Kancelář pojistitelů bude každý rok přispívat do Fondu zábrany škody, převede tam, co jí ke konci roku „skončí v kase“. Viník škody či majitel nepojištěného vozidla zaplatí 30% škody, maximálně však 300 tisíc. Navrhují to poslanci.
Všechna vozidla zapsána v registru vozidel budou muset mít zaplaceno povinné ručení a to i tehdy, nebude-li vozidlo provozováno či ponecháno na pozemní komunikaci. Vyplývá to z návrhu poslanců Václava Votavy, Jaroslava Klašky, Ondřeje Benešíka, Adolfa Beznosky, Jiřího Dolejše, Františka Laudáta, Petra Gazdíka a Karla Raise na novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, který včera schválili poslanci rozpočtového výboru.
Pokud vozidlo nebude pojištěno, musí majitel či provozovatel zaplatit České Kanceláři pojistitelů (ČKP) poplatek za každý den, kdy není zaplaceno povinné ručení. Výšku tohoto poplatku stanoví samostatnou vyhláškou Ministerstvo financí ČR.
V návrhu novely zákona je však stanoveno, že pokud řidič nepojištěného vozu způsobí škodu, musí ji, tak jako dosud, nahradit. Novinkou však je, že maximální částka, kterou viník škody zaplatí je 300 tisíc korun. „V případě regresních nároků dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. se jedná mnohdy o částky v řádu milionů korun, které odpovědná osoba leckdy není vůbec schopna během svého života uhradit a které jsou pro ni likvidační. Tento negativní dopad je dán i v případě, kdy k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. dojde z důvodů opominutí. Navrhovaná úprava příspěvku by měla zajistit dostatečný příjem do garančního fondu tak, aby byly výdaje garančního fondu v odpovídající míře pokryty,“ uvádí se v poslaneckém návrhu novely zákona.
Částka 300.000,- Kč byla stanovena dle zkušeností ČKP jako částka, kterou je možné reálně vymoci a jejíž zaplacení nemá likvidační sociální dopady na dotčenou osobu. „Takováto výše regresního nároku nebude mít zničující sociální důsledky v případě porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. na straně jedné, na straně druhé zachovává jistou dostatečnou míru odpovědnosti vůči ČKP,“ uvádí poslanci ve svém návrhu. Hranice se však vztahuje jen na neúmyslně spáchanou škodu a tu, která není kvalifikována jako trestný čin (řidič nebyl pod vlivem alkoholu, drog apod.)
Předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) uvedl, že cílem bylo zabránit tomu, aby se lidé, kteří opomenou zaplatit povinné ručení, či si půjčí auto s neplatnou „zelenou kartou“ a způsobí nehodu, dostali do neřešitelné finanční situace, která se pro mnohé stávala likvidační. „Těch 300 tisíc nám přijde jako přiměřená částka. Z praxe vyplývá, že zhruba třetina všech škod, které byly způsobeny nepojištěnými vozidly se postupem času stala nevymožitelnou právě kvůli vysokým finančním nákladům, které ti lidé nemohli platit,“vysvětlil Votava.
Odhaduje se, že v ČR jezdí bez povinného ručení zhruba 120–130 tis. nepojištěných vozidel, které ročně způsobí zhruba 2500 nepojištěných škod. V loňském roce počet nepojištěných škod poprvé od roku 2008 vzrostl, což je dáno i zrušením původního příspěvku nepojištěných.
Podle mluvčí České kanceláře pojistitelů Moniky Bartlové zavedení maximálního stropu bylo navrženo právě pro ty řidiče, kteří provozovali nepojištěné vozidlo nešťastnou náhodou. Podle názoru ČKP současná legislativa nemotivuje řidiče, aby si sjednali povinné ručení a přitom zatěžuje poctivé motoristy, kteří musí na škody způsobené nepojištěnými vozidly doplácet. „To dokládá i současný trend, kdy v roce 2016 poprvé po 8 letech vzrostl počet nepojištěných škod. Problémem je i velká finanční zátěž pro viníky závažných nehod, kteří teprve následně zjistí, že vozidlo nebylo pojištěné. Úhrada vysokých částek za odškodnění může být pro ně finančně likvidační a zatíží jim celý život. ČKP je zastáncem spravedlivého financování nepojištěných škod nepojištěnými motoristy a zároveň zajištění minimalizace „likvidačních“ finančních dopadů na viníky škod, které byly způsobené nepojištěným vozidlem,“ dodala Bartlová.
Jiří Reichl
