Výstavba vysokorychlostních tratí by podle současných plánů, které počítají s vybudováním zhruba 750 kilometrů tratí, měla vyjít přibližně na 600 miliard korun. V příštím roce stát do přípravy rychlodrah investuje 800 milionů, od roku 2025 to pak budou desítky miliard korun ročně.
Stavba prvních rychlotratí by měla začít v roce 2025, první úsek by měl být zprovozněn o tři roky později. Na dnešním diskusním fóru Hospodářské komory hlavního města Prahy to řekl Martin Švehlík ze Správy železnic (SŽ).
V současnosti stojí předprojektová příprava vytipovaných tratí stovky milionů korun ročně. Se zahájením výstavby však náklady podle Švehlíka vzrostou na 20 až 30 miliard korun za rok. Podle Správy železnic budou mít tratě velký hospodářský přínos a investované peníze se postupně vrátí. Rychlotratě budou z velké části součástí transevropské dopravní sítě, stát na ně tak chce využívat i peníze z evropských fondů. I proto je podle Švehlíka nutná s výstavbou začít co nejdříve.
Stát připravuje jednotlivé tratě ve čtyřech základních verzích. Nejrychlejší trasy s maximální rychlostí 320 km/h by měly propojovat zemi s hlavními evropskými metropolemi v okolí. Další verze rychlotratí budou pro dálkové spoje napříč republikou, dále pro expresní vlaky do mezilehlých regionů a pro meziregionální vlaky. Maximální rychlost na nich by měla být kolem 200 km/h.
Správa železnic při přípravách vysokorychlostních tratí vybrala pět úseků, jejichž příprava bude ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice – Poříčany, dále Přerov (Prosenice) – Ostrava – Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou a úsek Brno (Modřice) – Vranovice na tahu Brno – Vídeň/Bratislava a dva úseky mezi Prahou a Drážďany.
Výstavba vysokorychlostních tratí by měla výrazně navýšit kapacity železniční sítě a zrychlit spojení na vytížených tratích. O výstavbě se v Česku hovoří už od 90. let, přípravy však začaly až v posledních letech.
(čtk)
