V úterý vstupuje v účinnost nový zákon o ochraně oznamovatelů, který ukládá řadu nových povinností veřejným i soukromým subjektům ve vztahu k takzvaným whistleblowerům. Většina z nich musí mít ke stejnému datu zavedený i interní oznamovací systém a zvolenou příslušnou osobu, která jej bude mít na starosti. Michal Nulíček z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL však považuje za jeho nedostatek fakt, že se zákonodárce rozhodl nezavést povinnost přijímat i anonymní oznámení.
Hlavním požadavkem, se kterým zákon o ochraně oznamovatelů přichází, je povinnost mít zavedený interní oznamovací systém pro přijímání oznámení protiprávního chování. Zákon přesně vyjmenovává subjekty, na které tato povinnost dopadá. Jde o firmy a zaměstnavatele s minimálně 50 zaměstnanci, vybrané orgány veřejné moci, veřejné zadavatele a dále o obce nad 10 tisíc obyvatel a některé instituce poskytující finanční služby. Subjekty přitom musí mít interní oznamovací systém spuštěn ke dni účinnosti zákona, tedy k 1. srpnu 2023. Jedinou výjimku v podobě přechodného období mají menší zaměstnavatelé s maximálně 249 zaměstnanci.
„Schválený zákon je v řadě oblastí přísnější než evropská směrnice a umožňuje hlásit širší okruh případů. Kromě porušení vybraných evropských předpisů jde i o trestné činy a závažnější přestupky. To lze považovat za krok dobrým směrem, toto nastavení by mělo umožnit včasné odhalení širšího okruhu jednání, která jsou často velmi závažná,“ komentuje novou legislativu advokát ROWAN LEGAL Michal Nulíček.
Zároveň připomíná, že nový zákon klade vysoké nároky na zaměstnavatele, kteří se musí postarat, aby interní oznamovací systém byl opravdu funkční a důvěryhodný. Jinak hrozí, že se oznamovatelé obrátí na oznamovací systém ministerstva spravedlnosti, média nebo zveřejní informaci na sociálních sítích. „Zaměstnavatelé by proto měli věnovat velkou pozornost nastavení systému, proškolit zaměstnance nejen o jeho fungování, ale i o možnosti uveřejňování informací. Neuvážlivým a nezákonným publikováním citlivých interních informací od zaměstnanců totiž mohou zaměstnavatelé utrpět značné reputační škody,“ doplňuje Nulíček.
Oznamovatel se musí identifikovat
Firmy a instituce rovněž musí pro přijímání oznámení ustanovit takzvanou příslušnou osobu. V ideálním případě by mělo jít o zaměstnance, který má odpovídající právní znalosti, aby mohl podané oznámení posoudit. Ostatně platí, že i příslušná osoba může být v případě nedodržení povinností pokutována částkou až 100 tisíc korun. Whistlebloweři budou moci podávat oznámení různými způsoby, připuštěna je osobní i elektronická forma. „Zaměstnavatel konkrétně musí oznamovateli umožnit, aby se na společnost mohl obrátit písemně, například přes webové rozhraní, ústně a na žádost i osobně. Aby celý systém fungoval, musí tam být někdo, kdo se o celý tento systém bude starat, podaná oznámení přijímat, vyhodnocovat, a navrhovat nápravná opatření,“ dodal Nulíček.
Zákon stranoví, že se oznamovatel musí identifikovat, například uvedením jména, příjmení a data narození. Zaměstnavatelům a dalším povinným osobám ale neukládá povinnost přijímat anonymní oznámení, byť jim ponechává tuto možnost. Podle Michala Nulíčka v tomto bodě zákonodárce pochybil: „Rozumím obavám ze zneužití anonymity oznámení, nicméně ta je poměrně důležitou, a oznamovateli vyhledávanou pojistkou proti odvetným opatřením. Obávám se, že požadavkem na jasnou identifikaci oznamovatelů řadu z nich odradíme.“ Samotná evropská směrnice je přitom v tomto směru relativně benevolentní a ponechává rozhodnutí na členských zemích.
Určitý schizofrenní stav lze pak vysledovat i ve vztahu k již účinnému takzvanému AML zákonu, tedy zákonu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Ten už subjektům v určitých sektorech, například u provozovatelů hazardních her, realitních, advokátních či třeba účetních kanceláří nařizuje zřízení interního oznamovacího systému, nehledě na jejich velikost nebo počet zaměstnanců. AML zákon přitom poskytuje ochranu i anonymním oznámením. Vzhledem k tomu, že pro přijímání oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů bude u těchto subjektů využíván stejný systém, znamená to, že na ně budou kladeny vyšší nároky.
(mig)
