Služby zajišťují polovinu celosvětových příjmů a na zaměstnanosti se podílí ze sedmdesáti procent. Stávají se také důležitou součástí mezinárodního obchodu.
Služby se na světovém vývozu podle jedné z nejnovějších studií Mezinárodního měnového fondu podílejí z jedné čtvrtiny. Jejich význam bude díky stále se zlepšujícím technologiím i v dalších letech narůstat.
Výrazný pokles nákladů v telekomunikacích, zvětšující se pokrytí internetem včetně vysokorychlostního, umožňují dodávat služby i na obrovské vzdálenosti. Zatímco stříhání vlasů si stále žádá návštěvu lokálního kadeřníka, mnoho ostatních služeb, jako například pojištění nebo lékařská diagnostika, už nevyžaduje blízkost poskytovatele a zákazníka.
Zdroj růstu pro rozvíjející se ekonomiky
Mohlo by se zdát, že rapidní růst významu služeb v mezinárodním obchodě je doménou rozvinutých zemí. Opak je pravdou. Vývoz služeb z rozvíjejících se ekonomik se od roku 1990 ztrojnásobil a jeho roční růst je dvakrát rychlejší než v případě ekonomik rozvinutých. Podíl rozvíjejících se zemí na vývozu služeb se zvýšil ze tří procent v roce 1970 na téměř jednu pětinu v roce 2014.
„Tento nárůst nejde na vrub pouze tradičním službám jako je cestování nebo doprava, ale také službám, jejichž obchodování umožnily moderní technologie,“ říká zpráva Mezinárodního měnového fondu. Jedná se zejména o poradenství, výzkum a vývoj, počítačové a informační technologie, finanční služby nebo duševní vlastnictví.
Data z posledních let ukazují, že služby zaznamenaly stejnou zkušenost v růstu produktivity jako dříve tradiční produkce výrobků. „Technologie zbavují služby omezení. Dnes je obvyklé, že poskytnutí jediné služby může být fragmentováno do činností, z nichž každá probíhá v jiné geografické lokaci,“ uvádí studie MMF. Jako příklad uvádí například online bankovnictví. „Stejně jako v případě výroby tradičního zboží, i u služeb se produktivita zvyšuje díky specializaci,“ dodávají autoři zprávy.
Nejvíce služeb vyvezou USA
Autoři studie přitom vycházejí z dlouhodobých dat více než 190 zemí světa v období 1970 až 2014. Pozorovali vývoj exportu u 66 různých druhů služeb včetně navazujících odvětví. Na celosvětové úrovni se ukázalo, že počítačové a informační technologie a finanční služby jsou dva nejvýznamnější sektory, které se na vývozu služeb podílejí.
V roce 2014 byly vyvezeny počítačové a informační technologie za zhruba 300 miliard dolarů (7,5 bilionu korun), což je přibližně deset procent ze všech služeb. Ještě o něco si se svými 350 miliardami dolarů (8,75 biliony korun) vedly právě finanční služby. Na rozvoji mezinárodního obchodu se službami se sice podepsala celosvětová ekonomická krize, která přišla v letech 2008 a 2009, ale předkrizové úrovně byly rychle překonány.
Největším světovým vývozcem služeb byly v roce 2014 Spojené státy. Přesto se význam USA v mezinárodním obchodě se službami od roku 1990 snížil. Zatímco na konci osmdesátých let pocházela každá pátá vyvezená služby z USA, o 24 let později to byla už jen každá sedmá.
Druhé místo v roce 2014 obsadila Velká Británie, přitom ještě v roce 1990 byla druhým největším exportérem služeb Francie. Německo bylo třetí v roce 1990 i 2014. Celkově se podíl vývozu služeb z rozvinutých zemí snížil. Mezi prvními deseti se naopak nově objevily Čína, Indie, Jižní Korea, Hong Kong nebo Lucembursko. Mezi prvními třiceti bychom našli také Thajsko, Brazílii, Indonésii nebo Egypt, přičemž jejich význam se stále rychle zvětšuje.
Příležitost pro zvládnutí strukturálních změn
„Naše zjištění mohou být východiskem pro tvůrce hospodářské politiky v procesu strukturálních změn,“ píše se ve zprávě MMF zřejmě s odkazem na přicházející takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci. Analytici Mezinárodního měnového fondu rovněž poukazují na to, že tradiční služby, které vyžadují blízkost poskytovatele a spotřebitele, budou nedílnou součástí rozvoje nových typů služeb.
Pro mnoho rozvíjejících se ekonomik, jako Indie nebo Čína, bude rozvoj služeb důležitým zdrojem jejich hospodářského růstu. Takzvaný „service-led growth“ (růst tažený službami) nabízí mnoho příležitostí pro diverzifikaci a zvyšování konkurenceschopnosti napříč odvětvími.
Narůstající intenzita obchodu se službami je také obrovskou příležitostí pro realokaci pracovní síly a tvorbu nových pracovních míst. Předběžně se podle MMF ukazuje, že země, jejichž vývoz služeb roste rychleji, zažívají také rychlejší růst počtu pracovních míst. Obchod se službami je také více odolný vůči případným šokům než obchod s tradičním zbožím.
-usi-
