V letošním roce odteklo z Turecka 7,6 miliardy dolarů zahraničních aktiv. Odliv kapitálu zrychlil v posledním měsíci.

Zdá se, že pojem „turecké hospodářství“ opět poněkud nabývá na svém pravém významu. Z Turecka se totiž začínají stahovat zahraniční investoři. V letošním roce z této země odplula zahraniční aktiva v hodnotě 7,6 miliardy dolarů (zhruba 190 miliard korun), přičemž jen v poslední měsíci zahraniční investoři stáhli 1,4 miliardy. Zprávu o odlivu zahraničního kapitálu z Turecka přinesla agentura Bloomberg.

Stahování zahraničních aktiv z Turecka má dvě příčiny. Tou první je občanská válka v Sýrii, tou druhou, která odliv kapitálu v posledním měsíci urychlila, je uvalení sankcí na některé druhy tureckého zboží ze strany Ruska. Odliv zahraničního kapitálu z Turecka sice představuje zatím jen zhruba 1 % tureckého HDP, ale může být i hůř.

Proti Turecku hovoří několik dalších faktorů. Deficit jeho běžného účtu platební bilance jako podíl na HDP je největší mezi zeměmi G20, zahraniční zadluženost také nepatří k nejnižším. Pokud 16. prosince FED skutečně zvýší sazby, bude kapitál proudit právě do USA, kam se bude stahovat v první řadě ze zemí rozvíjejících se trhů. Turecko tak stojí v první linii.

Podle Pera Hammarlunda, stratéga švédské banky SEB, že turecká lira do konce roku oslabí o 3,7 %. Během příštího roku by měla turecká měna oslabit vůči dolaru dokonce o 11 %. Klíčovou otázkou tak zůstává, zda bude moci turecká centrální banka provádět skutečně nezávislou monetární politiku a tím očekávané oslabení liry mírnit.

„Zahraniční investoři nejsou příliš přesvědčeni o tom, že turecká centrální bance bude dovoleno rozhodovat o monetární politice nezávisle,“ řekl Hammarlund. „Vládnoucí strana zatím spíše ukazuje svaly, což může celou situaci ještě zhoršit,“ dodal.

Na druhé straně ale nejsou všichni pesimističtí. Investiční skupina Credit Suisse investorům doporučila, aby své pozice v Turecku posílili poté, co se tureckými trhy prohnala vlna výprodejů po obecném zhoršení investičních doporučení.

Ratingové agentury jako Fitch a Moody´s však hovoří o tom, že Turecko je stále více závislé na vnějším financování. Současně zmiňují geopolitické riziko, což ruku v ruce s nárůstem vnějšího zadlužení zhoršuje ekonomický výhled země. Obě ratingové agentury tak dávají Turecku nejnižší investiční ohodnocení, agentura Standard & Poor´s to vidí podobně.

„Stále existuje mnoho otázek v ekonomické budoucnosti Turecka a jeho reformních programů,“ řekl Dmitri Barinov, asset manažer frankfurtské investiční společnosti Union Investment Privatfonds. „Pokud se bude Erdogan snažit stimulovat hospodářský růst skrze snížení úrokových sazeb, může to sice zabránit dalšímu prohlubování deficitu běžného účtu, ale na druhé straně to povede k destabilizaci bankovního systému,“ naráží Barinov na potenciální riziko dalšího útěku kapitálu do zahraničí.

-usi-