Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo první verzi Národní investiční strategie. Materiál počítá se 138 projekty za 857 miliard korun. Realizovat se mají do roku 2030.
Jednotlivé resorty dostaly usnesením vlády z roku 2016 za úkol vyčíslit počet a rozsah plánovaných investičních akcí pro léta 2018 až 2030, včetně oblasti zaměření, příjemců podpory a výše potřebných a dostupných investičních prostředků. V příštích třinácti letech tak na plnou realizaci Národní investiční strategie (NIS) budou ministerstva potřebovat více než 857 miliard korun. Přitom zdroje, se kterými mohou v uvedeném období počítat, dosahují jen zhruba desetiny.
To ale není všechno. „Nevyčíslená investiční potřeba resortů je v řádu stovek miliard korun,“ píše se ve vládním materiálu, který má Ekonomický deník k dispozici. Teoreticky je tedy řeč o částce v rozmezí 857 až 1857 miliard korun. Maximální objem investic, vyčíslených i nevyčíslených, tak může dosáhnout až 40 procent ročního HDP České republiky.
Doprava, nemocnice, vysoké školy
Největší nároky na investiční prostředky si klade ministerstvo dopravy. To si z celkového objemu vyčíslených investičních potřeb dělá zálusk téměř na polovinu, a sice na 422 miliard korun. Ťokův resort své investice zaměřil na výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury. Jako s příjemci prostředků se tak počítá s Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou železniční a dopravní cesty. Pouze u výstavby části dálnice D4 u Mirotic by mělo sedm miliard připadnout koncesionáři.
Ministerstvo dopravy (podobně jako Brabcovo ministerstvo životního prostředí) ovšem nebylo schopno vyčíslit dostupné zdroje. Přesto plánuje realizovat celkem 67 velkých projektů v rámci Operačního programu doprava.
Hned po ministerstvu dopravy má největší investiční plány resort zdravotnictví. Utratit takto hodlá více než 73 miliard korun. Celých 37 miliard má jít na zabezpečení schopnosti „nadále poskytovat zdravotní péči v odpovídajícím rozsahu a kvalitě v přímo řízených příspěvkových organizací ministerstva zdravotnictví“. Dle resortu se jedná o investice do velkých nemocnic a specializovaných lůžkových zdravotnických zařízení. Dalších 27 miliard pak má směřovat do humanizace prostředí a podmínek poskytování psychiatrické péče a léčby. Jedenáct miliard pak spolkne výstavba nových či rekonstrukce stávajících klinik a budov ve fakultních nemocnicích v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Hradci Králové či pražském IKEMu. Ministerstvo zdravotnictví ve svých zdrojích našlo zatím jen 19 miliard korun.
Prakticky stejně finančně náročné plány má resort školství, které chce plných 40 miliard věnovat na rozvoj materiální a technické základny veřejných vysokých škol. Zhruba 23 miliard má jít do rozvoje sportu, kam bude investováno skrze spolky a obce. Osm miliard chce úřad Stanislava Štecha vynaložit na rozvoj kapacit mateřských a základních škol.
Restart pohraničí i nové přehrady
Dalšími dvěma resorty s největšími investičními potřebami jsou ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo průmyslu a obchodu. MMR plánuje v letech 2018 až 2030 proinvestovat skoro 42 miliard korun. Do první verze NIS dodalo seznam čtyř plánovaných investičních opatření. Jedním z nich je i Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, známý jako program RESTART. Drtivá většina vyčíslených investičních potřeb má plynout právě do něj. Resort Karly Šlechtová tvrdí, že má dostupnými zdroje je schopen krýt zhruba polovinu naplánovaných investičních výdajů.
MPO přišlo zatím se třinácti investičními projekty ve výši 40,3 miliardy korun. Jeho prioritou je sanace a nakládání s radioaktivními materiály, zahraniční obchod a kybernetická bezpečnost. Příjemci prostředků mají být kromě Havlíčkova ministerstva také Správa úložišť radioaktivních odpadů či státní podnik Diamo. MPO však má dosud pro své investiční záměry v rámci NIS k dispozici pouze 1,5 miliardy korun, takže zbylých téměř 39 miliard musí někde najít.
Ministerstvo zemědělství má ambici ve výše uvedeném období investovat 35 miliard korun, z nichž dvacet miliard půjde na prevenci před povodněmi. Ve skutečnosti to ale znamená výstavbu nových přehrad a vodních nádrží. V zásobníku projektů NIS jsou zmíněny dvě, a to Nové Heřminovy a Skalička. Zbylých 15 miliard chce Jurečkův resort investovat do výstavby a obnovy vodovodů a kanalizaci především v malých obcích.
Sedmadvacet miliard plánuje proinvestovat ministerstvo vnitra. Největší položkou je pak téměř šestimiliardové zefektivnění práce policie skrze vybudování výzkumného centra pro kyberkriminalitu, biologii, genetiku nebo mikrostop.
Robert Pelikán se do NIS přihlásil se 16 miliardami korun, které mají být rozděleny mezi výstavbu a rekonstrukci věznic, soudních budov, ale také obnovu vozového parku. Za nová auta chce ministerstvo spravedlnosti utratit 1,5 miliardy korun.
Vznikne nová banka
Předloženou Národní investiční strategii má vláda v plánu projednat ještě tento měsíc. Řízením NIS bude Investiční rada, která má vzniknout do konce letošního roku. Zasednou v ní zástupci již fungujících orgánů (například Rady vlády pro udržitelný rozvoj), zástupci vlády a vysoce kvalifikovaní odborníci.
Pro efektivní řízení finanční stránky NIS vláda počítá se zřízením Národní rozvojové banky (NRB), čímž se inspirovala u rakouské Austria Wirtschaftsservice Gesellschaft či německé Kreditanstalt für Wiederaufbau. Národní rozvojová banka vznikne dokončením transformace Českomoravské záruční a rozvojové banky. Založení NRB je vládou naplánováno na prosinec příštího roku.
-usi-
