Neděle, 9. května, 2021

V Česku máme desítky pošt. Konkurence roste, říká předsedkyně ČTÚ Hana Továrková

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) připravuje nové výběrové řízení na služby, které doposud zajišťovala na základě uložené povinnosti Česká pošta. Do poskytování poštovních služeb zřejmě výrazněji vstoupí konkurenční boj soukromých firem. O nastavení pravidel hry jsme hovořili s předsedkyní Rady ČTÚ Hanou Továrkovou.

Kolik dalších firem má kromě všeobecně známé České pošty poštovní licenci neboli oprávnění poskytovat poštovní služby?

Málokdo si uvědomuje, že poštovní služby neposkytuje jen Česká pošta, ale také například DHL, Zásilkovna a řada dalších společností. Aktuálně na našem území aktivně poskytuje poštovní služby celkem 25 firem. Služby, které jsou provozovány na komerční bázi, nejsou z naší strany podrobeny žádné regulaci s výjimkou ochrany spotřebitele a dodržování vybraných ustanovení zákona o poštovních službách. Pak ale máme takzvanou „univerzální službu”, jejímž poskytovatelem je na základě poštovní licence až do roku 2022 právě Česká pošta. Pravděpodobně do konce letošního roku, nejpozději začátkem příštího roku bude ČTÚ vypisovat výběrové řízení na držitele poštovní licence, tedy poskytovatele univerzální služby na období let 2023 až 2027.

Co je univerzální služba?

Univerzální služba je podle zákona o poštovních službách označena jako základní služby.  Jsou to určené poštovní služby, které se firmám zpravidla nevyplatí poskytovat v souladu s požadavky zákona komerčně, ale stát má s ohledem na potřeby veřejnosti zájem na tom, aby na jeho území byly zajištěny. Jde zejména o listovní zásilky. Protože u listovních zásilek včetně doporučených psaní každoročně klesá počet přepravených zásilek, rostou náklady na poskytnutí každé jednotlivé služby. Tento trend neovlivní ani nabídka takzvaných hromadných podání. Navíc je otázkou, zda do budoucna zůstanou hromadná podání součástí univerzální služby. Takže nevidíme šanci, že by si trh s těmito službami poradil tak, aby byly zajištěny na území celého státu.

Jak dlouho může stát dotovat univerzální službu, když objemy klasických listovních obyčejných i doporučených zásilek klesají a nedá se očekávat změna?

Cena je doposud přijatelná a služba potřebná, veřejný zájem považuji za obhajitelný. Nedostali jsme se prozatím do situace, která by byla srovnatelná například se stavem u služby veřejných telefonních automatů. Tyto telefonní automaty byly provozovány na základě uložené povinnosti nekomerčním způsobem, až to došlo do stádia, že se náklady v přepočtu na jednu provolanou minutu při zanedbatelném objemu provozu vyšplhaly na 1400 korun. To muselo pochopitelně skončit. Služba se stala pro zanedbatelný zájem zbytnou, když došlo k její „náhradě“ zejména využíváním mobilních telefonů. Podobné substituční trendy vidíme i u listovních zásilek, kde se stále více využívají datové schránky či jiné formy elektronické komunikace.

Když odmyslíme univerzální službu, panuje v poštovních službách tvrdé konkurenční prostředí nebo některá firma disponuje dominantním postavením na trhu?

Poměrně velká konkurence panuje v oblasti balíků s tím, že komerčně poskytované produkty stále více nahrazují služby poskytované v rámci univerzální služby. V mezinárodním kontextu zaznívá nově požadavek na možnost zjišťování konkurenčního prostředí na jednotlivých segmentech poštovního trhu. Na úrovni Evropské unie započala revize poštovní směrnice a toto téma by se v ní mělo nějak promítnout. Projednávání revize bude přitom zřejmě vrcholit v době předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Budeme tedy mít možnost ovlivnit více než za běžných okolností.

Představuje nedostatečná regulace praktický problém?

Hovořila jsem o tomto tématu například s irským regulátorem. Ten poukázal na fakt, že v době pandemie zjistili, že mají dominantní hráče na trhu, kteří využili situace a zareagovali na to, že lidé si jsou nyní nuceni většinu věcí nechat zasílat. Nemožnost regulace jim ale nedovolila proti předraženým zásilkám zasáhnout. I v českém prostředí přitom máme v některých segmentech firmy představující vůči České poště velmi silnou konkurenci.

Předpokládáte, že rozsah univerzální poštovní služby bude v novém období od roku 2023 podobný jako doposud?

V dubnu ČTÚ zahájil přezkum, který předchází stanovení rozsahu povinnosti v rámci univerzální služby v dalším období. Zkoumáme, které služby z balíčku univerzální služby by mohl již zajistit trh na komerčním základě bez uložené povinnosti tak, že bychom je mohli z balíčku vyřadit.

Dnes může stát v souladu se zákonným maximem vyplatit úhradu za poskytování univerzální služby – což je úhrada takzvaných čistých nákladů za nespravedlivou finanční zátěž – ve výši 1,5 miliardy korun ročně. Tato kompenzace zahrnuje náklady na poskytování poštovních služeb ve stanovené kvalitě a zajištění sítě poboček. Dá se předpokládat, že zadávací dokumentace na výběrové řízení na univerzální službu pro léta 2023 až 2027 se může od té předchozí lišit, protože dochází k poměrně rychlému vývoji na trhu i na straně poptávky.

Přepážka České pošty. Foto: Česká pošta

Můžete naznačit nějaké změny?

Dá se předpokládat, že například balíkové služby poskytované v rámci univerzální služby nebudou muset být součástí uložené povinnosti. Na trhu máme řadu poskytovatelů obdobné služby na komerční bázi, a to včetně České pošty. Ale rozhodnutí musí vycházet z výsledků nezávislého přezkumu, na němž spolupracují externí odborníci. Počkejme si tedy na jeho závěry. I u hromadných podání u listovních zásilek je otázkou, zda by si s nimi trh již neporadil. Umí to kromě České pošty například firmy jako Zásilkovna nebo První novinová společnost a. s., (PNS, dříve Mediaservis, pozn. red.). A vypadá to, že oproti roku 2017 by mohlo být více zájemců o univerzální službu, takže může být skutečná soutěž. Doposud býval vždy jediný zájemce – Česká pošta.

Kdo se chce vedle České pošty o univerzální službu od roku 2023 ucházet?

Minimálně Zásilkovna a PNS deklarovaly veřejně v Senátu, že se o univerzální službu budou zajímat. Pokud by se toto potvrdilo, došlo by k rozvoji konkurence na poštovním trhu zespodu, což bych přivítala.

Musí být součástí univerzální služby pobočková síť?

Rozsah pobočkové sítě České pošty, konkrétně minimální počet provozoven, závisí na rozhodování vlády, které má podobu nařízení. Určitě je vhodné zachovat rozsáhlou pobočkovou síť. Teoreticky by nemusela do budoucna být pouze součástí univerzální služby, ale mohla by plnit i jiné role. V zahraničí existují i odlišné modely. Například Francie má pobočkovou síť národní pošty notifikovánu samostatně jako veřejnou podporu u Evropské komise jako jakousi „poslední výspu státu”. Řada starostů by od ČTÚ chtěla, aby nařídil České poště provozovat pobočku v jejich obci. To my ale nemáme v kompetenci. Starostové nám říkají, že pobočky v obci chtějí, protože představují jejich určitý „poslední kontakt se státem”. Pobočky totiž nejsou jen o poštovních službách, ale také například o důchodech, Czech Pointu a dalších agendách státu. Ta pomyslná poslední výspa státu u nás by se asi dala oddělit od poštovní povinnosti a mohli bychom se přitom inspirovat právě francouzským modelem.

Jak dlouho může trvat výběrové řízení na univerzální službu?

Příprava nového výběrového řízení na univerzální službu trvá skoro rok a samotné výběrové řízení si vezme čtvrt až půl roku času. Pak je ještě potřeba notifikace uložené povinnosti u Evropské komise, protože nárok na úhradu čistých nákladů představuje veřejnou podporu. Pokud dojde při notifikaci k nějakému problému, což se minule v roce 2018 stalo, může se opakovat současná situace, kdy Česká pošta nemá od roku 2018 proplaceny kompenzace od státu. Protože dosud notifikace nebyla ze strany Evropské komise uzavřena, nejsme oprávněni vyplatit České poště ani jednu korunu.

Jak dlouho může ta situace trvat?

Nedávno se mě na to ptali poslanci v Poslanecké sněmovně, protože je také trápí, že nemůžeme uvolnit peníze pro Českou poštu. Bohužel ale nejsme schopni odhadnout, kdy Evropská komise přesně rozhodne. Rozhodnutí očekáváme nejpozději do konce letošního roku. Negativně se na situaci podepisuje také pandemie covid-19. Oddělení, které v Bruselu veřejnou podporu posuzuje, je extrémně přetížené, protože objem programů veřejné podpory v celé Evropské unii výrazně narostl.

Jak se výše platby za univerzální službu v podobě úhrady čistých nákladů za nespravedlivou finančních zátěž České poště počítá?

Vychází se ze součtu veškerých nákladů na univerzální službu. Ty obsahují zejména náklady na doručovatelky, sklady, náklady na dopravu a pobočky České pošty, protože stát požaduje poměrně rozsáhlou síť poboček. Výkaz nákladů České pošty pak ČTÚ přezkoumá. Pokud částka přesahuje zákonem povolené 1,5 miliardy korun, což bývá tak o miliardu více, musíme se stále držet maxima 1,5 miliardy. Tento limit je stanoven zákonem a na zbytek nemá Česká pošta nárok. Uhradit tyto náklady můžeme ovšem až po schválení Evropskou komisí, proces schvalování nyní probíhá.

Kolik takto stát v podstatě za ta léta České poště dluží?

Za roky 2018 až 2020 je to 4,5 miliardy korun.

V úvodu jste zmínila revizi poštovní směrnice Evropské unie. Co nového by ještě mohla přinést?

Jednou z oblastí, kde by mohlo dojít ke změnám, představuje nově možnost zavedení cenové regulace poštovních služeb na základě analýz takzvaných relevantních trhů. Ukazuje se, že i některé segmenty trhu, které se dnes jeví jako konkurenční, mohou být náchylné k ovládnutí dominantními hráči. Hovoří se o potřebě zavedení takzvané ex ante regulace poštovních služeb. Tedy regulace předtím, než dojde k zneužívání dominance nebo nerovnováhám na trhu, které by ho mohly dostat z liberalizované pozice zpět do stavu nedostatečně fungujícího tržního prostředí.

Existuje něco, co podle vás není dostatečně podchyceno v národní legislativě?

Rozhodně je v poštovních službách potřeba i nadále posilovat ochranu spotřebitele obdobně, jako je tomu třeba v energetice, telekomunikacích nebo finančních službách. Pokud jde o poštovní sektor, je třeba věnovat pozornost nejen přímým zákazníkům – odesílatelům, ale i adresátům – nepřímým konzumentům služeb. Bylo by více než vhodné tuto diskuzi otevřít.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter