Ze tří stovek poboček České pošty, které od července kvůli úsporám zavřou, by některé mohly znovu ožít s pomocí měst a obcí. Ovšem není to tak, že by místo nich dostali možnost rošířit síť pomocí Pošt Partner, zdůraznil pro Ekonomický deník mluvčí ČP Matyáš Vitík. Téma České pošty rezonovalo zároveň i na zasedání sněmovního hodpodářského výboru, který měl vydat stnovisko k novele zákona o státním podniku.
Informace o tom, že se chystá nějaká nová možnost pro města a obce jak se podílet se na provozu Pošt Partner v širší podobě, než je dosud obvyklé a za měkčích podmínek, je mylná, zdůraznil Ekonomickému deníku mluvčí podniku Matyáš Vitík. „Těch 300 poboček se ruší bez náhrady. A pokud chce někdo Poštu Partner Plus, tak si jí celou zaplatí. Tyto pobočky pak budou nad legislativní rámec,” uvedl Vitík.
Projekt Pošta Partner Plus byl v minulosti zřízen kvůli zájmu developerů, kteří v rámci povolovacích procesů museli v lokalitě, kde vznikala nová zástavba, zřídit poštu. Pokud byla podle zákona legislativy nepovinná, náklady na ni hradil developer. Aktuálně jsou zatím dva, v Praze v Nových Butovicích a v obchodním centru Šestka.
Postup jak se do něho zapojit, je v takovém případě podle pošty následující: v případě zájmu obcí zástupci České pošty připraví podmínky pro otevření pošty Partner Plus tak, aby odpovídaly požadavkům samospráv v konkrétní lokalitě. Provozovatel se tak může rozhodnout, zda si tuto pobočku vybaví vlastním nábytkem, IT technikou, trezorem, či zda si nechá provozovnu zařídit ČP. Od toho se pak odvíjí vstupní náklady, které začínají na 48 500 korunách a zahrnují vstupní školení, administraci, externí a interní označení, nebo provozní materiál.
Další platba, která je na měsíční bázi a je pravidelná, pak bude pokrývat režijní náklady České pošty, které v souvislosti s provozem pošty Partner Plus vzniknou. Jedná se o IT podporu, o servis oblastní pobočky, pod kterou tato provozovna patří nebo o zapojení do produktové a finanční logistiky České pošty nebo pravidelné školení personálu. Částka za tyto služby začíná na 25 900 korunách a její přesná výše se odvíjí od rozsahu podpory. Česká pošta naopak platí provozovateli za uskutečněné transakce na pobočce, konkrétně šest korun za jednu operaci.
Radnicím se však většinou podmínky takového plného převzetí pošt v režimu Partner Plus nelíbí. Jejich provoz by hradily výhradně ze svého, a k tomu by České poště měsíčně posílaly poplatek ve výši desítek tisíc korun. V součtu tak jde o nemalé částky a proto tuto variantu obce většinou považují za velmi nákladnou, jak upozornila i poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová.
Česká pošta sice připravuje určitou novou modifikaci, a to model tří až čtyř přepážek Pošty Partner. Ale jak upozorňuje Vitík, jde pouze o výměnu za pobočku, která bude fungovat i po 1. červenci. A zároveň platí, že ne za stávající Poštu Partner. „Jde o to, že kdyby někdo měl ve městě zájem si udělat Poštu partner, tak aby mohl mít více přepážek. Na vesnici většinou stačí jedna, ve městě by nemusela,” uvedl. Zároveň ale zdůraznil, že navýšení počtu přepážek bude pošta pak posuzovat případ od případu. „Jde o to, aby se to vyplatilo,” dodal pro ED.
Česká pošta na základě nařízení vlády provozovala dosud 3200 poboček. Podle šéfky poštovních odborů Jindřišky Budweiserové oslovovala od roku 2018 obce, zda-li nechtějí míst vlastní pobočky, tedy provozovnu Poštu Partner, což tedy znamená, že jí provozuje někdo cizí a od pošty dostává učité platby, připomněla. „A vzhledem k tomu, že úsporná opatření vlády znamenají zrušení 300 poboček k 1. červenci a byl zájem, aby počky zůstaly zachovány, a to i když už jsou nad rámec povinného počtu 2900 provozoven daných legislativně, přišla teď pošta s tím, že si mohou obce provozovat poštu Partner Plus. Což ale znamená, že nesou veškeré náklady na pobočku samy,” shrnula pro Ekonomický deník.
Pokud by nakonec došlo k dohodě mezi poštou a obcí na nějaké formě pobočky, pak by podle ní bylo plusem to, že by v nich mohla apsoň najít uplnatnění část propuštěných zaměstnanců. Nicméně, i pokud se oba subjekty domluví, pobočky v nové podobě nemohou otevřít okamžitě. Nejprve by se totiž musely dořešit nájemní a pracovní smlouvy. Jak už dříve Budweiserová podotkla, pracovníci Pošty Partner a Pošty Partner Plus nejsou zaměstnanci České pošty.
Bouře kvůli poště
Česká pošta byla tématem i na schůzi sněmovního hospodářského výboru. Poslanci rozhodovali o podpoře novely zákona o státním podniku. V něm jde o to, aby se kmenové jmění státních podniků zvyšovalo souhlasem vlády ve chvíli, kdy by to vyžadoval „zájem státu“. Podle ministerstva vnitra, které je předkladatelem, se urgentní potřeba novely ukazuje zrovna v souvislosti s Českou poštou. Jenže právě proto došlo i na půdě výboru na bouřlivou diskuzi. Už dříve na plénu navrhlo ministerstvo projednávání návrhu zákona tak, aby s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení, to však neprošlo.
„Když se projednával zákon na plénu sněmovny, řekla jsem jasně důvod proč nepodpoříme paragraf 90 (umožňuje, aby byl návrh zákona přijat ve sněmovně už v prvém čtení, tedy bez projednání ve výborech, bez procedury navrhování pozměňovacích návrhů a bez druhého a třetího čtení – pozn. redakce). A že očekáváme, že na jednání hospodářkého výboru se dozvíme transformační plán České pošty. Myslím si, že ministr vnitra na to měl i dostatečnou dobu,” uvedla poslankyně Vildumetzová, která na výboru byla hostem, s tím, že Víta Rakušana před časem požádala o společnou schůzku s cílem pozastavit rušení poboček dokud se záležitost jako celek nedořeší. Dodala, že schůzku odmítl, ale uvedl, že transformační plán bude představen.
„Takže se omlouvám, ale my tady schvalujeme něco, co s tím bezprostředně souvisí. Těch osm miliard korun se na základě tohoto schváleného zákona bude moci do České pošty dát a pak si to schválí už jen vláda. Měl by se přece nejdříve představit transformační plán a sdělit všem, kam konkrétně půjde osm miliard korun,” zdůraznila. „Nemáme vůbec problém zákon podpořit, ale chceme vědět, jakým způsobem a jaké finanční prostředky, na co přesně a kam půjdou. To si bude brát na soukromou dopravu, což se nyní děje a nejezdí pak pošta za osmnáct korun na kilometr ale třeba za čtyřicetosm?” podotkla.
Na výboru proto navrhla přerušit jednání do doby než představí ministerstvo vnitra zmíněný transformační plán. S tím však předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) nesouhlasil kvůli tomu, že je potřeba zákon v třicetidenní lhůtě projednat, přestože zároveň zdůraznil, že požadavkům rozumí. „Patří ale na jiné plénum, my probíráme zákon o tranformaci státního podniku obecně a ten si myslím, že je nastaven správně. A to, že to celé vzniklo na zákadě požadavků na transformaci České pošty, to naprosto souhlasím, to se mi na tom taky nelíbí. Můj soukromý názor je takový, že mám rovněž problém s tím, jak to probíhá. Myslím si, že to mohlo proběhnout daleko lépe, elegantněji a transparentněji,” uvedl na výboru.
Vildumetzové se nakonec podařilo prosadit alespoň to, aby v rámci výboru bylo podána výzva, aby ministr vnitra při projednávání novely v rámci druhého čtení ve sněmovně transformační plán včetně financování osmi miliard korun podrobněji přestavil.
„Pokud se jedná skutečně o obecnou rovinu, tak nepotřebuju tak brzou účinnost, která je tady navrhovaná, ale stačí až od 1. ledna příštího roku,” upozornila zároveň poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). A navrhla přerušit projednávaní do předložení transformačního plánu. Podotkla také, že jen loni pošta na kompenzacích obdžela 7,5 miliadry korun.
Na výboru přítomný vrchní ředitel sekce legislativy ministerstva vnitra Petr Vokáč sdělil, že transformační plán má být zpracován do konce června, takže to je lhůta, která bude dodržena a pak teprve bude všem představen. „Pracuje se na něm. Jsou zde dvě základní kategorie. Jednak finanční vstupy a pak na co peníze půjdou. Bavíme se o osmi miliardách korun a to jsou peníze, které pošta bude potřebovat s tím, že zároveň probíhají i jednání s bankami o případném úvěrování. A také bude probíhat prodej nemovitostí. Takže to není postavené tak, že přijetím zákona příjímáme fakt, že posíláme zároveň rovnou osm miliard korun poště z rozpoštu,” řekl na výboru.
V této souvislosti Adamec zdůraznil, že se ministra bude ptát právě i na prodej některých budouv. „Některé jsou tak zajímavé, že mám obavy,” dodal.
Informace o transformaci pošty až po 30. červnu
To, že termín dokončení plánu transformace státního podniku platí a příprava transformace běží dle plánu potvrdil v tiskové zprávě ministerstva vnitra i strategický výbor pro transformaci České pošty. „Transformační plán, který vznikne k 30. červnu, je nezbytný pro to, aby Česká pošta mohla úspěšně jednat s bankami o dalším financování svého chodu. Stanoví také podmínky a postup rozdělení České pošty na nové subjekty, tedy na Českou poštu fungující na základě poštovní licence a na jednu nebo více komerčních částí. Tuto restrukturalizaci je nutné dokončit do konce roku 2024,“ uvedl ministr Vít Rakušan.
Úkolem strategického výboru je dohlížet na tvorbu plánu transformace, schvalovat jeho cíle a zajistit potřebnou koordinaci mezi dotčenými ministerstvy. Jeho členy jsou vrcholoví manažeři České pošty a zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Dodal, že plán transformace bude k 30. červnu obsahovat i rámcový dlouhodobý výhled fungování České pošty, a to především z pohledu dodatečných služeb, které může Česká pošta poskytovat jako primární kontaktní místo mezi občany a státní správou. „Například v oblasti daní, dotací, vydávání dokladů nebo sociálních podpor,“ upřesnil. Dlouhodobý výhled bude podle něho tak respektovat, že Česká pošta zajistí komunikaci mezi státem a občany, především seniory, kteří nebudou schopni nebo ochotni přejít ve styku se státem na komunikaci digitální.
Usnesení sněmovního hospodářského výboru k tomu, aby ministr v rámci druhého čtení na plénu transformační plán představil, nakonec ale neprošlo o jeden hlas, byť ho podpořili všichni přítomní opoziční poslanci, tedy Zuzana Ožanová, Berenika Peštová, Marek Novák, Roman Kubíček, Monika Oborná, Martin Kukla. A principiálně s ním souhlasili i další koaliční poslanci.
Hospodářský výbor nakonec projednávání zákona přerušil s tím, že pokračovat se bude po obdržení pozměňovacích návrhů na schůzi ve čtvrtek 8. června. Další projednávání na plénu je možné od 16. června, uvádí se na sněmovním webu.
O snížení počtu povinně provozovaných pošt z 3200 na 2900 rozhodla vláda. Důvodem je snižování nákladů kvůli klesajícímu poštovnímu provozu. Ten se za posledních pět let snížil o 42 procent, počet pošt se přitom nezměnil. Zhruba čtvrtinu nemovitostí z rušených poboček, které pošta vlastní, chce nabídnout k prodeji. Součástí rušení poboček je i snížení počtu pracovních míst.
Česká pošta loni vykázala ztrátu 1,73 miliardy korun, letos to měly být až čtyři miliardy, proto musela sáhnout k úsporným opatřením. Do poloviny roku by měla oznámit plán transformace. Následně by se měla rozdělit na část provozují pobočky a poskytující služby pro stát a komerční část s balíkovými a logistickými službami.
Monika Ginterová
