Velká města budou v roce 2050 čelit dnes neznámému klimatu

Mraky nad Londýnem. Kolem roku 2050 bude britská metropole připomínat svým klimatem spíše Barcelonu.

Londýn bude do poloviny tohoto století svým podnebím připomínat spíše Barcelonu. V Madridu to bude spíše jako v Marrákeši a Seattle se bude podoba dnešnímu San Francisku.

Pětina největších světových měst se bude do roku 2050 potýkat s klimatem, o kterém by si dnes tamní obyvatelé mohli nechat spíše jen zdát. Teploty porostou a s nimi i riziko sucha nebo přívalových dešťů a následných povodní. Potvrdila to nejnovější studie vědců z curyšské Eidgenössische Technische Hochschule (ETH Zürich), na kterou odkazuje portál Thisisplace.org.

Švýcaři pro svou studii analyzovali 520 měst po celém světě, včetně hlavních měst a těch, kde populace přesahuje jeden milion obyvatel. Zkoumali aktuální klimatické podmínky a také v minulosti naměřená data (jako teplota, objem srážek, vlhkost a podobně). Na základě těchto zjištění následně modelovali vývoj podnebí, přičemž brali v potaz závazek plynoucí z klimatické konference v Paříži z roku 2015, tedy nedopustit zvýšení globální průměrné teploty o více než dva stupně Celsia do konce tohoto století.

Pětina měst musí počítat s extrémy

Ukázalo se, že 22 procent zkoumaných měst zažije do roku 2050 bezprecedentní klimatickou změnu. Jejich obyvatelé budou muset počítat například s monzunovými dešti, respektive změnou modelu střídání ročních období. V každém pátém městě, kde dosud zažívali jaro, léto, podzim a zimu, jak je známe například z našich zeměpisných šířek, se budou jen střídat období dešťů a období sucha.

„Bude převažovat podnebí, jež zvýší riziko povodní a extrémního sucha,“ řekl portálu Thisisplace.org Jean Francis-Bastin, lídr vědeckého týmu, který za studií stojí. Přitom na základě projekcí Organizace spojených národů bude do poloviny tohoto století ve městech žít téměř sedmdesát procent světové populace.

Problém je v tom, že ne všechna města budou schopna těmto změnám efektivně čelit. Zejména ta v chudých zemích na to budou doplácet nejvíce. V nich se totiž často nacházejí obrovské slumy, chybí zde základní infrastruktura, a tak očekávané klimatické změny situaci tamního obyvatelstva ještě podstatně zhorší.

Na severní polokouli bude podle vědců mnoho měst do třiceti let připomínat místa, která jsou dnes o tisíc kilometrů blíže rovníku. V Evropě by se města mohla do poloviny století oteplit v průměru o 2,5 stupně Celsia. To znamená, že léta ale mohou být teplejší o 3,5 stupně a zimy dokonce o 4,7 stupně, uvedl Francis-Bastin a spol.

Barcelondýn

Podle tohoto scénáře by Londýn měl okolo roku 2050 svým klimatem připomínat spíše dnešní Barcelonu. Při návštěvě Madridu si prý budete připadat jako v Marrákeši a Seattle se bude podobat současnému San Francisku. Japonská metropole Tokio bude mít podnebí jako ve střední Číně, tvrdí švýcarští vědci.

V tomto ohledu mají jistou výhodu města, která se už dnes nacházejí v tropických podnebných pásech. Studie totiž uvádí, že změny klimatu, ke kterým tam má dojít, nebudou znamenat naprostou změnu podnebného modelu. Období dešťů a sucha tam zažívají již dnes, pouze se posunou do extrémnějších poloh. To znamená častější sucha i povodně. „Z oněch dvaadvaceti procent měst, která zažijí bezprecedentní změnu klimatu skoro dvě třetiny leží mezi oběma obratníky. Patří sem například i Kuala Lumpur, Jakarta, Rangún nebo Singapur,“ uvádí autoři studie.

Francis-Bastin a jeho tým ale ve své zprávě pouze nevarují. Dávají také návod, jak se města mohou na příchod klimatické změny připravit a snížit tak dopad zmíněných rizik. Nebo je dokonce zmírnit. „Je nutné, abychom změnili způsob našeho života na Zemi. Jinak se zkrátka budeme muset smířit s tím, že sucha i povodně budou častější a budou mít extrémnější průběh,“ říká Francis-Bastin.

-zm-