INZERCE

V USA možná právě praská startupová bublina

Koncem roku 2013 došlo k obratu vývoje a počet investic rizikového kapitálu do nových firem strmě padá. Meziročně poklesly investice do nových firem o 70 procent. 

Během uplynulých čtyř let zažila Amerika výrazný nárůst počtu nově zakládaných firem. Podle analytické společnosti Mattermark se počet případů investic do zcela nově založených firem (tzv. seed investments) v období 2010-2014 pohyboval o řád výše než v období 2006-2009. Koncem roku 2013 ale došlo k otočení vývoje a počet investic rizikového kapitálu do nových firem strmě padá. Porovnáme-li letošní první kvartál se stejným obdobím minulého roku, jde o pokles o celých 70 procent. Zajímavé ale je, že tento vývoj se týká počtu případů, ale nikoli objemu investovaných prostředků. Ten se v případě zcela nových startupů téměř nezměnil, v případě zralejších stádií začínajících firem dokonce vzrostl.

Zatímco před rokem se průměrná investice rizikového kapitálů do začínající firmy pohybovala na úrovni 580 tisíc dolarů, letos jde díky snížení počtu případů, ale zachování objemu prostředků o 1 850 tisíc dolarů na jednu investici. Na „seed investments“ se jedná o nezvykle vysokou částku. Může jít o posun ve způsobu investování do zakládaných firem, kdy se „seed investments“ začnou podobat investicím ve zralejších fázích podnikového vývoje.

Podle analýzy Brandona Lipmana, který se problematikou startupů a rizikového kapitálu zabývá a publikuje na webu techcrunch.com, je zakopaný pes jinde. Podle Lipmana jsme vstoupili do období, kdy je rozjíždění nových firem kapitálově náročnější (jiným slovy: došlo k růstu tzv. burn rates), než tomu bylo ještě před pár lety. Bude-li tento vývoj pokračovat, lze očekávat brzké prasknutí dosavadní startupové bubliny. Nové společnosti budou muset vyhledávat dodatečné zdroje dříve a ve větším objemu, než původně plánovaly, a mnohé z nich v tomto závodu neuspějí.

Brandon Lipman nevidí důsledky prasknutí startupové bubliny zcela černě. Bubliny jsou podle něj pro zdraví a růst ekonomiky nezbytné. Mnozí neúspěšní zakladatelé se budou sice muset vrátit zpět do původních zaměstnání s prosíkem o přijetí. Na druhou stranu komunity zakladatelů a poskytovatelů rizikového kapitálů se při hledání optimálních cest sblíží. Nejvíce inovativní zakladatelé, kteří se nejlépe zorientují ve změnách technologického prostředí i vnějších tržních sil, přežijí i v období ztíženého přístupu ke zdrojům. To je důvod, proč si v závěru svého textu Lipman dovolil kacířské tvrzení: „Jak já se těším, až bublina praskne.“

Milan Petrák