Vláda a někteří vládní poslanci a senátoři z dopravních výborů označují vybudování vysokorychlostních tratí (VRT) a rozvoj kvalitní dálniční sítě jako svou prioritu. Část lze postavit z fondů Evropské unie, část z národních zdrojů, hodně se také mluví o PPP projektech. Otázka je, zda je tento model u nás realizovatelný. „Obecně lze říci, že neexistuje důvod, proč by realizovatelný nebyl,“ reaguje náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a infrastrukturní Lenka Hlubučková z Ministerstva dopravy.
Takže se u nás budou stavět dálnice či železnice s pomocí soukromých investorů?
Formou PPP a koncesních modelů je realizovaná výstavba podobných projektů i v jiných státech EU. Základním předpokladem pro úspěšné zapojení soukromého partnera je nalézt jeho vhodnou přidanou hodnotu pro projekt. Zdůrazňuji, že by nemělo jít jen o způsob jak přenést finanční zátěž do budoucna. Soukromý partner by měl přinést dlouhodobé know-how zahrnující nejen výstavbu, ale i údržbu projektu.
U nás dřív panovalo u PPP projektů nadšení, teď je přístup k nim spíše vlažný….
Je potřeba rovněž vzít v úvahu, že kromě čistě technických a finančních záležitostí se u projektu této velikosti musí brát v úvahu i jejich přijetí společností. To je samozřejmě vždy jednodušší v zemích jako Francie nebo Velká Británie, kde se již dnes jedná o standardní součást rozvojových plánů vlád.
To platí spíš v případě u silnic, ale jak je to u železnic?
V případě železnic je situace trochu komplikovanější než na silniční síti, neboť projekty zahrnují i liniové prvky jako je napájení nebo zabezpečení tratí. Z příkladu Francie bych uvedla dvě konkrétní pojetí PPP. Prvním z nich je to, co si většina lidí pod projektem PPP představuje. Tj. klasická výstavba – soukromý partner se zavázal realizovat výstavbu a provoz více než 600 km vysokorychlostních tratí. Výstavbu v termínu realizoval a nyní probíhá období provozu.
Druhým typem projektu je montáž zabezpečovacího zařízení ETCS, což je mimochodem velké téma i u nás. Projekt PPP pak představuje montáž a údržbu zabezpečovacího systému na francouzských tratích plošně. V obou případech je soukromý partner odpovědný za výstavbu, montáž a provoz zařízení resp. infrastruktury. Stát si pak ponechal činnost řízení provozu na tratích.
Mohlo by vás zajímat
Jak vlastně vypadá celý ten proces, na jehož konci staví českou dálnici soukromý investor?
Jedná se především o potřebu řádně sladit dokončení investorské přípravy a samotného soutěžního procesu, který je z podstaty delší než u klasického způsobu zadávání výstavbových prací. Obvykle v předstihu před zahájením realizace samotné soutěže je třeba vybrat poradenské konsorcium, právníci, finančníci, technici, které pak pomáhá zadavateli, Ministerstvu dopravy, realizovat jednotlivé kroky v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Probíhá tzv. kvalifikační kolo, kdy se může hlásit neomezený okruh dodavatelů, z nich jsou potom vybrána čtyři nejlepší konsorcia, která postupují do vyjednávací fáze, jako vhodná se ukázala forma řízení se soutěžním dialogem. V soutěžním dialogu se pak dojednávají jednotlivé smluvní podmínky, po ukončení fáze soutěžního dialogu následuje příprava a podání nabídek, jejich vyhodnocení.
A tím celý proces končí?
Po souhlasu vlády a poslanecké sněmovny lze přistoupit k uzavření smlouvy. Po uzavření smlouvy se pak ještě přistupuje ke kroku tzv. finančního uzavření, kdy je zesmluvněna a zafixována konečná podoba financování projektu.
Předpokládám správně, že ŘSD si k tomuto procesu vybere nějakou poradenskou firmu? Jak vypadá takové výběrové řízení, resp. jaká jsou kvalifikační a hodnotící kritéria pro výběr poradenské firmy?
Role ŘSD je v tomto případě pouze v dokončení investorské přípravy. V případě D4 si najímalo poradenskou firmu Ministerstvo dopravy. Z hlediska kritérií pro výběr poradce jde především o zkušenosti společností a jejich odborníků s obdobným typem projektů, hodnotíme nejenom cenu, ale právě i kvalitu zapojeného týmu osob.
Máte nějaké analýzy, že by soukromí investoři měli zájem se zapojit do PPP? Jaké jsou zkušenosti v zahraničí, resp. v Evropě?
Tady se vracím k vaší první otázce, zda je PPP u nás realizovatelné. A stejně jako platí, že když to jde jinde v EU, není důvod aby to nešlo u nás, tak lze i říct, že zájem velkých investičních skupin odpovídá celoevropskému zájmu o vstup do těchto projektů. Při vhodné distribuci rizik se totiž jedná pro oboustranně výhodnou spolupráci.
A kdo přesně tedy má o investice tohoto typu zájem?
Finanční skupiny mohou do přiměřeně rizikových projektů vložit poměrně velké finanční prostředky s nižším, avšak celkem jistým dlouhodobým výnosem. Je to extrémně zajímavé např. pro správce zejména penzijních fondů, ale i bank. Hlavním úkolem a podmínkou atraktivity projektů je tedy správné rozložení rizik, aby každý se subjektů, stát, soukromý partner, nesl jen ta rizika, která je v rozumné míře schopen ovlivnit.
Petr Vrabec
