Vítejte v Bredě, nejpřívětivějším městě Evropy pro hendikepované

Breda. Jedno z nejpřívětivějších měst pro hendikepované.

Ne nadarmo získala nizozemská Breda na sklonku loňského roku ocenění Evropské komise Access City Award 2019. V posledních několika letech zaznamenala v této oblasti obrovský pokrok.

Na sklonku minulého týdne pražští zastupitelé schválili Plán udržitelné mobility, v němž se mimo jiné počítá se zvýšením podílu bezbariérových stanic metra ze současných dvaasedmdesáti na pětadevadesát procent. To je však jen zlomek opatření, která by Praha potřebovala k dosažení stavu skutečně bezbariérového města. Vedle známého případu, kdy se hendikepovaný kandidát pro volby do Evropského parlamentu Jan Povýšil nemohl dostat do budovy ministerstva vnitra na zasedání Státní volební komise, existuje řada reportáží, jejichž autoři upozorňují, že bezbariérová Praha je víceméně mýtus.

Příklady, jak by se mohla situace zlepšit, naštěstí existují. Jedním z nich je Breda, město s bezmála dvěma sty tisíci obyvateli v jižní části Nizozemska. To na sklonku loňského roku získalo od Evropské komise ocenění Access City Award 2019. Komise takto ve spolupráci s European Disability Forum oceňuje města s více než padesáti tisíci obyvateli za přínos v naplňování strategie pro Evropu bez bariér.

Z Glasgow až na jih Nizozemska

Sedmadvacetiletá Emily Rose Yatesová, hendikepovaná publicistka žijící v Glasgow se proto do Bredy vydala, aby pokrok v této oblasti mohla na vlastní kůži zhodnotit. A podle všeho byla nadšená. „Když jsem přijela do Bredy na hlavní nádraží, udělala jsem něco, co už dlouho ne. Namísto přivolání taxíku jsem se vydala na přibližně dvoukilometrovou cestu do hotelu jen za pomoci mého vozíku a svých paží,“ uvedla Yatesová pro britský deník The Guardian.

Sama přiznala, že takové cesty pro ni obyčejně bývají noční můrou, obzvláště ve městech s tak dlouhou historií, jakou má Breda. Ta totiž sahá až do dob Římské říše, jejíž byla Breda důležitým centrem v západní Evropě. „Středověká centra měst mívají většinou povrch ještě z dlažebních kostek, což je pro nás vozíčkáře vždy velké utrpení,“ píše Yatesová.

Publicistka si rovněž všímá toho, že náklady na živobytí bývají u hendikepovaných osob vyšší. Ve Velké Británii v průměru o 583 liber (asi 17,5 tisíce korun) měsíčně. Vedle vyšších nákladů na dopravu jde také o opotřebování vozíku, výdaje na léčbu nebo pocit izolovanosti od společnosti. V Bredě je tomu podle ní ale jinak. Yatesová oceňuje zejména to, jak se radnice vypořádala s dlažebními kostkami na hlavních historických náměstích. „Všechny je otočili vzhůru nohama, aby povrch tvořila jejich rovná strana. Tím je pohyb na vozíčku po náměstích nesrovnatelně příjemnější a bezpečnější, přičemž náměstí neztratila svůj historický ráz,“ uvedla.

Kromě toho Yatesová popisuje, jak je Breda protkána širokými chodníky a stezkami, po kterých se mohou pohybovat jak chodci, tak právě hendikepovaní, nikdo nikomu nepřekáží. Nájezdové rampy jsou samozřejmostí prakticky ve všech obchodech, o dopravních prostředcích veřejné dopravy ani nemluvě, stejně jako o zastávkách. Každý řidič autobusu také dokáže hendikepovanému pomoci s nastupováním i vystupováním.

Do hotelu i do přírody na vozíku? Není problém

Emily Yatesová vyzkoušela i bezbariérovost bredských hotelů. Zjistila, že ani zde není problém využívat coby hendikepovaný host veškeré služby. „Snížené skříně, zrcadla i bezprahové vstupy do pokojů, bezbariérové koupelny, to vše je zde standardem,“ napsala Yatesová. Problém není ani výlet na vozíku do blízké přírody.

Během posledních dvou let prošlo v Bredě bezbariérovou přestavbou více než osm stovek obchodů, barů a dalších restauračních zařízení. Ale ve městě nemyslí jen na lidi na vozíku. Rovněž oficiální webové stránky byly kompletně předělány tak, aby je mohli používat lidé s nějakým senzorickým postižením. A postupně na tento standard webových stránek přecházejí provozovatelé v soukromém sektoru.

Takový pokrok samozřejmě nenastal přes noc. Breda na své přístupnosti hendikepovaným začala pracovat už v 90. letech minulého století, kdy tehdejší zastupitelstvo přijalo iniciativu Breda-Gelijk (něco jako Breda, město rovnosti). V jejím rámci byly postupně vypracovávány a realizovány plány a projekty, které z Bredy vytvořily takové město, jakým je dnes.

„Většina lidí si myslí, že ocenění Access City Award znamená, že Breda je v tomto ohledu tím nejlepším městem v Evropě,“ řekl Guardianu Marcel van den Muijsenberg, který v Bredě funguje jako dobrovolnický konzultant pro otázky hendikepovaných osob. „Tak to ale není. Není to ani o tom ocenění. Je to především o společné práci všech, kteří se na přetvoření města podíleli. Mnoho věcí se podařilo, ale ještě mnoho práce je před námi,“ uzavřel van den Muijsenberg.

-zm-