Státní správa čelí zásadnímu rozhodnutí o budoucnosti svých digitálních pilířů. Důkladná analýza aktuálního stavu příprav ukázala, že u klíčových systémů nelze v původních termínech garantovat bezpečné a plně funkční spuštění. Ministerstvo vnitra proto připravilo soubor opatření, která posouvají termíny nasazení systémů pro volby, matriky i tvorbu zákonů.
Tento krok upřednostňuje stabilitu státních agend a kybernetickou bezpečnost před rizikem, které by přineslo nasazení nedokončených řešení v legislativou stanovených termínech.
Analýza rizik a ochrana státních agend
Aktuální stav rozpracovanosti informačních systémů veřejné správy vyžaduje změnu harmonogramu. Ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že navrhovaný odklad nepředstavuje zastavení procesů, ale odpovědnou reakci na identifikované překážky.
Tyto bariéry původní plány z minulého volebního období plně nezohlednily. Cílem je uvést systémy do ostrého provozu až ve chvíli, kdy projdou důkladným testováním a budou vykazovat stoprocentní spolehlivost.
Jedná se o systémy s celostátním dopadem: Informační systém správy voleb (ISSV), matriční informační systém eMatrika a elektronický systém tvorby právních předpisů eLegislativa. Ministerstvo vnitra řeší úpravu legislativy v poslední době formou poslaneckých návrhů zákonů, což může umožnit včasné nabytí účinnosti nových termínů.

Volební systém: Příprava na krizové scénáře a blackout
U Informačního systému správy voleb se navrhuje posun z roku 2026 na celostátní volby konané po 1. lednu 2028. Prvním ostrým testem systému by tak měla být řádná volba prezidenta republiky. K tomuto kroku přistupuje stát především proto, aby dokončil plošné testování a výrazně posílil kybernetickou bezpečnost celého řešení.
Vývojáři musí také zapracovat na robustních postupech pro případ mimořádných událostí, se kterými původní projekt nepočítal. Jde zejména o zajištění funkčnosti v situacích, jako je rozsáhlý blackout. „Spustit systém v termínu a riskovat problémy, které by mohly podkopat samotný průběh voleb, by bylo nezodpovědné. Zvolili jsme odklad, abychom komplikace eliminovali,“ vysvětluje vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost Lukáš Klučka.
Mohlo by vás zajímat
Odklad navíc nezvyšuje tok finančních prostředků na vybudování systému a dává úřadům více času na metodické vedení a školení personálu.
eMatrika: Komplexní migrace dat pro 1 260 úřadů
U systému eMatrika dochází k posunu spuštění z 1. ledna 2027 na 1. července 2028. Zpoždění způsobila zejména délka veřejné zakázky, kdy stát uzavřel smlouvu s dodavatelem až v září loňského roku. Systém bude využívat 1 260 matričních úřadů a určené zastupitelské úřady v zahraničí, což klade enormní nároky na stabilitu.
Klíčovou výzvou zůstává bezpečná migrace citlivých dat z původních roztříštěných evidencí. Delší časový prostor umožní důkladné testování systému, který tvoří páteřní agendu státu v oblasti osobního stavu obyvatel. Cílem je zajistit, aby přechod na jednotný matriční informační systém proběhl bez ohrožení právní jistoty občanů.
eLegislativa: Přizpůsobení parlamentní praxi
Systém eLegislativa čelí odkladu povinného využití pro tvorbu novel zákonů z 15. ledna 2027 na 15. ledna 2029. Současná podoba systému totiž podle předložených podkladů neumožňuje dostatečně spolehlivě pracovat s pozměňovacími návrhy. To představuje zásadní problém pro reálnou parlamentní praxi.
Odklad vytvoří prostor pro nezbytnou úpravu architektury systému a zlepšení uživatelského prostředí. Ministerstvo vnitra zároveň povede politickou diskusi o případném posunutí termínu až na začátek nového volebního období. Prioritou zůstává odstranění rizik, která by mohla komplikovat nebo zneplatnit legislativní proces.
Odklad atestací spisových služeb a bezpečnostní výjimky
Součástí balíku změn je také odklad povinnosti vykonávat spisovou službu výhradně v atestovaných elektronických systémech (eSSL). Původní termín od ledna 2027 je nereálný, protože v současnosti existuje pouze jeden vydaný atest a další čtyři jsou v procesu. Aby úřady nezůstaly bez odpovídajícího softwaru, navrhuje ministerstvo následující rozfázování:
- Ústřední správní úřady: od 1. ledna 2029.
- Kraje, obce s rozšířenou působností a ostatní státní orgány: od 1. ledna 2030.
- Bezpečnostní sbory a Vojenská policie: získají trvalou výjimku z povinnosti používat atestovaný eSSL s ohledem na specifika jejich činnosti a bezpečnostní rizika.
„Zkušenosti s nefunkčními systémy v minulosti jasně ukázaly, že pokud existují pochybnosti, je odklad správným řešením. Nechceme spouštět systémy, jejichž dokončení by bylo šité horkou jehlou pod tlakem,“ uzavírá Lukáš Klučka.
