Navzdory hlasitým debatám o technologických startupech míří drtivá většina miliardových zakázek na protivzdušnou obranu k tradičním zbrojařům. Giganti jako Thales, Diehl Defence či Rheinmetall masivně automatizují své linky, zavádějí 3D tisk a AI kontrolu, aby zvládli nové dodávky plánované pro roky 2026 až 2028. Poznatky z ukrajinského bojiště a Blízkého východu odhalily hluboké nedostatky evropské protivzdušné obrany.
Drony, levné prostředky k jejich sestřelování, rychle vyráběné střely? Debaty o inovacích ze strany startupů poněkud kontrastují s realitou uzavíraných kontraktů. Většina zakázek na nové typy výzbroje totiž míří k zavedeným společnostem. Hlavním hybatelem poptávky zůstává Ukrajina. Dodávky pro roky 2026 až 2028.
Poznatky z tamního bojiště formují technické požadavky EU. Nové střely jsou určeny pro Kyjev. Hlavní dodavatelé, jako jsou evropské zbrojovky Thales, Elbit Systems, Rheinmetall a Diehl, upravují své výrobní linky, automatizují finální montáž a předfinancují nákup klíčových komponentů.
Cílem je zvládnout nárazové dodávky plánované na roky 2026 až 2028. Na nové podmínky se připravuje i řada menších britských firem.
Nedostatky v obraně
Důvodem je skutečnost, že levné, sériově vyráběné drony – nasazené na Ukrajině, na Blízkém východě či v oblasti Rudého moře – odhalily nedostatky v evropské protivzdušné obraně krátkého dosahu.
Sériová výroba, která má naplno běžet od poloviny roku 2026, má nahradit výpadky v produkci vzniklé nedostatkem systémů Patriot. Vlády zemí Unie a Aliance reagují tím, že objednávky zadávají přednostně a ve velkých objemech. Poptávají střely, senzory a systémy pro elektronický boj, které lze rychle a lacino vyrobit.
Příkladem tohoto přístupu je francouzská společnost Thales. Letos v červnu si objednalo britské ministerstvo obrany stovky lehkých víceúčelových střel (Lightweight Multirole Missiles) v hodnotě 36 milionů liber. O den později následovala další objednávka ve stejné výši. Celkem tak ve druhém čtvrtletí došlo k uzavření kontraktů v hodnotě 72 milionů liber (2,1 miliardy korun).
Střely po stovkách
Tyto střely slouží jako prostředky pro rychlé ničení dronů a protivzdušnou obranu krátkého dosahu. Druhá objednávka slouží k doplnění zásob po více než 100 úspěšných zásazích proti dronům na Blízkém východě. Částky se sčítají.
Podle dokumentace ministerstva dosáhl celkový objem zakázek na střely od roku 2024 přibližně 1,6 miliardy liber (46,6 miliardy korun). Zahrnuje to pět tisíc střel určených pro Kyjev a také doplnění britských zásob. Společná britsko-ukrajinská skupina, Task Force Hirst, vytvořila postup pro společnou výrobu.
Společnost Thales změnila způsob své výroby. Střely pro pozemní odpalovací zařízení, námořní zbraňové stanice DS30M i vybavení pro vrtulníky Wildcat nyní vznikají na stejné modulární výrobní lince. Objem výroby v závodě v Belfastu se od roku 2022 zečtyřnásobil. Závod zavedl další směnu a přidal pracoviště pro aditivní výrobu (3D tisk).
Díky digitálním dvojčatům a kontrole kvality řízené umělou inteligencí se doba přejímacích zkoušek zkrátila o 25 procent. Thales nyní udržuje zásoby motorů a bojových hlavic odpovídající šesti měsícům maximální produkce. Automatizace snížila jednotkovou cenu střely od roku 2022 přibližně o 12 procent.
Zavedené zbrojovky modernizují své výrobní linky
Společnost Diehl Defence představila v červnu na veletrhu ILA Berlin odpalovací zařízení IRIS-T SLS Mk 4, určené pro mobilní systémy boje proti dronům. Nejprve bylo uzavřeno rámcové memorandum. Konkrétní hodnoty kontraktů by měly být známy ve fiskálním roce 2027, avšak společnost Diehl již na veletrhu podepsala dohodu o předběžném financování komponent s dlouhou dodací lhůtou.
V rámci programu „Low-Cost Interceptor Programme“ se objevují i menší firmy. Británie stojí v čele konsorcia pěti zemí. V červenci 2026 udělila zakázky v celkové hodnotě 3,16 milionu liber (92 milionů korun) třem malým britským firmám na zpracování studií proveditelnosti v první fázi projektu. Cílem je vyvinout střely v cenové relaci kolem 100 tisíc eur (2,4 milionu korun), schopné likvidovat roje dronů typu Šáhed.
MBDA také vede práce na bojovém dronu. Demonstrační letoun Remote Carrier Compact – bezpilotní letadlo, které spolupracuje s dalšími bojovými platformami – prošel letos v létě předběžným přezkoumáním návrhu. Francie, Německo a Španělsko vedou projekt se španělským partnerem SATNUS. První let je plánován na rok 2029.
Výkonný viceprezident pro programy a generální ředitel MBDA ve Francii Stéphane Reb zdůraznil rychlost. „Využitím vyspělých subsystémů a již zavedeného průmyslového náběhu jsme schopni pružně reagovat na potřeby armády,“ řekl.
