Plénum Ústavního soudu dnes nezrušilo zákon o významné tržní síle, jak téměř před čtyřmi lety požadovala skupina senátorů. Soudci konstatovali, že neústavní je pouze ustanovení o omezení výše plateb dodavatelů odběratelům s významnou tržní silou za ve výši 3 procent z ročních tržeb dodavatele. „Není rozumným prostředkem dosažení sledovaného cíle, neboť nutí strany dodavatelsko-odběratelského vztahu k sjednání ohraničení výše veškerého peněžního plnění dodavatele za související služby odběratele pevnou částkou, jejíž maximální výši nelze předem určit,“ konstatoval Ústavní soud.
Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) částečně zamítlo a částečně odmítlo návrhy dvou skupin senátorů na zrušení zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Jediným bodem, ve kterém soudci vyhověli stěžujícím si senátorům, je hranice tří procent, která byla stanovena jako maximální výše veškerých peněžních plnění dodavatele jednomu odběrateli za rok. Typicky se jednalo o platby za reklamní a propagační služby, logistiku nebo za vyhodnocování a reportování prodejnosti a obrátkovosti zboží prodávaného odběratelem. Soudci ji označili za neústavní. „Není rozumným prostředkem dosažení jí sledovaného cíle, neboť nutí strany dodavatelsko-odběratelského vztahu k sjednání ohraničení výše veškerého peněžního plnění dodavatele za související služby odběratele pevnou částkou, jejíž maximální výši nelze předem určit. Tím je založen její rozpor s právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny,“ uvedl Ústavní soud v nálezu, který byl vzhledem k opatřením proti pandemii koronaviru vyhlášen pouze písemně, bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti.
S výjimkou uvedeného ustanovení však Ústavní soud neshledal neústavnost žádného dalšího ustanovení napadeného zákona. Odstranění některých praktik používaných obchodními řetězci vůči dodavatelům, kteří jsou ve slabším postavení, je podle něj legitimním důvodem pro omezení práva na podnikání. „V souladu s jednotlivými návrhy skupin senátorů podrobil soud přezkumu dílčí vymezení zákazu významné tržní síly podle § 4 odst. 2 písm. c), d), h), i) a k) napadeného zákona a provedl jejich ústavně konformní výklad,“ uvedl v nálezu Ústavní soud, který zároveň nepřisvědčil ani námitce nepřiměřené výše pokut za přestupky podle zákona o významné tržní síle. „Jejich zákonná úprava totiž umožňuje zohlednit při rozhodování o výši sankce vedle závažnosti deliktu a okolností jeho spáchání i majetkové poměry odpovědného subjektu,“ píše se v nálezu.
V souladu s ústavním pořádkem je též obratové kritérium ve výši pěti miliard korun, neboť podle Ústavního soudu představuje jednoznačný a předvídatelný způsob určení odběratele disponujícího významnou tržní silou.
K nálezu však připojil své odlišné stanovisko sám Pavel Rychetský, podle něhož je definice výčtu zakázaných praktik neurčitá. „Ústavní soud měl zrušit úvodní část tohoto ustanovení ve slově „zejména“, neboť právě od něho se odvíjí demonstrativní povaha uvedeného výčtu. Pouze v rozsahu tohoto slova je toto ustanovení v rozporu s požadavkem určitosti a předvídatelnosti zákona,“ uvedl Rychetský s podporou svých kolegů Vladimíra Sládečka a Vojtěcha Šimíčka. „Respektuji nicméně, že většina pléna Ústavního soudu se s tímto názorem neztotožnila,“ dodal na závěr svého stanoviska.
Podle jedné z původních navrhovatelek, dnes poslankyně Evropského parlamentu za ODS Veroniky Vrecionové, je především dobře, že Ústavní soud rozhodl, i když až po čtyřech letech, kdy se podnikatelé stejně museli podle nového zákona nějak naučit žít. „Rozhodnutí soudu, ač z větší části nepříznivé, samozřejmě akceptuji, jsem ráda alespoň za úspěch v podobě vypuštění jednoho nesmyslného omezení,“ sdělila Ekonomickému deníku Vrecionová, podle níž je však nutné, aby se do obchodování více zapojili i malí farmáři například prostřednictvím odbytových družstev a aby rostl apel na zákazníky, aby zboží vybírali nejen podle ceny ale také podle výrobce. „Zvlášť v dnešní době je důležité podpořit lokální farmy. Čím více budou zákazníci toto zboží kupovat, tím lepší postavení proti velkým řetězcům budou menší farmáři mít,“ dodává bývalá senátorka.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovních ruchu Tomáš Prouzy je zcela zásadní, že Ústavní soud řekl, že zákon o významné tržní síle musí chránit slabšího před silnějším. „Svaz proto volá pro narovnání tohoto stavu tak, aby se na trhu obnovilo spravedlivé tržní prostředí s rovnými podmínky pro každou firmu či instituci v celém zemědělsko-potravinářském řetězci. Naprostou nutností také je, aby česká legislativa odpovídala evropským normám,“ uvedl v tiskovém prohlášení Tomáš Prouza, podle něhož mohou ochranářská opatření zkomplikovat zásobování potravinami a přinést i zvýšení cen.
Výhrady profesních komor k novele zůstávají
Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu tak nic nemění na snaze Ministerstva zemědělství zákon o významné tržní síle novelizovat, a to v návaznosti na loňské přijetí směrnice Evropské unie o nekalých obchodních praktikách. Samotnou přípravu textu novely však doprovázely ostré diskuse a řada zásadních připomínek od ministerstva průmyslu a obchodu i profesních organizací s tím, že novela jde proti samotné podstatě zmiňované směrnice, kterou měla transponovat. Tomáš Prouza tehdy návrh novely označil v rozhovoru pro Ekonomický deník za „paskvil“.
Po řadě jednání na úrovni úřednické i politické včetně ministrů zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) byl návrh novely přepracován. Doznala řady změn včetně ustanovení, na něž se snesla největší kritika, jako byla například základní definice odběratele, který má významnou tržní sílu, nebo některé náležitosti smlouvy, včetně ujednání o uspořádání „nákupní akce“. Oproti původnímu návrhu ministerstvo také zrušilo zákaz množstevních slev, umožnilo sjednat platby za reklamu nebo doplnilo možnost mimosoudního řešení sporů. Na druhou stranu zanechalo pouze jednu úroveň obratového kritéria, které navíc ještě zvýšilo z pěti miliard na sedm. Zmíněná směrnice však pracuje s několika skupinami odběratelů podle výše obratu, přičemž tou minimální hranicí, kdy se lze nekalého jednání vůči menšímu partnerovi již dopustit, je dva miliony eur (přibližně 52 milionu korun) a tou nejvyšší 350 milionu eur (přibližně 9,1 miliard korun).
„Je každodenní realitou, že právě velcí výrobci potravin zneužívají své silné pozice vůči svým dodavatelům i vůči menším prodejcům potravin. Novela zákona proto musí respektovat jak ekonomickou realitu, tak rozhodnutí Ústavního soudu a evropský právní rámec. Výhrady mnoha profesních a obchodních organizací rozhodně nelze brát na lehkou váhu,“ zdůraznil Prouza.
Účelem zákona o významné tržní síle je odstranění některých nežádoucích praktik odběratelů, kteří mají v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v oblasti nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje a služeb s tím souvisejících takovou vyjednávací sílu, že jim umožňuje v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku domoci se vůči slabším dodavatelům některých výhod.
Jiří Reichl, Helena Sedláčková
