Souhrnná zpráva o stavu hornictví v České republice, která poslouží jako podklad k novele horního zákona, bude předložena vládě. Největší hnědouhelné lomy zavřou do roku 2034. Novela horního zákona účinná od 1. ledna 2017 přinesla sedminásobné zvýšení úhrad z dobývacího prostoru. Zpráva i v reakci na OKD navrhuje možné změny v horním zákoně.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (nominovaná za ANO 2011) předkládá vládě dokument, který se zabývá stavem českého hornictví a dopady předchozí novely horního zákona, která vešla v platnost na začátku roku 2017.
V českých hnědouhelných dolech se ročně vytěží okolo 40 milionů tun uhlí. Nejvýznamnější je lom Libouš, kde by těžba měla skončit v roce 2034 a pak lom Bílina, u kterého se předpokládá konec v roce 2029. Černé uhlí se už těží pouze v dolech OKD, kterou dnes ovládá ministerstvo financí skrze společnost Prisko a.s..
Uhlí se nyní aktuálně na 507 místech v Česku. Díky novele zákona se změnila i výše úhrad, které musí důlní společnosti platit státu. V roce 2015 zaplatily důlní společnosti za dobývací prostory 13,7 milionů korun, ale o dva roky později to už bylo 96 milionů korun. „Sazba do konce roku 2016 činila 100 Kč/ha. Od 1. 1. 2017 po novele horního zákona činí sazba úhrady z dobývacího prostoru 300 Kč/ha, pokud v dobývacím prostoru není dosud povolena těžba, a 1000 Kč/ha v případě, že v dobývacím prostoru těžba povolena je,“ uvádí zpráva.
| Úhrady z dobývacích prostorů v letech 2015 – 2017 | ||||
| druh nerostu | úhrada z dobývacího prostoru (Kč) | |||
| 2015 | 2016 | 2017 | 2017/2016 | |
| ropa | 4 400 600 | 4 400 600 | 31 461 700 | 7,15 |
| zemní plyn | ||||
| černé uhlí | 1 990 300 | 1 990 300 | 14 564 000 | 7,32 |
| hnědé uhlí dobývané povrchově | 2 322 300 | 2 322 300 | 19 894 300 | 8,57 |
| ostatní nerosty | 5 062 319 | 4 974 648 | 30 413 750 | 6,11 |
| celkem | 13 775 519 | 13 687 848 | 96 333 750 | 7,04 |
Kromě plateb za dobývací prostor musí důlní společnosti platit státu za vydobyté nerosty. I zde přinesly změny navýšení. V roce 2015 zaplatili těžaři státu celkově 488 milionů korun, v roce 2017 částka narostla na 928 milionů. Zpráva však zmiňuje, že tuto část zákona bude potřeba upravit, jelikož stát nyní může sazbu za vydobyté nerosty měnit jednou za pět let, což nemusí v případě skokových nárůstů cen surovin stačit.
Vývoj úhrad z vydobytého nerostu:
| Úhrady z vydobytého nerostu v létech 2015 – 2017 | ||||
| druh nerostu | úhrada z vydobytého nerostu (Kč) | |||
| 2015 | 2016 | 2017 | 2017/2016 | |
| ropa | 48 151 063 | 26 808 098 | 68 004 200 | 2,54 |
| zemní plyn | 54 670 347 | 32 914 673 | 48 047 100 | 1,46 |
| černé uhlí | 67 306 846 | 52 615 318 | 48 214 000 | 0,92 |
| hnědé uhlí dobývané povrchově | 210 308 663 | 202 469 009 | 577 111 700 | 2,85 |
| ostatní nerosty | 107 749 236 | 102 607 264 | 187 111 700 | 1,82 |
| Celkem | 488 186 155 | 417 414 362 | 928 488 700 | 2,22 |
Peníze na rekultivace nejen v účetnictví, ale i na speciálním účtu. navrhuje MPO
Zpráva se zabývá také sanací a rekultivací po těžbě. Podniky mají od roku 2004 povinnost ukládat rezervy pro sanaci a rekultivaci na vázaný účet. Mezi lety 1992 až 2004 však stačilo tvořit tyto rezervy pouze účetně, což může být riziko v případě ekonomických problému v těžebních podnicích. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí možné řešení v podobě zákonné úpravy, která by přinutila podniky, aby převedly i účetní rezervu na vázané účty. Vláda sama musela uvolnit 39,7 miliard korun na sanace z dob před privatizací, jelikož z té doby neexistovaly rezervy na sanaci a rekultivaci.
Novela hornického zákona by podle zprávy měla obsahovat novou povinnost ukládat finanční rezervu na technickou likvidaci. „Pokud by došlo k úpadku těžební organizace, která těžbu prováděla, se z veškerých důlních děl (tj. lomů a dolů) stávají podle horního zákona tzv. stará důlní díla. Pokud tato stará důlní díla představují riziko pro životní prostředí, je povinen jejich likvidaci provést stát. Technická likvidace u rozsáhlých těžebních záměrů, což je v podmínkách ČR těžba černého a hnědého uhlí, je navíc ekonomicky velmi nákladná,“ píše se ve zprávě a jako příklad je uvedena situace v OKD, kdy stát bude muset za technickou likvidaci zaplatit v miliardy korun.
Počty pracovníků zaměstnaných v těžebním průmyslu stagnují, kromě oblasti černého uhlí, kde se od roku 2015 do roku 2017 snížil z 13 tisíc na 9.755.
Michal Ožuch
