Nová pravidla pro navracení uprchlíků vyvolaly ostrý spor mezi členskými státy EU. Německo, Rakousko a dalších šest zemí začaly posílat žadatele o azyl zpět do státu prvního vstupu na území Unie, kterým je nejčastěji Itálie. Řím však tyto převody jednostranně odmítá s argumentem, že na nový systém zatím není připraven.
Žadatel o azyl, který se usadil v Německu, by mohl být brzy poslán zpět do země, kde poprvé vstoupil na území Evropské unie. Často se jedná o Itálii. Vláda v Římě přitom odmítá automaticky tyto uprchlíky přijímat. Proti tomuto postupu se nyní ohradila osmička členských zemí evropského bloku. Itálie ale tvrdí, že na novinku, která vychází z Paktu EU o migraci a azylu a platí od letošního léta, ještě není dostatečně připravena.
Tlak na jižní země se měl snížit
Evropská komise naopak slibovala, že reforma migrační politiky zmírní tlak na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Jedná se o státy ležící na jihu Evropy, přes které vedou hlavní migrační trasy žadatelů o azyl. Podle původního, takzvaného dublinského mechanismu, ale zůstává za žádost o azyl odpovědná země, ve které uprchlík poprvé vstoupil do evropského bloku.
Tato odpovědnost trvá 20 měsíců po nelegálním vstupu nebo 12 měsíců, pokud migrant dorazil do Evropy za přispění záchranné služby na moři. Tato povinnost přetrvává z velké části beze změny z původního nařízení.
Návraty již probíhají
Německo, Nizozemsko, Švédsko, Rakousko, Finsko, Irsko, Belgie a Slovinsko už začaly posílat migranty zpět. Stejně jako Švýcarsko, které je členem schengenského prostoru, ale není členem EU. Německo se tímto pravidlem začalo řídit jako první. V posledních týdnech oznámilo plány na návrat tří migrantů do Itálie.
Řím se ale jednostranně rozhodl takové převody nepřijímat již v roce 2022. Řím a Berlín se nyní neshodnou na tom, od jakého data má změna platit. Rakouské ministerstvo vnitra kopíruje německý přístup a tvrdí, že nová pravidla platí od 12. června. Švédsko během srpna vrátilo do Itálie jednoho žadatele o azyl.
Italské argumenty
Krátce poté, co se premiérka Giorgia Meloniová ujala na konci roku 2022 úřadu, Itálie pozastavila veškeré navracení žadatelů o azyl. Tím porušila dublinské nařízení o azylu. Podle nových pravidel by nyní měl Řím dostávat finanční kompenzaci za navracené uprchlíky.
Spor se vede především o to, od kdy nová pravidla mají platit. Německo trvá na tom, že Itálie musí i nadále přijímat migranty, kteří přijeli do EU ještě před vstupem nového paktu v platnost. Řím ale oponuje a chce, aby se nový systém fakticky resetoval a platil jen pro uprchlíky, kteří vstoupili na evropské území po 12. červnu.
Německo je nejoblíbenější
Výroční zpráva Eurostatu z letošního července ukazuje, které země podaly nejvíce žádostí o převoz v rámci dublinského řízení. Německo vedlo s 35 933 žádostmi, Francie následovala s 30 084 žádostmi a Belgie s 12 285 žádostmi. Tyto tři země dohromady představovaly 70 procent všech žádostí o převoz v minulém roce. Naopak Lotyšsko, Estonsko a Slovensko podalo nejméně žádostí o přesun uprchlíků.
Evropa loni registrovala 111 708 „dublinských“ migrantů, z nichž pouze 16 620 bylo skutečně převezeno zpět do své původní země příjezdu. Eurostat uvádí, že se jedná pouze o odhad, protože oficiální údaje nejsou k dispozici.
Itálie v minulém roce obdržela nejvíce žádostí pro návrat uprchlíků. Eurostat to odhadl na 24 152 žádostí o převoz. Následovalo Německo se 16 519 žádostmi, Chorvatsko s 12 358 žádostmi a Španělsko s 10 684 požadavky o repatriaci migrantů.
