Sněžka se stává obětí vlastního úspěchu. Na nejvyšší českou horu míří v hlavní sezoně davy turistů, na přírodu přitom často nehledí. Rozdělávají ohně, chodí mimo vyznačené trasy. Podle některých zákonodárců je čas přemýšlet nad tím, zda by měl mít každý na Sněžku kdykoliv volný přístup.
Představa, že bychom si na nejvyšší českou horu museli předem rezervovat vstup, může na první pohled působit téměř absurdně. Sněžka přece není koncert ani zábavní park. Je to hora. Místo, kam člověk vyrazí pěšky, kdy se mu zachce, a kam by snad neměl potřebovat vstupenku.
Jenže Sněžka se mění. Přichází otázka, kde končí svoboda turistů a začíná ochrana přírody. Hora se zvlášť v letní sezoně těší enormnímu zájmu. Davy turistů tam míří ale také v zimě. Populární se i navzdory obtížným podmínkám v posledních letech staly také silvestrovské výstupy.
Šílená masovka
Jen při nedělním východu slunce napočítala Správa národního parku na vrcholu Sněžky 500 lidí. To už není jen „hodně turistů“. Na malém vrcholovém prostoru nejvyšší české hory jde o dav, který už zásadně mění charakter místa. Pro představu: pět set lidí odpovídá šesti až sedmi autobusům plným lidí. A je to zhruba dvojnásobek kapacity, kterou dokáže na vrchol Sněžky za hodinu vyvést lanovka z Pece pod Sněžkou. Paradoxní je, že se tam dostanou samy ještě před ranním otevřením lanové dráhy.
„Dřív na Sněžku chodilo 30, 50 lidí. Teď je to šílená masovka,“ řekl Ekonomickému deníku poslanec a člen sněmovního výboru pro životní prostředí Ivan Adamec (ODS). Přetížením Sněžky a porušováním pravidel ochrany životního prostředí na jejím vrcholu a v okolí by se podle něj měl stát začít strategicky a systematicky zabývat.
„Chtělo by to podrobnou ekonomickou analýzu a analýzu toho, jak se poškozuje životní prostředí na Sněžce,“ míní Adamec. Měla by se vyhodnotit poslední sezona, všechny přestupky i další protiprávní jednání a poté připravit plán, jak návštěvnost regulovat.
23 pokut za jediné ráno
Nejvyšší hora Česka je domovem unikátních rostlin, živočichů i geologických útvarů, které vznikaly desítky tisíc let působením mrazu a větru. „Příroda na vrcholu Sněžky je velmi křehká. Z přírodovědného hlediska je to jedno z nejvzácnějších míst, která v národním parku máme,“ upozorňuje ředitel Správy Krkonošského národního parku Petr Moravec.
Přesto na její ochranu mnozí turisté zapomínají. Minulou neděli brzy ráno při východu slunce strážci parku na Sněžce rozdali 23 pokut za porušení pravidel ochrany přírody. „Nejčastěji jde o vstup do volného terénu v klidovém území KRNAP a rozdělávání ohňů,“ informoval mluvčí KRNAP Radek Drahný.
Mohlo by vás zajímat
Každý krok mimo vyznačenou cestu přitom podle správy parku znamená pro zdejší vegetaci další poškození. Když takových kroků udělají lidé stovky, dopad už je zásadní.
„Pokud k tomu správa parku má nějaké dlouhodobé šetření, důkazy a zjistila, že tam k zásadnímu porušování ochrany přírody skutečně dochází, měli by s tím začít něco dělat,“ upozorňuje poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Berenika Peštová (hnutí ANO).
Také turisté by si podle ní měli uvědomit, v jak cenné přírodě se pohybují a že poškození, které jí způsobí, může být vážné, nebo dokonce nenahraditelné. „V současné době, když jsou zákazy rozdělávání ohňů a všude ve volné přírodě, když je abnormální sucho a hrozí zahoření, tak považuji za nezodpovědnost občanů, když na Sněžce něco takového dělají,“ říká Peštová.
Lidé by si měli uvědomit, jak náročné by i samotné hašení v prostoru nejvyšší české hory bylo. „Musely by se zvednout helikoptéry,“ upozorňuje poslankyně.
Co se Sněžkou dál?
Peštová v rozhovoru pro Ekonomický deník připomněla, že se v minulosti již o regulaci vstupu na nejvyšší českou horu či dokonce o jeho zpoplatnění uvažovalo. Teď po tom volají i lidé na sociálních sítích.
„Není na čase omezit počet turistů na místě v jeden moment? Jde o ochranu přírody, která když se zničí, tak už ji nikdo do původního stavu nevrátí,“ píše na Facebooku Olif Bohuslavová z Brna. Připomíná, že v zahraničí jsou naprosto běžná tvrdá omezení na počet lidí, kteří smějí vyrazit v jednom čase na turistické trasy. „Myslím, že by to zde bylo naprosto adekvátní a potřebné řešení, nejen na Sněžce, ale i na jiných přírodně cenných místech v ČR,“ pokračuje Bohuslavová.
Jan Konečný jde v diskusi na Facebooku ještě dál. „V červenci a v srpnu vstupné na Sněžku 1000 Kč. Vždyť je z toho už lunapark. Z vydělaných peněz zaplatit lidi, kteří by to hlídali,“ doporučuje.
Ministerstvo o regulaci zatím neuvažuje
Problém s přetížením Sněžky si uvědomuje také ministerstvo životního prostředí. „Vysoká návštěvnost zde vytváří zvýšený tlak zejména na citlivé vysokohorské ekosystémy a další přírodní hodnoty lokality,“ uvádí mluvčí resortu Jana Schillerová.
Připomíná, že již dnes tam platí přísná pravidla Krkonošského národního parku. „Návštěvníci se zde mohou pohybovat pouze po vyznačených cestách a na vrcholu využívat prostor určený pro návštěvníky. Správa KRNAP dlouhodobě přijímá opatření k ochraně lokality, například prostřednictvím značení, informačních opatření, ochranných sítí a strážní služby,“ vypočítává Schillerová.
Žádnou další úpravu vstupu, například zavedení systému povinných registrací nebo zpoplatnění vstupu na vrchol Sněžky, nyní ministerstvo nechystá. Za prioritu považuje důsledné dodržování platných pravidel, osvětu návštěvníků, prevenci a cílenou kontrolní činnost v nejzatíženějších časech.
„Případná další opatření by musela vycházet z dat o návštěvnosti, odborného vyhodnocení dopadů na přírodu a také z projednání se Správou KRNAP a dalšími dotčenými partnery, včetně polské strany,“ uvádí Schillerová.
V Polsku se už platí
Poláci přitom už vstupné vybírají. Neplatí se sice za samotný výstup na Sněžku, ale vstup do polské části národního parku. Cena za dospělého návštěvníka letos činí 11 zlotých (v přepočtu zhruba 62 korun). Platí se v pokladnách umístěných při vstupu do parku. Na místech, kde se shromažďuje velké množství turistů, pak strážci parku zaplacení vstupného ještě kontrolují. Redakce Ekonomického deníku na takovou kontrolu narazila například cestou na populární ledovcové jezero Mały Staw – v místech, kudy vede i jedna z mnoha přístupových tras na Sněžku.
Placený vstup nebo dokonce regulace počtu lidí, kteří se mohou ve stejný čas vydat na určitou trasu, není v zahraničí ničím neobvyklým. Platí se například za vstup do amerických národních parků. Japonci zpoplatnili vstup na horu Fudži. Kdo chce na nejvyšší horu Japonska vystoupit, musí zaplatit 4 tisíce jenů, v přepočtu tedy zhruba 500 korun.
Také některé evropské země už regulují výstup na významné vrcholy. Například kdo chce vyrazit na vrchol sopky Teide na Kanárských ostrovech, musí si vstup zarezervovat online několik měsíců dopředu. Za vstup do vrcholových partií se platí 15 euro za osobu. Denně může na vrchol sopky vstoupat jen zhruba 200 lidí. Přesný limit závisí na aktuálních rozhodnutích správy parku.
Po zpoplatnění vstupu před několika lety sáhla také italská vláda. Zpoplatnit se rozhodla výstup na sopku Vesuv v neapolském zálivu. Lístek stojí 11,68 eura na osobu a koupit si ho návštěvníci musí předem online. Na místě žádné pokladny nejsou.
Vesuv má zároveň jasně stanovenou otvírací dobu. Turisté tam smějí vyrazit od 9:00 ráno do 18:00 v létě. V zimním období od listopadu do března pak park zavírá v 15:00.
To všechno ukazuje jednu důležitou věc: regulace návštěvnosti hor není ve světě ničím nepředstavitelným.
Propagovat jiná místa
V Česku se zatím podařilo omezit jen počet lidí, který na Sněžku vyveze lanovka z Pece pod Sněžkou. Její kapacita musela zůstat i po rekonstrukci stejná, jako byla před ní. Na nejvyšší horu Česka tak lanovka vyveze jen 250 lidí za hodinu. Jenže turisté míří na vrchol po tisících také pěšky a z mnoha různých směrů. Další lanovka vede pod vrchol z Polska.
Podle Ivana Adamce by mohlo být právě zpoplatnění jedním z možných řešení potíží, kterým Sněžka čelí. Jako příklad dobré praxe uvádí Adršpašské skály. Prostřednictvím vstupného tam regulují nejen počet lidí v parku, ale úpravami výše vstupného dávají návštěvníkům také signál, kdy je ve skalách méně lidí, a jde tedy očekávat pohodovější návštěvu. „V dobách, kdy tam není tolik lidí nabízí levnější vstup,“ vysvětluje Adamec.
Česko by podle něj mělo turistům aktivněji nabízet také další atraktivní místa, která by odvedla pozornost od nejvytíženějších lokalit. „Vhodná mi přijde centrální propagace hor a říci turistům, že Krkonoše nejsou jenom Sněžka,“ zdůrazňuje Adamec.
Problém je ale podle něj hlubší. Vedle životního prostředí je potřeba dobře vážit i ekonomické zájmy. Příliv turistů totiž umožnil rozkvět dříve řídce osídlených a hospodářsky nezajímavých míst České republiky. Jen čistý zisk z lanovky na Sněžku se pohybuje kolem 30 milionů korun ročně a končí v pokladně města Pec pod Sněžkou, které ji vlastní.
Turismus patří jednoznačně k hlavním zdrojům příjmů Pece a dalších krkonošských obcí. Kromě lanovky se městská pokladna plní také prostřednictvím místních poplatků, daní z nemovitostí a služeb, a podílů na státních daních spojených s provozem ubytovacích a lyžařských zařízení. Cestovní ruch tvoří páteř místního hospodářství.
