Finanční správa usiluje o to, aby placení daní bylo pro poplatníky co možná nejjednodušší a také nejpříjemnější. Do hry zkouší zapojit i umělou inteligenci. „Vycházíme z pravidla, že nejlepší chyba je ta, která vůbec nevznikne,“ řekla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová ve svém vystoupení na konferenci Právo a daně, kterou pořádaly Ekonomický deník a Česká justice.
Čím se konkrétně snaží finanční správa poplatníkům pomoci? Třeba předvyplňováním daňových formulářů nebo zaváděním srozumitelných nápověd, co do kterého pole mají lidé napsat. „Výborný příklad je daň z nemovitých věcí, kde základní data lze vzít z katastru nemovitostí. Většina lidí už objevila tlačítko, kterým si můžete nechat předvyplnit přiznání,“ zmínila Hornochová.
Automat pro načtení dat z příloh
Dalším krokem je využití umělé inteligence při platbě daní. Pilotní projekt, který finanční správa spustila letos na jaře, se týká daňového přiznání zaměstnanců. Aplikace si zatím neporadí s další příjmy z podnikání či pronájmu. Proč právě zaměstnanci přišli na řadu jako první? Finanční správa začala od relativně nejjednoduššího úkolu a postupně chce přecházet k těm náročnějším. První zkušenosti po prvním měsíci od nasazení jsou dle Hornochové velmi pozitivní.
„Umělou inteligenci testujeme tam, kde má fyzická osoba řadu různých potvrzení – od zaměstnavatele o příjmech, o darech, hypotéku, penzijní spoření a tak podobně. Takže jsme si natrénovali umělou inteligenci, dokumenty vyfotíte nebo případně naskenujete a nahrajete. Ona umí najít ten příslušný údaj a vyplnit jej v přiznání. Já jsem z toho nadšená. Testujeme to teď veřejně, takže si to všichni můžou vyzkoušet,“ zmínila šéfka finanční správy.
Umělá inteligence si poradí i s takovými výzvami, jakou je čtyřstránkový report od banky o hypotečním úvěru. Naopak už nezvládne situaci, kdy uživatel nahraje jeden velký soubor obsahující až osm dokumentů současně. Dalším krokem bude zpracování údajů o příjmech zaměstnanců z investování, z pronájmů a dalších přivýdělků.
Snahu finanční správy digitalizovat a automatizovat formulář vítají i daňoví poradci. „Chtěl bych kvitovat přístup finanční správy. Za mě je to velmi inovativní úřad,“ reagoval Kristián Červinka, Tax Controversy Manager v APF Apogeo. Ocenil například již zmíněné předvyplňování daňového přiznání pro daň z nemovitostí.
Nyní se navíc otevírá cesta k rozšiřování „automatů“ i na další typy daní. „Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele je individualizace, která umožní, aby předvyplňování nebylo jenom u daně nemovitých věcí, ale bylo i u daně z příjmů. Takže já bych říkal veřejnosti: Díky tomu, že digitalizujeme, budete moci snadno odkliknout i přiznání k dani z příjmu,“ doplnil děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč, který vystupoval v druhém bloku konference.
Držet firmy zkrátka
Zmíněné úlevy se zatím týkají poplatníků – fyzických osob. Co se týká firem, placení daní zůstává složité. Také nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele pro ně zatím představuje spíš zátěž než úlevu. „Vidím to u nás na fakultě, jak se mzdová účetní kvůli jednotnému měsíčnímu hlášení rozčiluje,“ pokračoval Boháč. Považuje to ale za přiměřenou „daň“ za to, že zaměstnanci budou mít daňové přiznání jednodušší.
Problém vidí experti jinde – ve sporných situacích, k nimiž často dochází právě u daňových povinností firem. Podle Hornochové nastávají komplikace hlavně u daně z přidané hodnoty (DPH). Mezi problematické oblasti patří vztahy mezi kapitálově propojenými podniky, licenční poplatky či výdaje na vědu a výzkum.
Mohlo by vás zajímat
Také další účastník debaty, vedoucí daňového oddělení v Moore Czech Republic Jiří Kappel, potvrdil, že nejvíc sporů vedou podniky s finančními úřady právě o DPH. Jedná se o celou řadu důvodů od daňových podvodů, do kterých se podnik může dostat omylem jako oběť či „nevědomá strana“, po spory týkající se výše převodních cen mezi spřízněnými podniky ve skupině.
K dalším sporným oblastem patří dlouhodobě také odpočty na výzkum a vývoj, potíže firmám dělá také třeba zdanění zaměstnaneckých akcií. A to přesto, že se jejich systém zákonodárci pokusily v minulém volebním období hned několikrát vylepšit novelami.
Kdy zasvítí červená kontrolka
I ve firemních daních přesto v poslední době dochází k mírnému pokroku, a to především v oblasti cílení kontrol. Finanční úřady už méně chodí do firem naslepo. Zaměřují se na ty, kde už mají konkrétní signály problémů.
Jak tedy vypadá typická situace, která přiláká pozornost finanční správy? „Když je nějaký subjekt, který je součástí skupiny spřízněných osob, dlouhodobě ve ztrátě, tak na finančním úřadu zasvítí kontrolka. Jednou se podívat, jestli čistě náhodou má firma správně nastavené převodní ceny,“ popisuje Jiří Kappel.
Podle Kristiána Červinky by ale stát mohl jít ještě dál. „Strašně moc bych chtěl, když bude mít stát data, kdo má kolik zaměstnanců, kdo má jaké tržby, aby existoval systém, kam se podnikatel před uzavřením obchodu může přihlásit a stáhnout si potvrzení, že vybraný dodavatel plní své daňové povinnosti,“ popisuje Červinka. Toto potvrzení by si pak mohl zarchivovat a později při daňové kontrole použít jako důkaz, že si dodavatele prověřil, jak to po firmách vyžaduje zákon. Pokud by přesto dodavatel na daních šidil, mohl by díky potvrzení podnikatel prokázat, že do jeho podvodů není sám nijak zapleten.
Do takových inovací se ale stát zatím nehrne. „Asi by to mělo nějakou relevanci,“ připustila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Teď vám to ale neslíbím,“ dodala.
Alena Schillerová se účastnila druhého bloku konference. Ve svém vystoupení se zaměřila především na připravované znovuzavedení elektronické evidence tržeb související s daňovou výjimku pro zaměstnance v gastronomii. Jejich příjmy ze spropitného osvobodí stát od daně z příjmů a sociálních odvodů. Číšníci, servírky nebo kuchaři tak toto přilepšení od zákazníků budou moci uvést v daňovém přiznání.
