Úterý, 30. listopadu, 2021

V Česku jen jako měňavky reagujeme na podněty. Ve zdravotnictví nám chybí společný cíl, říká ředitel FN Olomouc Havlík

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V českém zdravotnictví chybí jasné politické zadání, kam bychom měli směřovat. I když ale jde o obrovský handicap, který vede ke zbytečnému plýtvání zdroji, přesto mají poskytovatelé možnost usilovat o změnu alespoň z pozice vlastního zařízení. To také dělá olomoucká fakultní nemocnice, která si vypracovala generel na desítky let dopředu, kde jasně definuje, kam by chtěla směřovat. Jejím heslem je přitom centralizace péče, včetně té jednodenní, ale také důraz na prevenci, respektive podporu zdraví. Zároveň chce nemocnice investovat do výstavby nových budov, což by mělo doprovázet i zjednodušování procesů. Plány a vize FN Olomouc představil na summitu vydavatelství Media Network na téma ekonomika zdravotnictví, který se konal 18. – 20. října v Praze, ředitel olomoucké nemocnice Roman Havlík.

„Není na místě žehrat na systém – každý máme velkou moc měnit věci z pozice, jakou máme, a změny aktivně zavádět. Na druhou stranu mi shora chybí dlouhodobá vize a výhled českého zdravotnictví. Stále jako měňavky reagujeme na podněty, na aktuální situaci, ale neřešíme to, abychom všichni dohromady směřovali k jasnému cíli, kde chceme být za deset, dvacet let. To považuji za největší bolest našeho zdravotnictví. Není to chyba ministerstva, ale dominantních politických stran, které by si měly říci, jaký bude počet poskytovatelů a tak dále,“ podtrhává Roman Havlík.

Jako příklad země, která dokázala problém uchopit koncepčně, uvádí Havlík Dánsko. To mělo po druhé světové válce přes 150 nemocnic, což seznalo jako neúnosné. Do roku 2005 tak klesl počet nemocnic na 49, i to ale tamní vláda považovala za moc. Do roku 2020 tak vznikl plán snížit počet nemocnic v zemi se současným 5,7 miliony obyvatel na 21, což se podařilo. Postup je přitom citlivý, kdy se sloučí několik nemocnic dohromady a zároveň se staví nové budovy, kam se akutní provozy stěhují.

„Lépe se mění na zelené louce než dělat změnu pracoviště na základě zaběhaných historických vazeb a konzervativnosti vedení. My v Olomouci jdeme stejným směrem. Máme zpracovaný generel, jak si myslíme, že bychom měli vypadat,“ říká Roman Havlík.

Od generelu ředitel očekává cílový stav rozvoje FN Olomouc na základě vyhodnocení stávajícího stavu a předpokladu vývoje poskytování zdravotní péče, návrh řešení formou postupných nákupů, výstavby, přestavby a sanací areálu či harmonogram jednotlivých kroků v určitém časovém období s odhadem předpokládaných nákladů.

Podle Havlíka tak nemocnici nestačí, aby byla v černých číslech, ale je třeba myslet i na rozvoj zdravotnického zařízení. Na ten by mělo jít minimálně pět procent obratu nemocnice navíc. „Možná nám ekonomická krize ukáže, že už nebudeme moci natahovat ruku a říkat, že to nejde, ale že bude každý muset být odpovědnější sám za sebe,“ dodává Havlík.

Přednáškový blok: Ekonomika nemocnic z pohledu poskytovatelů. Zleva: profesor Roman Havlík, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc, Jan Kvaček, ředitel Fakultní nemocnice Bulovka, Ivo Hartmann , vydavatel Zdravotnického deníku, Tomáš Gottvald, generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice Pardubického kraje, a.s. Michal Čarvaš, člen představenstva Jihočeské nemocnice, a.s

Náklady na úvazek vzrostly za desetiletí o 75 procent

FN Olomouc už před deseti lety zredukovala počty lůžek o třetinu. Ruku v ruce s tím nemocnice změnila procesy a zkrátila ošetřovací dobu (z průměrných 6,8 dne v roce 2011 na loňských 5,5 dne, podle ředitele Havlíka je to ale stále více než v efektivních nemocnicích na západě). Promyšlený postup ovšem zároveň vedl k tomu, že se nijak nezmenšil objem poskytované péče – ta naopak kontinuálně mírně roste. V současnosti tak má zařízení 1250 lůžek s obložností kolem 75 procent a zhruba 50 tisíci hospitalizacemi ročně. Ambulantních vyšetření ovšem přibylo z 780 tisíc v roce 2011 na skoro 940 v uplynulém roce.

Vedle toho rostl i počet zaměstnanců, a to z necelých 3300 úvazků v roce 2011 na loňských 3850 (důvodem je mimo jiné rostoucí složitost péče a nároků). Nemocnici se také povedlo navyšovat tržby z 4,75 miliardy na více než 8,6 miliardy; letos by mělo jít o devět miliard (z této částky přitom nemocnice přes 10 procent tržeb vytváří sama, zbytek jsou platby pojišťoven).

Co se pak týče osobních nákladů, ty během deseti let narostly 2,5 krát na letošních 4,5 miliardy. Náklady na jeden úvazek přitom stouply v roce 2019 skoro o deset procent a loni o více než 15 procent; celkově za deset let vzrostly náklady na úvazek o 75 procent (průměrné republikové náklady na úvazek přitom stouply o 45 procent; inflace byla 17,9 procenta). „Zdravotníci se dnes nemají špatně,“ konstatuje Havlík.

Dobrá základna pro podporu zdraví

Přestože je ale olomoucká fakultní nemocnice ekonomicky úspěšná, stále má před sebou kus práce. „Kdybychom byli na nule, tak by nemocnice propadala. Stále máme polovinu lůžek, která nemají vlastní sociální zařízení, a poskytujeme zdravotní péči v budovách, které byly otevírány v roce 1896. To je věc, kterou musíme změnit. Víme, kde bychom chtěli být, když investujeme 30 miliard – máme zpracovaný generel a můžeme klást kroky tak, aby si nepřekážely, ale směřovaly ke stejnému cíli,“ vysvětluje Roman Havlík.

První den prvního ročníku summitu Ekomika zdravotnictví

Mezi roky 2011 a 2020 už přitom nemocnice investovala 3,6 miliardy, z nichž z vlastního hospodářského výsledku pocházelo 1,7 miliardy; 150 milionů ročně tvořily dotace. „Považuji to ale za málo – nemocnice by potřebovala dvakrát tolik. Kdybychom za deset let investovali sedm miliard, bylo by to adekvátní,“ dodává Havlík.

Do budoucna by přitom nemocnice chtěla jít cestou nové výstavby; staré budovy by pak případně bylo možno využít k jinému účelu. Plán je takový, že zde budou tři sálové komplexy a u nich tři JIP (nyní je 25 sálů různě rozmístěných po areálu). „Zjednodušujeme procesy, chceme sdílet lůžkové fondy – chirurgické, interní plus ostatní. Je to ale boj proti všem – odborům i setrvačnosti akademiků a zdravotníků, což jsou sektory s dlouhým poločasem změny. Bez snahy něco posunovat se ale zkrátka nikam nedostaneme,“ popisuje Havlík.

Ředitel FN Olomouc zároveň vnímá potřebu centralizace péče, kdy by velká nemocnice měla provádět celé spektrum výkonů i jednodenní chirurgii (proto by zde mělo v horizontu čtyř let vzniknout oddělení jednodenní chirurgie).

Zároveň je ale třeba se zaměřovat na prevenci a zdraví. Proto v Olomouci vznikla ambulance aktivního zdraví, v jejímž rámci se jednou za měsíc vysílá i pro širokou veřejnost, a zároveň se staví Centrum zdraví a prevence. Postupně by pak ve specializovaných ambulancích měly vzniknout programy pro aktivní pacienty, kteří chtějí něco sami dělat pro remisi svých chronických civilizačních onemocnění. V tuto chvíli se projekty pilotují na zaměstnancích, od příštího roku by pak měly začít fungovat skupiny motivovaných pacientů v jednotlivých diagnózách.

„Co se týče prevence, je to o jednání s pojišťovnami, aby nám to hradily. Musíme tomu hledat cestu. Myslím si ale, že by se mělo vyvažovat to, jak jsme ve zdravotnictví zaměřeni na nemoc, léčbu a diagnostiku – měli bychom se zaměřit i na zdraví. Možná bych to proto ani nenazýval prevencí, ale spíše posilováním zdraví. Ty, kdo jsou motivovaní, by měli být individuálně nasměrováni někým, kdo jim nechce něco prodat či vnutit. Pro to je fakultní nemocnice velmi dobrou základnou,“ uzavírá Roman Havlík.

Summit Ekonomika zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálních partnerů společností Roche a Novartis a partnera společnosti Sprinx

Michaela Koubová

Foto: Radek Čepelák

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter