Stát nechce v plné výši platit za vícenáklady obnovitelných zdrojů energie a tepláren, část plateb tak opět přehodí na domácnosti a firmy. Hrozí tedy návrat nepopulárního příplatku k cenám elektřiny ve výši 495 korun za megawatthodinu, nebo to bude méně? To ještě v tuto chvíli není jasné, ale už brzo bychom se to měli dozvědět.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz Ekonomického deníku uvedlo, že otázku cen elektřiny v příštím roce bude v tomto týdnu řešit vedení stran vládní koalice. „Tato témata budou předmětem koaličních jednání tento týden. V tuto chvíli nelze předvídat jejich výsledek,“ odpověděl vedoucí tiskového oddělení ministerstva Marek Vošahlík.
Polovinu z rozpočtu, polovinu z poplatku
Otázka zní, kdo a v jakém poměru uhradí 35,2 miliardy korun v příštím roce. Právě tak vysoké mají být v příštím roce vícenáklady podporovaných zdrojů energie, tedy hlavně obnovitelných zdrojů a některých tepláren, dle odhadu Energetického regulačního úřadu. Podle vyjádření úřadu se na jejich výši negativně projeví pokles tržních cen elektřiny, což podporu prodražuje. V menší míře se projeví také dvouprocentní inflační doložka.
Dalším krokem je stanovení výše dotace ze státního rozpočtu. Ministerstvo průmyslu a obchodu v červnu navrhlo, aby stát uhradil 17,5 miliardy korun z rozpočtu. Druhou polovinu mají doplatit spotřebitelé elektřiny, mezi něž se zbývajících 17,7 miliardy korun rozpočítá. Od počátku roku 2024 tak zřejmě budou lidé a firmy platit podobný poplatek, jak tomu bylo do září loňského roku.
Jak zjistil Ekonomický deník z materiálu, který Energetický regulační úřad předložil v rámci připomínkového řízení vládě, v případě státní dotace na polovinu nákladů by maloodběratelé včetně domácností v příštím roce měli platit 469,50 koruny za megawatthodinu (MWh) bez DPH. Podniky připojené k síti vysokého napětí by hradily zhruba 206 korun/MWh, největší odběratelé pak necelých 178 korun/MWh.
Jenže tím příběh nekončí. V současné napjaté době nechtějí politici vládní koalice získat nálepku darebáků, kteří lidem zdražují elektřinu. A tak hledají různá „kreativní“ řešení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně, naposledy v neděli v Otázkách Václava Moravce, zmínil, že by chtěl podporu pro zelenou elektřinu prostě seškrtat. Investoři do zelené energetiky už prý vydělali dost, teď se mají uskromnit. Riziko (prohraných) soudních sporů a arbitráží s majiteli elektráren si evidentně nepřipouští.
Jak si sáhnout na peníze z povolenek
Nabízí se ještě jedna cesta, která nejde proti principům právního státu, ale snadná také nebude. Podle nových evropských pravidel, platných od začátku příštího roku, bude možné výnos z prodeje emisních povolenek použít – vedle řady jiných opatření na podporu zelené energetiky a ochranu klimatu – také na „cílené snižování poplatků za elektřinu z obnovitelných zdrojů“.
Tato možnost politiky láká, ale každý by chtěl využít výnos z povolenek na něco jiného. Pro představu: jedná se o o 200 až 300 miliard korun, které Česko získá do roku 2030. Ekonomická ministerstva se o využití těchto peněz pohádala už před prázdninami. Ministerstva financí a průmyslu chtějí aspoň část výnosu z povolenek použít na podporu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo dopravy požaduje aspoň 30 procent peněz na své priority – financování rozvoje bezemisní dopravy na železnici i na silnici. Návrh ministerstva životního prostředí přitom počítá s tím, že celý výnos z povolenek bude směřovat do Státního fondu životního prostředí (SFŽP).
Lze vůbec peníze z prodeje povolenek použít na „záplatování“ starých průšvihů s nezvládnutým rozvojem zelené energetiky? Názor odborné veřejnosti není jednotný – podle některých expertů to možné je, podle jiných to není reálné, protože výnos z prodeje povolenek má financovat výhradně nové projekty v oblasti zelené energetiky.
David Tramba
