INZERCE

Od roku 1991 investovaly spolková a zemská vláda do renaturace bývalých dolů hnědého uhlí více než 11,9 miliardy eur. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Východoněmecké uhelné regiony získaly 1,4 miliardy eur na rekultivaci povrchových dolů

Bývalé uhelné regiony ve východním Německu získaly na rekultivaci či renaturaci hnědouhelných dolů v příštích pěti letech rozpočet ve výši 1,44 miliardy eur. Spolkové země Braniborsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko podepsaly se spolkovou vládou správní dohodu o pokračování renaturace a řešení ekologických důsledků intenzivního využívání uhlí v dobách Německé demokratické republiky.

„Je to důležitý signál pro bývalé východoněmecké regiony s povrchovou těžbou a pro ochranu přírody,“ uvedla ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová.

Fond bude až do roku 2027 podporovat nezbytná opatření na ochranu půdy, vod a přírody a zároveň podněcovat strukturální rozvoj, který zajistí pracovní místa a poskytne regionům nové perspektivy, vysvětlila Lemkeová.

Objem finančních prostředků na rekultivaci hnědouhelných oblastí je o 214 milionů eur vyšší než současná správní dohoda. Z 1,44 miliardy eur bude vláda financovat 978,7 milionu.

Po sjednocení Německa bylo mnoho povrchových dolů v bývalé NDR uzavřeno.

Od roku 1991 investovaly spolková a zemská vláda do renaturace bývalých dolů hnědého uhlí více než 11,9 miliardy eur. Jedná se o sanaci a rekultivaci ploch dříve využívaných k těžbě, díky čemuž jsou tyto povrchové jámy a kontaminovaná místa opět využitelná.

Renaturace těžby hnědého uhlí, která je mezinárodně uznávána jako úspěšný projekt, dosáhla velkého pokroku a na místech, kde se dříve těžilo uhlí, nyní vzniká „rozmanitá a atraktivní“ krajina.

V roce 2017 zajistily spolková a zemská vláda na tento projekt 1,23 miliardy eur. Nová dohoda má zajistit úspěch dalších potřebných kroků, jako je zajištění vnitřních výsypek a vytvoření do značné míry samoregulující vodní bilance v příštích letech.

(nik)