Ještě nedávno šlo o experimenty v laboratořích a testovací projekty. Dnes už se umělá inteligence propojuje s reálnými zbraňovými systémy, autonomními platformami a velením na bojišti. Nová dohoda mezi dvěma evropskými státy a obranným technologickým sektorem ukazuje, jak rychle se tato proměna odehrává.
Dvě země, které jsou přímo v první potenciální bojové linii, protože mají přímou hranici s Ruskem. Finsko, Estonsko a špičkový evropský vývojář obranných technologií uzavřely přelomovou dohodu o spolupráci. Kooperace cílí na výzkum a vývoj adaptivní umělé inteligence, autonomních systémů i podporu velení a řízení.
Estonsko nemá vlastní letectvo a přitom má 294 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem. Finsko dokonce 1 340 kilometrů. Obě země jsou tedy jedním z prvních možných cílů kremelského agresora.
Nová éra digitální obrany a adaptivní systémy
Finská armáda, estonské ozbrojené síly a laboratoře NestAI (NEDAI) se dohodly na vytvoření pevného rámce pro sdílení znalostí, společný vývoj, výcvik a technickou kooperaci. Na projektu spolupracuje Centrum kompetence pro umělou inteligenci Finských obranných sil a estonské Velitelství budoucích schopností a inovací (TIVJ).
Společnost NestAI už nyní precizuje svůj vlajkový produkt, adaptivní operační systém NestOS, jako průlomové řešení pro letecký průmysl. V květnu 2026 firma schválila integraci tohoto softwaru do bezpilotních letounů (UAV) společnosti Patria, čímž spojuje adaptivní autonomii s již zavedenou letovou platformou.
Tento ambiciózní technologický skok podporují obrovské finanční injekce. Na konci roku 2025 získala společnost NestAI 100 milionů eur od technologického gigantu Nokia a finského státního fondu Tesi.
Zakladatel firmy Peter Sarlin má s oborem bohaté zkušenosti, neboť dříve založil úspěšnou finskou AI společnost Silo AI, kterou následně prodal americkému gigantu AMD.
Mohlo by vás zajímat
Celá spolupráce se rozběhne po fázích. První krok určí prioritní oblasti pro pilotní projekty a zhodnotí získané osvědčené postupy. V dlouhodobém horizontu chtějí partneři síť rozšířit o další země a vybudovat robustní obranný ekosystém umělé inteligence.
Konec těžkých obrněnců a masivní přesun stovek milionů eur
Tento technologický posun přichází ve chvíli, kdy Pobaltské státy čelí neustálému přílivu narušení vzdušného prostoru drony, což přímo souvisí s válkou na Ukrajině a ruským elektronickým bojem. Situace vygradovala poté, co 25. března 2026 zbloudilý dron zasáhl komín elektrárny Auvere v estonském vzdušném prostoru během ukrajinského úderu na ruskou přístavní infrastrukturu v Baltském moři. Incident tehdy spustil estonský národní varovný systém a vynutil si dočasné vyhlášení bezletové zóny nad východní částí země.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur proto 9. dubna 2026 oznámil radikální rozhodnutí. Tallinn zcela zastavil plánovaný společný nákup moderních bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska. Participovat na měli partneři z NATO, včetně Nizozemska, Norska a Litvy. Místo investice do těžké techniky Estonsko pouze prodlouží životnost své stávající flotily vozidel CV90, která pořídilo jako použitá z Nizozemska v roce 2014, a to až o 10 let.
Ministr Pevkur argumentuje tím, že role těžkých obrněných vozidel na bojišti výrazně klesá, a odvolává se na přímé zkušenosti z války na Ukrajině. Toto zásadní rozhodnutí následuje po aktualizovaných vojenských doporučeních od velitele estonských obranných sil, generálporučíka Andruse Merila. Estonsko tak přesouvá celých 500 milionů eur z programu obrněnců přímo na protidronové systémy, protivzdušnou obranu, dohled a bezpilotní kapacity. Tyto oblasti projdou v nadcházejících letech masivním posílením.
Rakety, drony a ambice malé včely proti slonovi
I když ministr přesně nespecifikoval budoucí platformy, Estonsko už úspěšně sází na domácí obranný průmysl. Tallinnská společnost Frankenburg Technologies podepsala v březnu 2026 rámcovou dohodu s polskou skupinou PGZ o masové výrobě své antidronové střely Mark 1. Nový polský závod plánuje produkci až 10 000 kusů těchto střel ročně. Střela Mark 1 navíc zaznamenala úspěch 30. března 2026, kdy ji experti poprvé úspěšně vypustili z interceptorového dronu Airbus Bird of Prey během jeho prvního letu.
Tento obrat tvoří součást širšího pobaltského úsilí. Estonsko a Lotyšsko převezmou v roce 2026 společně nakoupené systémy středního dosahu IRIS-T SLM od německé společnosti Diehl Defence. Sousední Litva, která rovněž registruje opakované incidenty s drony od začátku ruské invaze na Ukrajinu, oznámila 13. dubna 2026 zahájení dodávek druhé baterie systému středního dosahu NASAMS od norské firmy Kongsberg. Ta bude schopna plně operovat do konce roku 2026 a třetí baterii země očekává v roce 2028.
Jen dva dny po zrušení nákupu obrněnců podepsalo Estonské centrum pro obranné investice kontrakt s firmou Lockheed Martin na tři další raketomety M142 HIMARS, čímž rozšiřuje svou plánovanou flotilu ze šesti na devět kusů. Dodávku těchto systémů plánují na rok 2027. Součástí dohody je také investice ve výši přibližně 9,40 milionu eur (11 milionů dolarů) do estonského obranného průmyslu za účelem vybudování lokálních servisních kapacit pro HIMARS. Firma Lockheed Martin toto úsilí propojuje s podobnými iniciativami v Lotyšsku, Litvě, Polsku a Finsku.
Prvních šest raketometů HIMARS obdrželo Estonsko na jaře 2025. Nová objednávka doplňuje samostatný kontrakt v hodnotě 290 milionů eur z prosince 2025 na šest jihokorejských raketových systémů K239 Chunmoo od Hanwha Aerospace, které nabízejí dostřel 300 kilometrů s plánem na budoucí rozšíření až na 500 kilometrů.
Estonsko nemá vlastní letectvo a je tedy jedním z prvních možných cílů. Země proto stále více přijímá doktrínu zaměřenou na dálkovou palbu, detekci a eliminaci hrozeb na velkou vzdálenost namísto manévrování s obrněnci. Ministr Hanno Pevkur tento zásadní doktrinální posun výstižně shrnul: „Proti Putinovu Rusku bude Estonsko malou včelou, která dokáže paralyzovat slona. Musíme být přesnější, rychlejší a musíme mít větší dosah.“
