikož by tato skutečnost mohla v současnosti do státní správy přinést reálně chaos, dá se počítat, že návrh projde.

Návrh na vyslovení souhlasu Parlamentu se vzájemný vpuštěním leteckých sil mezi ČR a Slovenskem

Parlament ČR čeká vyslovení souhlasu s vysíláním sil a prostředků Vzdušných sil Armády České republiky do vzdušného prostoru Slovenské republiky a s přijímáním sil a prostředků Vzdušných sil Ozbrojených sil Slovenské republiky ve vzdušném prostoru České republiky za účelem provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. V případě schválení oběma komorami Parlamentu musí návrh ještě ratifikovat prezident Miloš Zeman. Návrh počítá, že v rámci vzájemného vpuštění vzdušných sil bude vždy na sousedním území maximálně 10 osob.

Souhlas s ratifikací Protokolu o přístupu Republiky Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě

Poslance také čeká vyjádření souhlasu s ratifikací Protokolu o přístupu Republiky Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě, který byl podepsán 6. 2. 2019 v sídle Aliance v Bruselu. Republika Severní Makedonie se od podpisu Protokolu může účastnit většiny oficiálních jednání v rámci NATO, ale do ratifikace všemi národními parlamenty členských států nemá hlasovací právo. „Makedonský parlament schválil ústavní změny na základě tzv. Prespanské dohody dne 11. ledna 2019. Následně o dohodě rozhodoval řecký parlament, který ji ratifikoval dne 25. ledna 2019. Tím se Řecko oficiálně vzdalo svých výhrad vůči vstupu Republiky Severní Makedonie do NATO a EU,“ uvádí se v předkládací zprávě ohledně změny oficiálního názvu Makedonie, kvůli kterému Řecko blokovalo vstup země do NATO.

Návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním

Ministerstvo zdravotnictví předkládá návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, který přináší zákonnou zodpovědnost státu v této oblasti. Pokud zákon projde budou moci poškození v případě vedlejších účinků požadovat po státu náhradu majetkové i nemajetkové újmy. V případě závažných následků nebo úmrtí mohou odškodnění požadovat i blízcí. „Vzhledem k tomu, že újma na zdraví jako důsledek podání očkovací látky se zpravidla prokazuje velmi obtížně, nevyžaduje se vždy prokázání příčinné souvislosti. Z odborného medicínského poznání vyplývá, že určité případy újmy na zdraví, např. anafylaxe nebo anafylaktický šok, branchiální neuritis, encefalopatie, chronická artritida ad., vyskytnou- li se v určitém čase po provedení očkování, jsou velmi pravděpodobně důsledkem reakce organismu na podání konkrétní očkovací látky,“ uvádí ministerstvo k důvodům návrhu nového zákona. Podle předloženého zákona bude muset ministerstvo vypořádat a případně nahradit újmu žadatelům nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti.

Projde to? Vládní návrh zákona byl již schválen vládou 25. 3. 2019 a dá se očekávat, že vláda s podporou komunistů zákon v Poslanecké sněmovně v prvním čtení úspěšně protlačí.

Novela zákona o důchodovém pojištění

V roce 2020 by měly vzrůst starobní důchody minimálně o 900 korun, počítá s tím návrh Ministerstva práce a sociálních věcí. „Návrh na mimořádné zvýšení procentních výměr důchodu je reakcí na pozorovatelný pokles poměru průměrného starobního důchodu vůči průměrné mzdě v několika posledních letech (z hodnoty 42,3 % v roce 2013 na 37,9 % v roce 2018),“ uvádí se v důvodové zprávě předloženého zákona. Za růstem mezd, který tlačí na důchody může především vládní zvyšování průměrné mzdy a nedostatek pracovních sil na českém trhu. V případě, že plánované zvýšení bude schváleno, tak se v roce 2020 skokově zvýší výdaje na starobní důchody o 7 miliard korun a ve střednědobém výhledu ministerstvo počítá s nároky dokonce o 22 miliard korun vyššími. Ministerstvo v důvodové zprávě varuje, že bude nutná fiskální konsolidace veřejných financí a musí dojít k zvýšení příjmů nebo snížení výdajů na úrovni 0,1 % HDP.

Projde to? I tento zákon již schválila vláda a to na svém zasedání 1. 4. 2019. Dá se předpokládat, že i v tomto případě vláda zákon s podporou komunistů úspěšně protlačí prvním čtením, je však možné že se zákon pokusí zadržet opozice v Senátu.

Novela trestního zákoníku

Ministr spravedlnosti předkládá vládní novelu trestního zákoníku, která přináší větší důraz na alternativní tresty. Předkládací zpráva zdůrazňuje především peněžité tresty v případě hospodářské kriminality. Větší uplatňování alternativních trestů se již očekávalo od předchozí novely zákona, ale požadovaný efekt se v soudní praxi příliš neprojevil. „Naopak peněžitý trest, který může být pokládán za vhodný trest u řady trestných činů nižší společenské škodlivosti, je ukládán v nedostatečném množství a není tak využito potenciálu, který tento druh trestu skýtá. Peněžitý trest tvoří v zásadě jen nevýznamný podíl na trestech ukládaných pachatelům trestných činů a není ani nejvýznamnější alternativou k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,“ uvádí k problematice důvodová zpráva předložené novely. Nutnost potřeby změny ministerstvo dokládá i přiloženou statistikou uložených trestů.

Projde to? I tento zákon již byl úspěšně schválen vládou a stejně jako ostatní zákony z balíku vládních novel bude i tento zákon projednán na 28. schůzi Poslanecké sněmovny, která bude probíhat od 16. 4. 2019. Dá se předpokládat, že tento vládní návrh nebude vyvolávat na rozdíl od jiných příliš kontroverzí a pravděpodobně změny podpoří i poslanci z nevládních lavic, protože volání po větším uplatňování alternativních trestů se ozývá ze všech stran.

Novela zákona o rostlinolékařské péči

Poslední z řady vládních novel je transpozice nařízení EU 2016/2031 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin a nařízení 2017/625. Nařízení přinášejí změny v českém zákoně o rostlinolékařské péči. „Cílem nového regulačního rámce EU pro zdraví rostlin je ochrana evropského zemědělství a lesnictví pomocí prevence proniknutí a šíření cizích škodlivých organismů. Nebezpečí zavlečení a usídlení nových škodlivých organismů narůstá s růstem objemu dovozu z jiných světadílů, globalizací obchodu a změnou klimatu. S tím souvisí nutnost stanovit prioritu škodlivých organismů na úrovni EU a ve všech členských státech,“ uvádí k navrhovaným změnám důvodová zpráva. Zákon přináší změny v oblasti kontrol a nově zavádí úřední kontroly a opatření proti škodlivým organismům rostlin. Zákon nově klade větší důraz i na udržitelné používání pesticidů.

Projde to? Vzhledem k časové tísni s jakou jsou tradičně přijímány transpozice nařízení EU, nezbývá příliš času na příliš dlouhé projednávání pozměňujících návrhů. Vzhledem k tomu, že ČR je povinna změny v nařízení promítnout do české legislativy, zákon bude schválen.

Zpráva o činnosti kontrolní rady Technologické agentury České republiky za rok 2018

Technologická agentura ČR předkládá poslancům zprávu o své činnosti za rok 2018. „Kontrolní rada TA ČR na svých zasedáních v roce 2018 projednala celkem 63 stížností k hodnocení podaných návrhů projektů v rámci soutěží programů THÉTA – 1. výzva, EPSILON – 4. výzva, DELTA – 6. výzva a ÉTA – 1. a 2. výzva, NCK – 1. výzvy, přičemž v souladu se závazným stanoviskem KR TA ČR Předsednictvo TA ČR celkem 10 stížnostem vyhovělo a 52 stížností zamítlo. Jedna stížnost byla odložena a nebylo o ní zatím rozhodnuto,“ uvádí se ve zprávě o činnosti kontrolní rady Technologické agentury ČR.

Novela občanského zákoníku

Ministryně školství Kateřina Valachová předkládá spolu s dalšími třemi kolegy poslanci novelu občanského zákoníku, jež má přenést zodpovědnost za dluhy dětí mladších 15let na zákonné zástupce a v případě jejich neexistence na stát. „V první řadě je třeba poukázat na skutečnost, že nezletilé osoby si jednak bez souhlasu zákonného zástupce nejsou schopny samostatně obstarat příjem, kterým by své dluhy hradily, zároveň je i veřejným zájmem, aby se nezletilí především vzdělávali a připravovali se na své budoucí povolání, než aby žili ve stresu, s jakými dluhy vzniklými v důsledku jednání třetích osob či jiných právních skutečností se budou muset po nabytí zletilosti vypořádat,“ říkají k nutnosti změny navrhovatelé. Zákon na druhou stranu umožní rodičům zaplatit za dluhy dítěte jeho měním.

Projde to? Změny zákona spadají spíše do gesce ministerstva spravedlnosti a přestože je předkládán členkou vlády nejedná se o vládní návrh. K zákonu se již veřejně vyjádřil i ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a sdělil, že jeho resort připravuje vlastní řešení, které bude předloženo jako vládní novela. Z těchto důvodů nebude tento návrh osamocených čtyř poslanců schválen.

[/mn_protected]

Michal Ožuch