Evropská unie připravuje radikální změnu v boji proti organizovanému zločinu. Nový plán počítá s vytvořením celoevropského policejního cloudu a využitím umělé inteligence k analýze milionů šifrovaných zpráv. Brusel slibuje konec beztrestnosti pro kyberzločince. Experti ale varují před zásahem do soukromí občanů.
Evropská komise připravuje rozsáhlý balíček reforem, který má změnit práci Europolu, Eurojustu a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Hlavním cílem je přizpůsobit mechanismy spolupráce v zemích sedmadvacítky zločincům, kteří stále více využívají digitální prostředky a spolupracují napříč hranicemi unijních států. Návrh nového právního rámce má bruselská exekutiva předložit do konce tohoto roku.
Podle zástupců Komise bude budoucí systém spočívat na třech pilířích – výměně informací, operativní spolupráci a inovacích. „Pouze skutečně integrovaný a bezproblémový přístup se může vyrovnat rozsahu, rychlosti a úrovni sofistikovanosti, které dosáhly přeshraniční zločinecké sítě,“ řekl poslancům Evropského parlamentu jeden z bruselských úředníků. Reformy mají zajistit celému bloku prostor svobody, bezpečnosti a práva.
Evropský policejní cloud
Jedním z nejvýznamnějších návrhů je vytvoření takzvaného evropského policejního cloudu. Systém by umožnil vnitrostátním orgánům přístup k informacím a jejich zpracování přes hranice. Zároveň posílí roli Europolu jako centra kriminálního zpravodajství a technologického centra.
Tato iniciativa reaguje na posun v policejní práci. Vzhledem k tomu, že 68 procent světové populace je online, rostou možnosti pro kybernetické zločince. Trestná činnost se přesouvá často na internet a nelegální stránky včetně darknetu. Vyšetřování závisí na zpracování obrovského množství digitálních dat. Europol uvedl konkrétní příklad. V jediném přeshraničním případu analyzoval více než 150 milionů šifrovaných zpráv.
Složitá analytická práce
Policejní práce založená na analýze dat ale vyvolává otázky ohledně dodržování unijních pravidel na ochranu údajů a respektování vnitrostátních právních systémů. Umělá inteligence se již zavádí nebo se o ní uvažuje v oblasti trestního práva. To zahrnuje úkoly prediktivní analýzy, kriminálního zpravodajství a zpracování digitálních důkazů.
Její rostoucí používání zároveň vyvolává obavy. Studie Evropského parlamentu uvedla, že umělá inteligence může významně narušit základní práva, jako je právo na soukromí, zákaz diskriminace a spravedlivý proces.
Obavy vyjádřila také Agentura EU pro základní práva. Varovala, že digitální nástroje musí fungovat pod účinným lidským dohledem a musí být založeny na zásadách nezbytnosti, proporcionality a zákonnosti. Technologie musí sloužit spravedlnosti, nikoli ji ohrožovat, zdůraznila agentura.
Mohlo by vás zajímat
Vyvažování bezpečnosti a práv
Ústřední otázkou zůstává, jak posílit schopnost evropského bloku bojovat proti trestné činnosti, aniž by byly ohroženy zásady právního státu. V případech šifrované komunikace nebo rozsáhlé extrakce dat čelí obhájci obrovskému množství důkazů. V některých případech milionům zpráv.
To pak ztěžuje účinné zpochybnění těchto materiálů u soudu. Odborníci varovali, že tato rizika podkopávají zásadu rovnosti stran mezi obžalobou a obhajobou.
Právní experti poukázali na další problém. Tím je nadměrné využívání vyšetřovací vazby. Přibližně každý pátý člověk je ve věznicích zemí Unie držen bez pravomocného odsouzení. V přeshraničních případech je to často spojeno s evropským zatýkacím rozkazem, který je podle kritiků často používán jako výchozí možnost. Agentura EU pro základní práva tyto obavy zopakovala. Její zástupce zdůraznil, že právní záruky musí u všech případů v praxi účinně fungovat.
