Soukromé jednání Donalda Trumpa s Putinovým zmocněncem Kirillem Dmitrijevem ve Washingtonu potvrdilo, že Bílý dům usiluje o rychlé dojednání nového bezpečnostního uspořádání v Evropě. Trump se snaží, aby k tomu došlo ještě před lednovým nástupem demokratické většiny do Kongresu.
Americký prezident se ve čtvrtek setkal s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem a uvedl, že mírová dohoda týkající se Ukrajiny by se mohla týkat celé Evropy. Ukrajina a její evropští partneři diskutují s Washingtonem o tom, jak předejít další válce.
Velká dohoda pro celou Evropu
„Bude to velká dohoda. Bude se týkat více než jen Ukrajiny,“ řekl novinářům prezident Donald Trump. Podrobnosti o svém soukromém rozhovoru s vyslancem prezidenta Vladimira Putina neprozradil. Ačkoli Bílý dům navštívili i ukrajinští zástupci, Trump uvedl, že se s nimi nesetkal. Washington pokračuje v jednáních i po volbách v polovině funkčního období, které Trump a republikáni drtivě prohráli.
Návštěva představovala první osobní kontakt mezi ruskými a americkými představiteli od chvíle, kdy demokraté získali kontrolu nad oběma komorami Kongresu.
Očekává se, že demokraté budou prosazovat větší podporu pro Ukrajinu a podrobí kontrole kroky administrativy vůči Moskvě, včetně případného zmírnění sankcí nebo dohody o dodávkách nafty. Kongres v novém složení zahájí svou činnost v lednu.
Rozhovory v Abú Dhabí
Američtí vyjednavači mají ve dnech 10. až 11. listopadu v Abú Dhabí zprostředkovat rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými zástupci. Trump opakovaně naznačoval, že dohoda je na dosah, avšak čtvrteční setkání nepřineslo žádnou veřejně oznámenou dohodu ani celostátní příměří.
Kirill Dmitrijev a ukrajinští představitelé se zúčastnili akce pořádané první dámou Melanií Trumpovou, která následovala po dočasném příměří v ruskými silami okupovaném městě Olešky. Podle informací Bílého domu tato operace umožnila doručení humanitární pomoci a evakuaci téměř 800 lidí.
Něco trvalejšího
Melania Trumpová uvedla, že se podílela na zajištění evakuačních tras, zdravotnického materiálu a přístupu do nemocnic. „Společně můžeme vytvořit něco trvalejšího, než je jen dočasné příměří,“ prohlásila.
Ukrajinští zástupci jí udělili státní vyznamenání jako uznání za její přínos. První dáma rovněž předala delegacím dopisy adresované Vladimiru Putinovi a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Tato humanitární spolupráce vytvořila prostor pro vzájemný kontakt v době, kdy pokračují vyjednávání o širším konfliktu.
Bezpečnost Evropy
V Bruselu americký vyslanec Jared Kushner informoval o diskusích s Ukrajinou, NATO a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách a širším evropském bezpečnostním rámci.
Jeho prohlášení, o kterém informovala RBC-Ukrajina, upozornilo na praktická opatření včetně stálých konzultací, spolehlivé komunikace během krizí a větší transparentnosti vojenské činnosti. Cílem je snížení rizika dalšího konfliktu.
Nikdo nemá právo veta
Kushner také stanovil podmínku s přímými důsledky pro budoucí vztah Ukrajiny s NATO: „Každá země si ponechá pravomoc nad svou vlastní bezpečností a spojenectvími. A žádná země nebude mít právo veta nad suverénními rozhodnutími jiné země.“ Řekl, že si Aliance ponechá svou ústřední roli v evropské kolektivní obraně. Oznámil, že s Ruskem ohledně nich nedojde k žádné dohodě.
Účast Evropy v další fázi mírových rozhovorů zůstává podmíněná. Kushner upřesnil, že Washington povede konzultace s evropskými partnery a bude usilovat o jejich přímou účast v širším formátu. Pro evropské vlády je tedy otázkou, jaké bezpečnostní dohody vzniknou.
