Manažeři OKD hrají velmi tvrdou hru se státem, aby od něj získali co nejvíce peněz na udržení firmy v chodu. Neváhají využít i bezpečnostní aspekt těžby.
Vedení těžařského giganta, jehož doly patří k velmi nebezpečným vzhledem k tomu v jaké hloubce se uhlí dobývá, varuje stát, že když mu neposkytne dostatek financí na udržení firmy v chodu, mohou nastat „bezpečnostní komplikace“. Vyplývá to z materiálu, který dostanou na stůl ministři Sobotkova kabinetu a jenž má redakce Ekonomického deníku k dispozici.
Doly OKD patří mezi jedny z nejvíce nebezpečných v Evropě s ohledem na přírodní vlastnosti dobývaného uhlí a hloubku dobývání. Je zde nebezpečí výbuchu metanu a uhelného prachu, s horských otřesů, průvalu vod, průtrží uhlí a plynů a plynů. Uhlí v dolech OKD je má velmi vysokou náchylnost ke samovznícení. „Zásadními riziky uhelných dolů OKD jsou nebezpečí požáru v důsledku samovznícení uhlí a výbuchu metanu a uhelného prachu. Výbuchy v dolech jsou události s největšími dopady na životy lidí a majetek.Podle Českého báňského úřadu je riziko výbuchu v dole naprosto reálné. K výbuchům metanu a uhelného prachu dochází i při běžném provozu. V případě nestandardního provozu vyvolaného nedostatkem finančních prostředků na řádné zajištění bezpečnosti toto riziko nepochybně roste,“ uvádí manažeři ve zprávě.
Metan se totiž v dolech OKD vyskytuje naprosto běžně. V podstatě okamžitě po přerušení umělého větrání se v dole hromadí a dosahuje výbušných koncentrací. Uhelný prach je rovněž průběžně likvidován a odstraňován. Běžné je v dolech OKD také samovznícení uhlí v důlních dílech (většina chodeb je ražena přímo v uhlí), které v případě zanedbání preventivně represivních opatření rychle přechází v otevřený oheň. Souběh nahromadění metanu a samovznícení uhlí v jednom místě pak může zcela reálně přejít ve výbuch, který se rychle šíří celým dolem. Jako poslední příklad takového výbuchu je možné uvést výbuch v tureckém uhelném dole v Somě v roce 2014, při kterém zahynulo 301 horníků.
Je potřebné upozornit také na skutečnost, že stát nedisponuje žádnou represivní složkou, která by byla schopna v podmínkách dolů OKD zasáhnout v případě hrozby havárie, nebo v případě jiné naléhavé bezpečnostní potřeby.
„Společnost bude (bez státní podpory) čelit riziku nekontrolovatelného zastavení provozu OKD ohrožující zdraví pracovníků OKD, propuštění drtivé většiny zaměstnanců a způsobení značných škod na majetku OKD,“ uvádí se ve zprávě s tím, že „zásadně platí, že udržovat důl v provozu je mnohem levnější a bezpečnější varianta než provoz obnovovat i po krátkém přerušení provozu.“
Podle odborníků z ministerstva průmyslu a obchodu, kteří analýzu pro vládu připravili, je „nezbytným předpokladem zachování bezpečného provozu dolu kontinuální dodávka elektrické energie, stlačeného vzduchu a dusíku (pro zajištění prevence i represe samovznícení).“ Mimo energií je nezbytné pro zajištění bezpečného provozu dolů, ale i pro zajištění bezpečného útlumu a následné bezpečné likvidace dolů disponovat dostatečným počtem kvalifikovaných pracovníků.„ Kvalifikací se pro případ provádění hornické činnosti v podmínkách OKD rozumí vzdělání, praxe, schopnost vykonávat předmětné práce, ale také znalost podmínek a rizik a schopnost pohybu v prostředí s těmito riziky. To se týká všech úrovní zaměstnanců od báňských inženýrů až po horníky. V současné době takovými lidskými zdroji v ČR disponují pouze společnosti OKD a firmy, které pro OKD zajišťují hornickou činnost dodavatelsky,“ uvádí se ve zprávě. „Je potřebné upozornit také na skutečnost, že stát nedisponuje žádnou represivní složkou, která by byla schopna v podmínkách dolů OKD zasáhnout v případě hrozby havárie, nebo v případě jiné naléhavé bezpečnostní potřeby,“ upozorňuje vedení OKD státní úředníky a jejich prostřednictvím ministry.
Současné znění horního zákona totiž ukládá zajistit báňskou záchrannou službu, která takovou represivní složkou je, přímo těžaři. OKD zajišťuje tuto povinnost prostřednictvím dvoustupňového systému báňské záchranné služby v souladu se zákonem. Systém tvoří v prvním stupni závodní báňské záchranné stanice, umístěné na jednotlivých dolech společnosti OKD Závodní báňské záchranné stanice jsou začleněny v organizační struktuře společnosti a jejich záchranáři jsou zaměstnanci OKD. Druhý stupeň tvoří Hlavní báňská záchranná stanice v Ostravě, která je akciovou společností vlastněnou společností OKD. Toho si je ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek dobře vědom a proto na dnešním jednání vlády navrhne, aby služba byla zestátněna, či zrušena s tím, že si ji státní podnik DIAMO vybuduje znovu. Pokud bude Mládkův návrh schválen, bude předseda Českého báňského úřadu pověřen, aby do 30. září vládě předložil koncepci „státní“ báňské záchranné služby.
„V případě nezbytnosti zásahu v podzemí dolů nelze spoléhat na ostatní složky integrovaného záchranného systému, například hasiče, kteří nejsou pro zásahy v podzemí dolů ani vybaveni, ani vycvičeni. Stát je tak v případě, že báňská záchranná služba zajišťovaná z prostředků těžaře nebude moci pro nedostatek finančních prostředků zasáhnout zcela bez možnosti reálně ovlivnit situaci,“ varuje vedení těžařské firmy.
Bude nutné zajistit bezpečnost dolů i pro likvidaci
Úředníci na ministerstvu průmyslu a obchodu a další odborníci – například ze Státní báňské správy budou muset mít také na zřetelu, jaký bude mít stávající ekonomická situace a její budoucí řešení dopad na bezpečnou likvidaci dolů po ukončení provozu. Současné rozhodnutí o postupu státu ve věci OKD totiž může mít dopad na budoucí náklady spojené s bezpečnou likvidací dolů. „Je zřejmé, že náklady na likvidaci dolů budou nižší a provedení likvidace dolů bude bezpečnější, pokud proces od současného stavu až po likvidaci bude odborně řízený a finančně zabezpečený. Tento aspekt nabude pro stát ještě většího významu v případě naplnění předpokladu, že likvidaci dolů bude provádět stát,“ píše se v materiálu pro ministry Sobotkovy vlády.
Tématu zabezpečení dolů jsme se věnovali v textu
Po ukončení těžby zbyly stovky objektů, údržba či likvidace stojí stamiliony
Je jasné, že bezpečnost osob a majetku lze zajistit pouze v případě, že veškeré procesy v OKD budou pod kontrolou a nedojde k okamžitému neřízenému ukončení těžby, rozpadu všech struktur, chaotickému odchodu zaměstnanců atd. Toto však nelze v případě konkurzu vyloučit. Všechna výše uvedená rizika lze účinně eliminovat pouze v reorganizaci ke které se snaží uvadající kolos dotlačit stát prostřednictvím ministrů financí a průmyslu.
Jiří Reichl
Tématu insolvence OKD se věnujeme podrobně čtěte naše předchozí články
Reorganizace OKD by byla pro stát o 4 miliardy výhodnější, než konkurs
Citibank má problém: neuznané pohledávky za 10 miliard za OKD
Ministerstvo průmyslu přihlásilo pohledávku vůči OKD za 1,888 mld
Sociální dávky pro horníky přesáhnou do r. 2023 miliardu korun
MPO:Přihlásit pohledávku za likvidaci dolů OKD je pro stát riziko
Úpadek OKD ohrožuje dodavatele. Dluží jim miliardy
Provozní ředitel OKD: Uhlí nyní těžíme i prodáváme nad plán
Soud ustanovil prozatímní věřitelský výbor OKD, členem i stát
Soud omezil možnost mateřské firmy NWR rozhodovat o OKD
Tykač nabídl, že koupí OKD, spojil se na to s odboráři
Pomoc lidem z OKD: příspěvek až 8000 na pět let
Prohlášení a požadavky předsednictva krajské tripartity k situaci kolem OKD
OKD by mohla přijít o dobývací prostor
OKD je v insolvenci. Management podal návrh k soudu
Situace v OKD – Severní Morava si pomáhá sama: Automotive nabízí tisíc míst pro…
Soudce Jan Kozák: Lex OKD povyšuje stát nad ostatní věřitele
Insolvenční Lex OKD nechceme, zní z resortů
Vláda se připravuje na masivní propouštění v OKD, posílí úřad práce v regionu
Bude případná insolvence OKD koncem těžby?