Uskupení, které mnozí kvůli rozporům ohledně Ukrajiny odepisovali, se vrací na scénu s novým politickým obsazením. Lídři Česka, Polska, Slovenska a Maďarska se dohodli na obnovení úzké spolupráce a koordinaci postojů před každým summitem Unie. Nový maďarský premiér Péter Magyar, který vystřídal Viktora Orbána, slíbil konec konfrontačního kurzu vůči Bruselu, ale spolu s Andrejem Babišem, Donaldem Tuskem a Robertem Ficem plánuje tvrdě hájit zájmy regionu.
Visegrádská čtyřka, kterou někteří už odepsali jako mrtvý projekt hlavně kvůli rozporům ve vztahu k Ukrajině, se vrací na scénu. Lídři čtyř států – Česka, Polska, Slovenska a Maďarska – se shodli, že chtějí obnovit důvěru a spolupráci a dát střední Evropě silnější hlas v rámci celé Unie.
„V4 je zpět. Srdce Evropy dnes bije ve střední Evropě,“ prohlásil nový maďarský premiér Péter Magyar poté, co přivítal své protějšky Andreje Babiše, Donalda Tuska a Roberta Fica ve městě Gödöllő. Účastníci summitu se dohodli, že budou jednat ve formátu V4 před každým významným summitem EU s cílem koordinovat své postoje a prosazovat společné zájmy.
Nový tón z Budapešti
Magyar, jehož středopravicová strana Tisza získala v dubnu dvoutřetinovou parlamentní většinu, slíbil, že ukončí konfrontační přístup k evropskému bloku, který uplatňoval jeho předchůdce Viktor Orbán. Maďarsko chce rozvíjet konstruktivní spolupráci v zahraničí. Zároveň ale bude hájit své národní zájmy, uvedl.
Argumentoval, že střední Evropa je nyní jedním z nejdynamičtějších regionů EU. Zdůraznil její průmyslovou sílu, inovační potenciál a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Tyto čtyři země mají dohromady 65 milionů obyvatel. Magyar poznamenal, že společně obchodují s Německem více než Německo s Francií.
Ostatní lídři zaujali podobně optimistický tón. Český premiér Andrej Babiš uvedl, že je rád, že se čtyři země „opět ocitly ve stejné situaci“. Visegrádskou skupinu označil za budoucnost Evropy.
Hlavní jsou společné zájmy
Polský premiér Donald Tusk zdůraznil, že se čtyři země nemusí shodovat na každé otázce. Důležité je podle něj uznat jejich společné zájmy. „Pokud si vždy uvědomíme, že to, co nás spojuje, je silnější než to, co nás rozděluje, pak nám Evropa začne naslouchat,“ řekl Tusk. V4 by mohla sloužit jako „maják naděje“ pro země usilující o vstup do EU, dodal.
Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že by se skupina měla zaměřit na oblasti, kde mohou její členové spolupracovat, spíše než na otázky, které je rozdělují.
„Nebudeme dávat na stůl kontroverzní témata. Existuje rozsáhlá agenda, kde budeme silnější, pokud dosáhneme dohody,“ řekl.
Podle lídrů mezi tyto oblasti patří ceny energií, zemědělská politika a migrace, kde V4 již v minulosti prokázala úsilí o prosazování společných postojů. „Jedním z úspěchů V4 bylo například usnesení o nelegální migraci,“ řekl Fico.
Hovořili také o unijním rozpočtu na období 2028–2034. Financování soudržnosti a společná zemědělská politika by měly zůstat ústředními pilíři politiky EU a regionálního rozvoje, shodli se lídři středoevropských zemí.
Babiš: Vždycky jde o peníze
Magyar prohlásil, že všechny čtyři vlády sdílejí názor, že budoucí prosperita Evropy závisí na konkurenceschopné ekonomice. Cenově dostupná energie bude podle něj klíčovou součástí této rovnice. Babiš zdůraznil, že by V4 měla prosazovat definitivní uvolnění pravidel obchodování s emisemi do ledna příštího roku. A také usilovat o co nejlepší výsledek jednání o příštím rozpočtu EU, protože „vždycky jde o peníze“.
Magyar také nadnesl myšlenku vysokorychlostního železničního spojení spojujícího hlavní města všech čtyř zemí – Varšavu, Prahu, Bratislavu a Budapešť. Mluvil také o rozšíření spolupráce v kultuře a posílení společné středoevropské identity.
Rozdíly přetrvávají
Čtyři lídři uznali, že neshody zcela nezmizely. Magyar a Fico vyjádřili naději, že Slovensko a Maďarsko dokážou vyřešit své bilaterální spory, včetně dlouhodobých neshod ohledně statusu maďarské menšiny na Slovensku.
Magyar nedávno argumentoval, že Maďarsko se musí zastat „spoluobčanů, jejichž majetek je stále zabavován na základě Benešových dekretů“. Budapešť také kritizovala loňskou novelu slovenského trestního zákoníku, podle níž osoby, které dekrety napadnou, mohou čelit až šestiměsíčnímu trestu odnětí svobody.
Premiéři uvedli, že neuvažují o trvalém rozšíření Visegrádské skupiny. Magyar naznačil, že by k diskusím o konkrétních otázkách mohly být přizvány i další země. V této souvislosti Fico uvítal Babišův návrh pozvat německého a rakouského kancléře k jednáním o migrační a energetické politice.
