Sobota, 13. srpna, 2022

Vzkaz vládě i poslancům: Přichází velký skok, překážky výstavbě sítí vysokorychlostního internetu brzdí ekonomiku

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Překážky výstavby sítí vysokorychlostního internetu brzdí celou ekonomiku. Internet čeká technologický skok a v budoucnu by měl být totéž, co rozvod vody. Největší bariéry jsou byrokraticko-technické, stavební zákon či časté legislativní změny. Za nimi následuje faktor lidský: Nekomunikace ministerstva pro místní rozvoj, nepochopení starostů obcí a společenství vlastníků, neschopnost dohody konkurenčních firem i správců infrastruktury i ekonomika tohoto podnikání.

Vyplývá to z debaty u Kulatého stolu Ekonomického deníku a České justice na téma „Bílá místa internetu v Česku a jak je dostat z mapy“.

O bílých místech v pokrytí vysokorychlostním internetem a o připravované povinnosti investorů zanášet liniové stavby do digitálních map jsme informovali zde.

Ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. Foto: Radek Čepelák

Pokud chtějí starostové a primátoři, aby jejich obce a města vzkvétaly, lidé a firmy se v nich usazovali a platili daně, vysokorychlostní internet je nezbytností. Není to jen televize s vysokým rozlišením, nýbrž pracovní nástroj, který čeká velký technologický skok, co se týče možností, shodli se diskutující. „Internet a infrastruktura jsou důvodem rozšíření nabídky pracovních míst,“ podotkl k tomu poslanec Jiří Havránek (ODS), který přirovnal rozvod sítě vysokorychlostního internetu k rozvodu vody nebo elektřiny.

Podle jeho slov je právě proto „kruciální přístup obcí a rozumné myšlení starosty“. Házet klacky pod nohy vysokorychlostnímu internetu je nejenom tmářství, ale rovnou zabíjení obce

Internet čeká velký skok a s deseti giga lidé nevystačí

Proč? To vysvětlil předseda Asociace poskytovatelů kabelových a telekomunikačních sítí Martin Kocourek: Víme, že potřeba vysokorychlostního připojení bude a přijde skokově. Ono to není jen o videohovorech nebo sledování televize ve vysokém rozlišení, ale je to také nabídka e-elementů, on-line služeb, jakýchkoli komerčních služeb,“ uvedl k tomu.

To potvrdil také ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal: „Dojde ke skokovému nárůstu datových průtoků, těch aplikací, které se budou používat ať už pro profesní život nebo prostě pro vlastní zábavu. Ve chvíli, kdy lidé zjistí, že by potřebovali mnohem rychlejší internet, tak ho nebudou mít. My se na to díváme optikou roku 2030, kdy si s deseti gigabajty už nikdo nevystačí,“ řekl k tomu. Kromě toho je to podle něho rozvoj digitální ekonomiky, co „slouží naplnění klimatických cílů“.

Ředitel odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipináměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha a předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková. Foto: Radek Čepelák

Ubíjející byrokracie, reforma se nekoná

Co tedy brání pokládání sítí a šíření vysokorychlostního internetu, zrychlení a zlevnění celého procesu? Na administrativě a byrokracii se shodli všichni diskutující. Dále jsou to ekonomika a lidský faktor. „Nepokládají se žádné státní sítě, do jisté míry je to čistě na komerční bázi a je to rozhodnutí operátora s myšlenkou například i na 70% dotace, což je hodně velký motivátor. I když přiznávám, že v řadě případů ta bariéra toho stavebního povolení a de facto i návratnosti je i při této návratnosti asi diskutabilní. Potom bychom se ale dostávali do fáze, že bychom museli dávat 100% dotaci,“ upozornil v úvodu na situaci náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha.

Přestože stát alokoval do těchto činností 2,8 miliardy, zdaleka to nestačí, jak řekl předseda České asociace elektronických komunikací Rostislav Kocman. „Náklady na pokrytí všech bílých míst těmito sítěmi jsou vyšší než tato částka. Absorpční kapacita stavebních firem a trhů této částce částka odpovídá. Počítáme s tím, že to není poslední výzva na podporu vysokorychlostního internetu a že podobné částky budou uvolňovány i v budoucnu. I kdyby se ta částka znásobila, tak nyní nejsou na trhu lidé a firmy, které by to dokázaly kvalitně prostavět. S tím souvisí druhá otázka a tou jsou byrokratické a legislativní požadavky na to, aby se podél silnice vykopal kilometr optiky,“ uvedl Kocman.

„Rozumím tomu, že v roce 2022 v 21. století musíme mít všechno zdokumentováno, vyprojektováno, že musíme dodržovat ochranné zóny, musíme řešit, co nastane za deset let, až se bude dělat přeložka silnice, ale ta byrokracie je opravdu ubíjející,“ uvedl doslova. Odstraňování byrokracie jde podle jeho slov pomalu a žádná reforma se nekoná ani nečeká.

Předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková. Foto: Radek Čepelák

Spolupráce s energetiky je nula

Podle Martina Kocourka jsou obtížně řešitelná nastavení norem ochranných pásem: „Respektujeme ostatní síťaře, ale pokud jsou normy nastaveny tak, že kolem objektu jsou ochranná pásma ze všech stran, tak musí dojít k nějaké dohodě,“ uvedl k tomu.

Jak dále zaznělo, už před dvěma lety se řešila úprava směrnice týkající se přípoložek v zelených pásech uvnitř intravilánů měst, kde nově příchozí síťaři rozvádějící internet musí nechávat tři metry od kabelů elektřiny.

Na to reagovala předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková: „Ochranné pásmo je největší problém, co se přípojek týče a bohužel spolupráce s energetickým úřadem je rovna takřka nule. Jsme odkázání na rok 2025, kdy se budou měnit některá kritéria a teprve potom jsou ochotni se o tom bavit,“ uvedla v diskusi doslova.

Moderátorem diskuze byl vydavatel České justice Ivo Hartmann. Foto: Radek Čepelák

Sama předsedkyně ČTÚ vidí cestu například ve sdílení. „Velmi mě v poslední době potěšil případ z nejmenovaného města, kde mají zavedenou a velmi dobře postavenou optickou telekomunikační síť a oni řekli ne, nebude se tady znovu kopat, nemá smysl mít vedle sebe dvě sítě, je třeba tu síť sdílet. Tak, aby obě strany byly spokojené, aby tam byl přístup pro konkurenci. To dává logiku. Kde je logika stavět vedle tři čtyři pět sítí?“ vznesla otázku Hana Továrková. Navíc podle ní v současnosti vzniká nový fenomén, totiž, že koncový zákazník pro sebe nechce čtyři různé provozovatele.

Přijde kvůli stavebnímu zákonu ČR o peníze?

Jak dále uvedl Rostislav Kocman, v České republice je šest tisíc obcí, „všechny mají stavební úřady, stavební úřad se chová jako stát ve státě a do toho musíme platit služebnosti, které jsou v zájmu státu a samospráv, aby tam ta síť byla“. „My fungujeme na regulovaném trhu a nemůžeme si dovolit platit služebnosti v podobné výši jako některá jiná síťová odvětví, protože pak buď nejsme schopni to postavit nebo nabízet za tržní ceny,“ zdůraznil.

Kromě toho přichází novela stavebního zákona. Pokud Česká republika nestihne zkrátit povolovací procesy o dva roky, přijde o peníze, přičemž celý plán pro ČR je 179 miliard korun, upozornil v souvislosti se stavebním řízením odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi. Pokud Komisi budeme argumentovat tím, že jsme nestihli internet postavit, kvůli stavebnímu zákonu, tak přijdeme i o peníze podruhé, uvedl.

K tomu se razantně vyjádřila předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková: „Energetika, když dělá rekonstrukci, nepotřebuje stavební povolení a další věci. Proč elektronické komunikace ano? Z jakého důvodu? Proč si hrajeme na rozdíly? Z jakého důvodu budeme říkat, že energetický úřad rozhoduje o tom, že si tam telefonii pustí, když u každého elektrického vedení je dnes optický kabel pro jejich použití, tak proč tam nemůže být ta chránička automaticky? Proč se konečně nezamyslíme, že by měla existovat nějaká organizace centrálně?“ argumentovala.

Kulatý stůl věnovaný rozvoji vysokorychlostnímu internetu. Foto: Radek Čepelák

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Mariana Piechy povede ke zjednodušení povolovacího řízení digitálně technická mapa. „To je cesta, jak vyřešit i stavební zákon. Tím, že se to celé zdigitalizuje. Pro rodinné domky by to mělo být automaticky softwarově. Projet to algoritmem a odeslat elektronickou žádostí s automatickou zpětnou odezvou,“ podotkl k problému stavebního zákona náměstek ministra.

Chceme stabilní regulační prostředí

Podle Rostislava Kocmana mohou mít v současném chaosu podnikatelé obavu, že když požádají o dotaci, tak ji nakonec nedostanou proplacenou. „Uzavíráme smlouvu s ministerstvem, nevíme, jak to máme naprojektovat, protože se bude měnit legislativa, takže můžeme předpokládat, že projekty budeme přepracovávat. Nevíme, jak k tomu přistoupí samosprávy, protože se budou muset sžít s novou stavební legislativou, do toho budou vstupovat další hráči. Tohle, když všechno nasčítáte a pak vám přijde faktura, kterou rozpočítáte těmi dvěma sty domácnostmi ve vesnici, tak vám vyjdou náklady na takové úrovni, že s těmi maržemi, které z pevného internetu máme, vám to prostě nevychází na provoz. A to jsem nezapočítal služebnosti,“ vypočetl Rostislav Kocman problémy, kterým čelí podnikatelé.

Poslanec Jiří Havránek. Foto: Radek Čepelák

„My voláme po tom, ať je tady stabilní legislativní podnikatelské regulační prostředí. Pak umíme plánovat, umíme dlouhodobě nakontraktovat stavební firmy, když budeme počítat, že ministerstvo má dlouhodobou strategii, tak umíme tu výstavbu plánovat, a nakonec se ta bílá místa pokryjí,“ dodal k tomu.

Co dál? Budeme vyvíjet tlak na řešení

Účastníci Kulatého stolu se rovněž shodli, že se tomuto segmentu trhu nedaří komunikace s ministerstvem pro místní rozvoj, přičemž komunikaci by pomohla spoustě věcí. Podle poslance Jiřího Kocourka je to absurdní v situaci, kdy ministr pro místní rozvoj je současně místopředseda vlády pro digitalizaci, takže je na místě, aby s hráči v digitalizaci mluvil.

„Já popřeju nám všem, abychom dokázali najít navzdory různým stranickým příslušnostem, navzdory různé příslušnosti k úřadu, k samosprávě, ministerstvu, tu sílu, tak jak jsme se na tom dnes shodli, tlačit to řešení. Pro mě je největší zklamání dlouhodobě, že můžete mít sebelepší nápady, ale pokud není politická shoda, máte smůlu. A politická vůle někdy začíná už na úřadech,“ uzavřela předsedkyně ČTÚ Hana Továrková.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter