Česká republika jako země zaslíbená pro zahraniční investory? Dnes už to tak docela neplatí. Naopak, podle čerstvě zveřejněných statistik České národní banky klesl objem přímých zahraničních investic do základního kapitálu českých firem o 6,6 miliardy korun. Naopak tok přímých investic z Česka do zahraničí vzrostl ze 7 miliard korun v roce 2022 na loňských 70,6 miliardy korun.
Jak lze vyčíst z dat zveřejněných na webu České národní banky, tak objem přímých zahraničních investic v Česku roste už jen díky reinvestovanému zisku. Tedy výdělkům, které si zahraniční vlastník nestáhl formou dividendy, ale ponechal je na rozvoj dceřiného podniku. Loni se jednalo o 192 miliard korun. Naopak příliv nových investic určených na odkup české firmy či navýšení jejího základního kapitálu zůstal slabý a v mnoha odvětvích včetně energetiky už převažuje odliv kapitálu.
Přesně opačný příběh můžeme sledovat v případě českých investic v zahraničí, hlavně díky expanzi silných firemních skupin místních miliardářů. Ti se zaměřili na trhy zemí západní a střední Evropy, kde nakupovali hlavně komerční nemovitosti a podniky z oblasti velkoobchodu a maloobchodu (viz tabulka níže).
Přímé investice z Česka do zahraničí v roce 2023
| cílová země | mld. Kč | cílový obor | mld. Kč |
| Rakousko | 19,1 | velkoobchod, maloobchod | 28,4 |
| Nizozemsko | 15,6 | komerční nemovitosti | 18,8 |
| Velká Británie | 7,7 | věda a technické obory | 11,8 |
| Francie | 7,1 | bankovnictví, pojišťovnictví | 8,2 |
| Vietnam | 5,6 | energetika | 5,3 |
S přihlédnutím ke známým transakcím není těžké odhalit hlavní hráče, kteří loňskou statistiku ovlivnili. Pravděpodobně se zde „propsalo“ ovládnutí rakouských realitních skupin Immofinanz a S Immo skupinou CPI miliardáře Radovana Vítka. Projevily se zde i velké transakce v oboru energetiky, konkrétně akvizice nizozemských paroplynových elektráren skupinou EPH, odkup britské energetické společnosti Intergen skupinou Creditas miliardáře Pavla Hubáčka a také získání většinového podílu ve vietnamské uhelné elektrárně Mong Duong 2 skupinou Sev.en finančníka Pavla Tykače.
Co se týká loňských investic do základního kapitálu českých firem, nejaktivnější byli investoři z Irska, Francie a Švýcarska. Vedle komerčních nemovitostí byl zájem o obor výroby počítačů, elektroniky a optiky. Do zmíněného oboru spadá významná loňská transakce, kdy nadnárodní investiční fond Carlyle Group prostřednictvím lucemburské pobočky koupil přerovský podnik Meopta – optika.
Přímé zahraniční investice v ČR v roce 2023
| sídlo investora | mld. Kč | cílový obor | mld. Kč |
| Irsko | 4,0 | komerční nemovitosti | 4,5 |
| Švýcarsko | 3,1 | elektronika, optika | 3,5 |
| Francie | 2,9 | věda a technické obory | 2,6 |
| Kypr | 2,6 | IT a komunikace | 1,5 |
| Slovensko | 2,2 | ostatní průmysl | 1,3 |
Co se týká stahování přímých investic, postihlo hlavně obory dopravy a skladování (-6 miliard), bankovnictví a pojišťovnictví (-5,9 miliardy) a energetiky (-4,8 miliardy korun). Investice do kapitálu českých firem snižovali hlavně investoři se sídlem v Německu (-10,9 miliardy korun) a Lucembursku (-6,8 miliardy korun), v menší míře též ti se sídlem ve Velké Británii a Číně.
Ani zde není těžké tipnout si transakce, které s loňskou statistikou výrazně zahýbaly. Třeba dvě velké akvizice, za kterými stál českým státem kontrolovaný ČEPS. Ten v loňském roce odkoupil provozovatele podzemních zásobníků plynu Gas Storage CZ (dosud vlastněný německou skupinou RWE) i vlastníka tranzitních plynovodů NET4GAS (do té doby nepřímo vlastněný finančními investory z Německa a Kanady).
Stejný trend se nejspíš udrží i v letošním roce. Odliv zahraničního kapitálu z české energetiky potvrzuje nedávno oznámená transakce, kdy ČEZ koupí od australských fondů skupiny Macquarie 55procentní podíl v distributorovi plynu GasNet. Realitně poradenské firmy, jako například Colliers, ve svých reportech upozorňují na rostoucí aktivitu českých investorů na trhu komerčních nemovitostí. Na straně prodávajících jsou naopak zpravidla zahraniční investoři.
David Tramba
