INZERCE

Ústavní soud zamítl stížnost senátorů na změny v rozpočtovém určení daní

Pravidla pro rozpočty krajů, měst a obcí se nebudou měnit. Ústavní soud zamítl stížnost skupiny poslanců, kteří mj. odmítali, aby byly samosprávy trestány za případné špatné hospodaření státu. Poslanci v předcházející Sněmovně tento zákon prohlasovali i přes odmítnutí Senátem.

Rozpočtové určení daní a pravidla pro hospodaření krajů, měst a obcí se nebudou měnit. Ústavní soud odmítl stížnost skupiny poslanců na změny v sérii zákonů, které se dotýkají všech samospráv.

Navrhovatelé byli přesvědčeni, že v důsledku aplikace napadeného ustanovení může být dosaženo právě opačného efektu, než který má být činností územních samosprávných celků dosažen. „Navrhovatelé v prvé řadě vycházejí z toho, že zastupitelstva územních samosprávných celků rozhodují racionálně ve prospěch územního samosprávného celku. Navrhovatelé považují za standardní, že hospodaření nejen územních samosprávných celků, ale i jakýchkoliv ekonomických subjektů má být minimálně vyrovnané, ne-li přebytkové. Zároveň však nelze přehlédnout povinnost územních samosprávných celků jednat v zájmu svých občanů. Tato zásada je obsažena mj. v Evropské chartě místní samosprávy v jejím článku 3: „Místní samospráva označuje právo a schopnost místních společenství v mezích daných zákonem na svou odpovědnost a v zájmu místního obyvatelstva upravovat a spravovat podstatnou část věcí veřejných“,“ píše se v ústavní stížnosti, která ale byla zamítnuta.

Ústavní soudce Jan Musil poukázal na to, že návrh na provedení škrtů podpořil nebývale vysoký počet senátorů. Stačilo by 17 podpisů. Jde zjevně o kardinální otázku, zdůraznil Musil. Hlavním kritizovaným bodem bylo nařízení, že pokud činí výše dluhu v sektoru veřejných institucí nejméně 55 procent nominálního hrubého domácího produktu, uplatní se řada konkrétních opatření v rozpočtové oblasti. Například územní samosprávné celky pak musí své rozpočty na následující rok schvalovat jako vyrovnané nebo přebytkové.

Navrhovatelé argumentovali tím, že samosprávy jsou samostatně hospodařící jednotky, jednající vlastním jménem, které jsou zodpovědné za své hospodaření. Pokud budou hospodařit špatně, mohou být postiženy například i exekucí, stejně jako fyzické osoby.

Zákony, které po dnešku zůstávají v platnosti, nařizují, aby územní samosprávné celky hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Pokud obec či kraj pravidla nerespektuje a nepodniká kroky k nápravě, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.

Jiří Reichl