INZERCE

Kogenerační jednotka na výrobu elektřiny a tepla na sídlišti v Jablonci nad Nisou. Zdroj: tisková zpráva ČEZ ESCO

Vedení Havířova bude hlasovat o společném podniku s ČEZ ESCO. Podmínky nemusí být pro město výhodné

Zastupitelstvo města Havířova bude v pondělí 13. prosince hlasovat o založení společného podniku s ČEZ ESCO, který by převzal výrobu tepla pro firmy a domácnosti v 70tisícovém městě. Podle informací Ekonomického deníku však tato spolupráce není příliš vyvážená a Havířovu přináší řadu možných rizik a nevýhod.

Současný stav vypadá následovně. Havířov je stoprocentním vlastníkem Havířovské teplárenské společnosti (HTS), která zajišťuje distribuci tepla ve městě. Teplo odebírá hlavně od externího dodavatele – od Teplárny Karviná v majetku skupiny Veolia. Právě to se má v příštích letech změnit. Vedení Havířova se chce od teplárny v Karviné odpojit a vyrábět teplo v nově pořízených kogeneračních jednotkách a výtopnách na zemní plyn.

Zastupitelé Havířova mají v pondělí hlasovat o založení společného podniku ENVEZ, ve kterém bude mít město minoritu a většinový podíl získá ČEZ ESCO. Podle kritiků této spolupráce je akcionářská smlouva nevyvážená z hlediska práv a povinností obou stran, prospěch ze spolupráce tak bude mít hlavně ČEZ ESCO.

Smlouva, které se nezbavíte

Redakce Ekonomického deníku měla možnost do návrhu smlouvy nahlédnout. Některé body smlouvy se zdají být nevýhodné pro město. Havířov se zde bezpodmínečně zavazuje neodpojit se a zajistit, aby smlouvy byly co možná nejdelší. Smlouvu nelze vypovědět, odstoupit od ní nebo jinak ukončit.

Ukázka z neveřejné smlouvy mezi městem Havířov a společnosti ČEZ ESCO. Zdroj: ED / David Tramba

Dalším rizikem jsou garance splacení bankovních úvěrů ze strany města v řádu stovek milionů korun. ČEZ ESCO získá dvoutřetinové zastoupení v představenstvu a dozorčí radě podniku ENVEZ, což neodpovídá poměru 51 procent akcií ČEZ ESCO a 49 procent v držení města. Plánované kogenerační jednotky na zemní plyn přitom budou ve stoprocentním vlastnictví firmy ČEZ Energo.

Otázkou je dopad na lokální ovzduší, když ve městě přibude větší počet nových spalovacích zdrojů. Závislost na zemním plynu se může vymstít, jak ukazuje současný vývoj cen plynu na velkoobchodním trhu. Také je otázkou, proč Havířov přenechá majoritu partnerovi z řad byznysu, když například v Jablonci nad Nisou zůstává vlastníkem teplárenských zdrojů podnik ve stoprocentním vlastnictví města a ČEZ ESCO je zde pouze v roli dodavatele technologie.

Na tyto i další otázky se Ekonomický deník zeptal primátora Havířova Josefa Bělici (hnutí ANO), ekonomického náměstka Ondřeje Baránka (ANO), náměstka pro investice Bohuslava Niemiece (KDU-ČSL) a tiskové mluvčí Rosalie Seidl Pokorné. Nikdo z oslovených však v požadovaném termínu na dotazy zaslané mailem neodpověděl.

Dohodli se v červenci

O založení společného podniku informovali primátor Havířova Josef Bělica a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák na konci července. „Našim cílem je kvalitně připravit přechod od uhlí k ´zelenějšímu´ teplárenství, abychom zajistili pro dnešní obyvatele i příští generace lepší životní prostředí ve městě, a zároveň zachovat rozvody centrálního zásobování teplem, které umožní dodávat teplo lidem i firmám za dobrou cenu. Ve společnosti ČEZ ESCO, která je lídrem v této oblasti a má bohaté zkušenosti také ze zahraničí, jsme našli toho nejlepšího partnera,“ řekl tehdy primátor Havířova.

„Rozvody HTS doplníme o decentralizované plynové kotelny, kogenerační jednotky a fotovoltaické elektrárny, aby byl nový systém zásobování teplem efektivnější a ekologičtější. Jako největší poskytovatel energeticky úsporných řešení v Česku máme bohaté zkušenosti s provozováním a modernizací teplárenských soustav, proto městu rádi pomůžeme vykročit směrem k ´ozelenění´ a zlepšení služeb pro obyvatele,“ řekl v červenci k plánované spolupráci generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

David Tramba