Stavět, či nestavět větrné elektrárny? To je otázka, která stále více polarizuje odbornou i širší veřejnost v Česku. Zastánci argumentují tím, že stovky nových moderních větrníků srazí dolů cenu elektřiny. Odpůrci varují, že po započtení nákladů na provoz sítě a záložní zdroje bude dopad přesně opačný.
Tyto i další argumenty padly na úterním semináři „Na cestě do energetické budoucnosti“ v poslanecké sněmovně. Odehrál se zde poměrně neobvyklý střet mezi dvěma názorovými skupinami. Budování větrných elektráren podpořili zástupci Svazu moderní energetiky. Před jejich dopady naopak varovali členové sdružení Realistická energetika a ekologie (REE), která sdružuje nejkonzervativnější část odborné veřejnosti.
Otázka vedlejších nákladů
Programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME) Martin Sedlák v úvodním vystoupení řekl, že stavět větrné elektrárny v Česku má smysl. Samozřejmě za podmínky, že investor získá souhlas příslušných obcí a jejích obyvatel. Sedlák varoval před postupně narůstajícím rozdílem mezi cenou elektřiny v Česku a Německu. Ceny se „rozjíždějí“ hlavně v době, kdy silný vítr roztočí větrné elektrárny na německém území. Řešením může být výstavba 1500 až 2000 megawattů výkonu větrných turbín do roku 2030.
Cena elektřiny: Česko je dražší než Německo
Odlišný názor měl ekonom Lubomír Lízal, který vyučuje na ČVUT a zaměřuje se na ekonomiku energetiky. Připomněl starší německou studii, podle které jsou reálné náklady větrných elektráren až dvojnásobné. K přímým výrobním nákladům na úrovni 60 eur za megawatthodinu (MWh) je totiž nezbytné přičíst další desítky eur za zvýšené náklady na provoz sítě a na záložní zdroje. Tyto náklady navíc rostou spolu s podílem větrných elektráren na vyrobené elektřině.
Mohlo by vás zajímat
Jak to správně nakombinovat
Oba tábory se dokázaly shodnout ani na tom, zda je řešením problému „šikovná“ kombinace provozu větrných turbín, solárních panelů a bateriových úložišť. Ve svém vystoupení to zmínil Marek Lang, místopředseda SME a člen správní rady společnosti JRD. Větrné elektrárny totiž vyrobí nejvíc elektřiny na podzim a v zimě, zatímco fotovoltaika nejvíc elektřiny dodává do sítě na jaře a v létě.
Oponoval mu ředitel analytické společnosti Invicta Bohemica Jan Vondráš, ale také další přítomní zástupci týmu REE. Podle nich zmíněné doplňování funguje v měsíčním průměru, ale ne v reálném každodenním provozu. Hlavně v zimě přicházejí období dunkelflaute, tedy několikadenní zamračené a bezvětrné počasí. V takovém případě rostou ceny elektřiny na spotovém trhu ve střední Evropě do závratných výšek. „V zimě nám bude chybět stabilní výkon jaderných či plynových elektráren. Nemá smysl stavět víc větrných a solárních elektráren,“ doplnil Jan Horáček z REE.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Česku
Jiný pohled na problematiku energetiky nabídl další zástupce SME, spoluzakladatel společnosti Revoltum Jan Brázda. Připomněl, že už několik velkých zahraničních investorů si rozmyslelo investici v České republice. Důvod? Na českém trhu není možné sehnat dostatečné množství zelené elektřiny, kterou stále více investorů do výroby i služeb vyžaduje.
Tři pětiny lidí jsou s větrníky v pohodě
Dalším faktorem, který je zapotřebí brát v úvahu, že postoj veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentury Focus podporuje větrnou energetiku 63 procent lidí. Překvapivě se „pro vítr“ vyslovila i většina voličů hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nejmenší podporu ze všech energetických zdrojů má uhlí; souhlas s ním vyjádřilo jen 29 procent dotázaných.
„Obecně platí to, že v lokalitách, kde se elektrárny postaví, tak s postupem času míra lokální akceptace narůstá. Lidé si na ně zvyknou jako na běžnou součást krajiny, vnímají jejich benefity. Zmizí dřívější plané obavy z negativních dopadů, které se nenaplnily,“ upozornil Bohumil Frantál z Ústavu geoniky Akademie věd ČR.
