Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve své rozhodovací činnosti za uplynulý rok a v první polovině roku 2017 trestal, ale také i „odpouštěl“. K hlavním kompetencím ÚOHS patří od ledna 1995 dohled nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách. Loni zahájil “jen“ 629 správních řízení, v roce 2014 to bylo 981 případů. Historicky nejvíce.
Nejvyšší pokuta v oblasti veřejných zakázek ve výši 11.000.000 korun byla v loňském roce uložena hlavnímu městu Praze. V rozhodnutí ÚOHS, které nabylo právní moci 16. března 2017, se uvádí, že zadavatel nepostupoval podle zákona o veřejných zakázkách, když připustil podstatnou změnu podmínek stanovených ve smlouvě o dílo, a tím i v původních zadávacích podmínkách. Provedenou změnou zadavatel rozšířil předmět veřejné zakázky o stavební práce, spočívající v realizaci nového Trojského mostu, a to bez použití jakéhokoliv zákonem stanoveného druhu zadávacího řízení. Tím bezdůvodně vyloučil hospodářskou soutěž mezi potenciálními dodavateli stavby. Realizován byl zcela jiný most, který neodpovídá původnímu návrhu ani vizuálně, ani cenově. Původní návrh Trojského mostu v hodnotě necelých 500.000.000 korun (se zavěšenou železobetonovou mostovkou a asymetricky umístěným, parabolicky rozkročeným pilířem v řece) byl změněn. Realizován byl pak mimořádně konstrukčně složitý a světově unikátní nový Trojský most. Cena za realizaci mostu byla ale navýšena o téměř jednu miliardu korun.
ÚOHS se předmětnou zakázkou zabýval opakovaně. Jak Ekonomickému deníku potvrdil tiskový mluvčí úřadu Martin Švanda, původní prvostupňové rozhodnutí antimonopolního úřadu z 16. prosince 2014 bylo v rozkladovém řízení zrušeno a vráceno prvnímu stupni k novému projednání pro nedostatečné odůvodnění a vypořádání se zejména se skutečností, že na realizaci původního Trojského mostu soutěž o veřejnou zakázku již proběhla.
Druhou nejvyšší sankcí uloženou antimonopolním úřadem v oblasti veřejných zakázek byla v roce 2016 pokuta ve výši 8,5milionu korun. Dopravní podnik hlavního města Prahy se dopustil správního deliktu v souvislosti s veřejnou zakázkou na prodloužení trasy A pražského metra. Nedodržel postup stanovený zákonem o veřejných zakázkách, když v zadávací dokumentaci nestanovil transparentně způsob hodnocení nabídek podle dílčího kritéria „plán organizace výstavby“. Dopravní podnik přitom ve zmíněné dokumentaci neuvedl dostatečně přesné údaje, aby byl předem znám způsob hodnocení podle tohoto dílčího kritéria. Postup zadavatele tak mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Další pokuty, které přesáhly milionovou hranici se týkaly Statutárního města Havířov, Generálního finančního ředitelství, společnosti České dráhy a Ministerstva dopravy. To dostalo pokutu za Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dnes uvedl, že udělil milionovou pokutu Ministerstvu dopravy ČR za uzavření smlouvy na provoz mýta s konsorciem vedeným společností Kapsch. Podrobně jsme o případu informovali loni v říjnu v textu ÚOHS pokutuje Dopravu: Milion za smlouvu s Kapschem na mýto. Tehdejší rozhodnutí ÚOHS později kritizovala Evropská komise, když úřadu vytkla nízkou pokutu (1/19 denního výběru mýta) a navíc skutečnost, že„opomněl“ zastavit platnost smlouvy.
Pokutu za „velký stavební kartel“ řeší Nejvyšší správní soud
V oblasti hospodářské soutěže vydal ÚOHS v roce 2016 v prvním stupni celkem 64 rozhodnutí. V uvedeném roce obdržel antimonopolní úřad ze strany veřejnosti celkem 454 podnětů. Nejvíce z nich, téměř tři stovky, se jich týkalo možného zneužití dominantního postavení a zakázaných dohod.
V únoru loňského roku vydal ÚOHS rozhodnutí ve věci tzv. velkého stavebního kartelu, za který úřad uložil společnostem STRABAG, EUROVIA, SWIETELSKY, M-SILNICE, Lesostavby Třeboň, BERGER BOHEMIA a Skanska celkovou pokutu ve výši 1 659 993 000 korun. Jmenovaní účastníci kartelové dohody porušili zákon o ochraně hospodářské soutěže, když koordinovali účast a nabídky u tří stavebních zakázek. Informace o protisoutěžním jednání získal ÚOHS díky dvanácti neohlášeným místním šetřením, která provedl v průběhu dvou let. Krajský soud letos rozhodnutí zrušil. Tehdy označil předseda úřadu Petr Rafaj rozhodnutí soudu za precedentní skoro jako v případě Davida Ratha. „Pro nás je to velmi precedentní rozhodnutí, jelikož omezuje místní šetření, které je pro odhalení kartelových dohod nejdůležitější. Osobně to srovnávám s kauzou Davida Ratha, v níž soudce také nepřipustil některé důkazy (odposlechy) a celou věc vlastně shodil,“ řekl tehdy Ekonomickému deníku Rafaj. Celý text na toto téma vyšel pod titulkem Rafaj (ÚOHS) – rozhodnutí krajského soudu je precedentní. Skoro jako u Ratha. Jak tehdy v textu Rafaj avizoval, Úřad proti tomuto verdiktu podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Jako první jsme přinesli kompletní text stížnosti v textu DOKUMENT – argumentace ÚOHS proti rozsudku Krajského soudu v Brně
Historicky první sankci za porušení zákazu zvýhodňovat určité soutěžitele, obdrželo město Bílina. Pokuta 275.000 korun souvisela s městskými loterijními vyhláškami. Úředníci města Bílina se dopustili protizákonného jednání tím, že na území města povolili provozování sázkových her a loterií pouze na čtyřech konkrétních místech. Výběr těchto míst přitom neprovedli na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií. Jejich postup tak zvýhodnil subjekty, které již nyní mohou na povolených místech provozovat loterie a sázkové hry.
Česká pošta přijala závazky ve prospěch soutěže
Ve věci možného zneužití dominantního postavení vedl ÚOHS správní řízení se státním podnikem Česká pošta. Poté, když zavázala, že ve smlouvách s podateli poštovních zásilek upraví ustanovení týkající se zásilek prvotně podaných u jiného provozovatele poštovních služeb, správní řízení zastavil. Zmíněné smlouvy obsahovaly totiž ustanovení o informační povinnosti podatelů o tom, že zásilka byla prvotně podána u jiného provozovatele. Nesplnění této povinnosti bylo přitom sankcionováno smluvní pokutou za každý den prodlení a současně smluvní pokutou za každou zásilku. Z rozhodnutí ÚOHS vyplývá, že by však taková plošná forma ochrany ze strany dominantního subjektu mohla představovat zneužití dominantního postavení. Podle předsedy Petra Rafaje zástupci České pošty v řízení s antimonopolním úřadem spolupracovali a následně navrhli závazky ve prospěch obnovy účinné hospodářské soutěže. Zároveň se zavázali, že odstraní závadný stav. ÚOHS navržené závazky spočívající zejména v razantním snížení smluvních sankcí na 100 korun za každou zásilku, u níž nebyla splněna informační povinnost, shledal dostatečnými a správní řízení proto zastavil. Jaká pokuta se zaměstnancům ÚOHS zdáli příliš vysoká není jasné.„Původní výše smluvní pokuty je předmětem obchodního tajemství, jejíž výši může sdělit pouze Česká pošta,“ uvedl mluvčí ÚOHS Švanda
V oblasti hospodářské soutěže zakročil ÚOHS také proti zakázané kartelové dohodě, když svým již pravomocným rozhodnutím zakázal plnění dohody uzavřené mezi společností České lupkové závody a společností KERACLAY, které byla za účast na kartelu uložena sankce ve výši 2.501.000 korun. Druhý účastník řízení – České lupkové závody (ČLZ) vyvázly bez pokuty, protože v rámci tzv. leniency programu existenci zakázané dohody antimonopolnímu úřadu nahlásil. Jmenované společnosti mezi sebou uzavřely v období od 12. února 1999 do 27. ledna 2016 zakázanou a tedy neplatnou dohodu, která měla za cíl narušení hospodářské soutěže na trhu žáruvzdorných jílovců (lupku) v surovém stavu na území České republiky. Tato kartelová dohoda ohrožovala po celou dobu své existence hospodářskou soutěž.. V případě tohoto lupkového kartelu si obě společnosti založily společný podnik s názvem Svědčí Hůra, v jehož rámci koordinovaly své jednání. Zatímco společnosti ČLZ byla sankce zcela odpuštěna, firma KERACLAY po splnění podmínek narovnání dosáhla dvacetiprocentního snížení pokuty.
Problémem Úřadu je odchod kvalifikovaných odborníků do soukromého sektoru
Předseda ÚOHS Petr Rafaj je spokojen se skutečností, že se úřadu daří vyřizovat prvostupňová i druhostupňová řízení v oblasti veřejných zakázek dříve než v zákonných lhůtách. Antimonopolní úřad ve značné většině případů rozhoduje ještě ve fázi, kdy zadávací řízení stále probíhá. Může případný nezákonný stav svým zásahem přímo napravit. „Pozitivní výsledky máme i v oblasti hospodářské soutěže, kde pravidelně zahajujeme kolem 10 kartelových případů ročně a ani rok 2017 v tomto není výjimkou. Také v oblasti významné tržní síly, kde jsme obchodním řetězcům poskytli po loňských legislativních změnách určitý čas na adaptaci, jsme již letos zahájili pět nových řízení. Dvě z nich již byla dokončena, přičemž dotčené obchodní řetězce po zásahu našeho úřadu napravily své nezákonné jednání,“ říká Rafaj Za negativum považuje nemožnost ve veřejné správě dostatečně ohodnotit kvalitní odborníky, kteří z tohoto důvodu často „mizí“ do soukromého sektoru.
Zaměstnanci úřadu pokračují v debatách s odbornou veřejností a proto již 5. října pořádají v brněnském sídle ÚOHS konferenci k problematice veřejných zakázek nazvanou „Rok zkušeností s novým zákonem“.
Na počátku loňského října vstoupil totiž v účinnost nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který přiňesl celou řadu zcela nových institutů a postupů, jež nebyly v dosavadní praxi obvyklé nebo se v českém „zakázkovém“ právu objevují poprvé. „ÚOHS považuje za zásadní vést s odbornou veřejností diskusi o nových konceptech a postupech, a zároveň tak sdílet své čerstvé zkušeností získané při dozorové činnosti a aplikaci nového zákona o zadávání veřejných zakázek,“ vysvětluje Rafaj i důvody řekněme osvětové činnosti úřadu. Cílem říjnové konference je seznámit zadavatele, dodavatele, ale i další osoby podílející se na zadávání veřejných zakázek se zkušenostmi z řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při aplikaci nového zákona o zadávání veřejných zakázek a výkladu nových postupů a institutů. „Důraz bude dále kladen na oblasti, které v oblasti veřejných zakázek představují největší výzvy, a to ať z důvodu jejich právní i technické komplexnosti (jako jsou např. zakázky v oblasti IT), nebo otázky, které vznikají při aplikaci moderních postupů při zadávání veřejných zakázek,“ dodal Rafaj.
Tradiční Svatomartinská konference se bude věnovat digitálnímu trhu
O měsíc později, v polovině listopadu se uskuteční již jedenáctá Svatomartinská konference, po seznámení s novinkami v české a evropské hospodářské soutěži bude následovat panel zabývající se narušením soutěžních pravidel orgány veřejné správy. Dále naváže panel s názvem „Krocení on-line platforem“, který se bude zabývat strategií pro jednotný digitální trh. Problematika digitálních trhů, především pak on-line platformy, je považována za aktuální výzvu a dominující téma nejen evropské soutěžní politiky. Druhý den konference bude pak zaměřen na problematiku nákupních aliancí po novele zákona o významné tržní síle a aktuálním otázkám a výzvám spojeným s prováděním místních šetření.
Kristián Chalupa
