Celkové dodávky surového dříví se vloni meziročně zvýšily o 687 tis. m³. Zájem je hlavně o jehličnany. Vývoz ale i přes větší poptávku v Rakousku a Německu mírně klesl.
Nová obří pila rakouské společnosti 26 za 4 miliardy korun bude stát na Táborsku, ve Štětí vyroste celý pilařský závod za 2 miliardy taktéž rakouské Holzindustrie Maresch a nadnárodní papírenské skupiny Mondi. To jsou podle zprávy o stavu lesů v ČR, kterou sestavili odborníci napříč oborem, jen výjimky potvrzující pravidlo. Jeden z hlavních problému tuzemských firem, které pracují se dřevem, je totiž to, že se daří vyvážet pouze surové dřevo bez další přidané hodnoty. Dlouhodobě tak Česká republika patří mezi největší vývozce této suroviny v poměru k vytěženému dřevu na světě. „Tento trend ještě podpořilo dosud platné vydané opatření ČNB v závěru roku 2013, které cíleně snížilo kurs české koruny ve vztahu k euru,“ upozorňuje navíc zpráva.
Rezervy mají ale dřevaři určitě i na tuzemském trhu. I když zájem o jejich zboží v poslední době roste, třeba v porovnání se sousedním Rakouskem a Německem se ho v místním stavebnictví používá jen pětina.
Roste i spotřeba papíru. V tuhle chvíli je to asi 140 kg na obyvatele ročně. Celulózo-papírenský průmysl tak odebral asi 3,5 tis. m³ dřeva z jehličnanů. To by pokrylo zhruba polovinu tuzemské poptávky. Paradoxní je ale situace v tom, že skoro všechno, co tady firmy vyrobí, vyvezou. Češi tak většinou používají papír z ciziny.
Shrňme to tedy v číslech. Celkové dodávky surového dříví se meziročně zvýšily – na celkem 16 163 tis. m³ (v tom jehličnatého dříví 14 385 tis. m³, listnatého 1 778 tis. m³). Celkovou výši těžby dřeva a následných dodávek surového dříví ovlivnila vysoká poptávka zejména po jehličnaté kulatině a vláknině v tuzemsku a v sousedním Rakousku a v Německu. Na druhou stranu se zhoršil zdravotní stav ve smrkových porostech po extrémním horkém a suchém roce 2015 nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Vyjádřeno v penězích: hodnota vývozu byla 11 mld. Kč, dovozu 5 mld. Kč.
Vanda Kofroňová
