Téměř každé čtvrté dítě v EU je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Přesto návrh nového sedmiletého rozpočtu počítá se zrušením samostatného Evropského sociálního fondu a jeho sloučením do jednoho balíku s infrastrukturními či zemědělskými dotacemi. Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost tento záměr odmítl.
Téměř každé čtvrté dítě v EU vyrůstá s rizikem, že bude vyrůstat v chudobě. Unijní fond, který pomáhá financovat školní docházku, stravování či rekvalifikace rodičů, by ale mohl přijít o svůj dosavadní a samostatný rozpočet. Varovali před tím evropští poslanci z výboru pro zaměstnanost.
Evropský sociální fond (ESF) představuje hlavní evropský nástroj na pomoc ohroženým dětem a jejich rodičům. Financuje z něj odbornou přípravu, podporu uchazečů o zaměstnání i programy zaměřené na boj proti chudobě. Evropská komise ale navrhuje změnu dosavadních pravidel hry.
Vše v jednom balíku
Podle návrhu rozpočtu na období 2028 až 2034 by ESF přestal existovat jako samostatný nástroj. Jeho prostředky mají být pro každou členskou zemi sloučené do společného balíku spolu s financemi na další programy. A každá členská země by si následně s Komisí dohodla vlastní plán výdajů.
Mohlo by vás zajímat
Evropští poslanci se ale obávají, že tato reforma sníží výdaje na sociální programy. V rámci jednoho společného balíku peněz by například rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané musely o stejné finanční prostředky soupeřit s výstavbou silnic či zemědělskými dotacemi.
Podle údajů Eurostatu bylo v roce 2024 v Unii ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 19,5 milionu dětí. V Bulharsku a Španělsku se jedná o více než každé třetí dítě, v Česku zhruba o každé sedmé.
Sociální fond musí zůstat
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) odhlasoval poměrem 40 hlasů ku šesti, že ESF musí zůstat samostatným programem. Zákonodárci požadují pevný rozpočet ve výši 124,19 miliardy eur (tři biliony korun). S ním by vlády členských zemí nemohly libovolně manipulovat a přesouvat prostředky jinam. Fond by sice nadále fungoval prostřednictvím národních plánů, ale v rámci vlastní, oddělené kapitoly.
Hlavní zpravodajka návrhu, europoslankyně Marit Maijová (S&D, Nizozemsko), plánovanou reformu ostře kritizovala. „Návrh Komise zrušit tento fond je naprosto nepřijatelný. Udělám vše, co je v mých silách, abych jeho samostatnou existenci zachovala,“ prohlásila.
Spoluzpravodaj David Casa (EPP/Malta) to označil za otázku prosté matematiky. „Návratnost investic z tohoto fondu je mnohem vyšší než náklady na nečinnost,“ zdůraznil.
Pět procent pro děti
Poslanci Evropského parlamentu chtějí, aby vlády vyčlenily alespoň pět procent prostředků z fondu na takzvanou „dětskou záruku“. Jejím cílem je, aby děti měly zajištěný přístup ke vzdělání, zdravotní péči a zdravé stravě.
Fond by měl rovněž pomoci pracovníkům s rekvalifikací. Zejména v regionech, které jsou nejvíce postižené útlumem těžby fosilních zdrojů.
Německé hrozby
Postoj poslanců z výboru musí ještě odsouhlasit zákonodárci na plenárním zasedání. Následně začnou jednání s Radou EU, která zastupuje jednotlivé země sedmadvacítky. Lze ale očekávat tvrdý střet. Německý kancléř Friedrich Merz už pohrozil zablokováním rozpočtu, pokud nedojde ke sdílení nákladů spojených s podporou Ukrajiny.
Premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš a Robert Fico německý požadavek odmítli. Český ministerský předseda uvedl, že státníci EU by měli nominovat své zástupce, kteří budou za Unii jednat o míru na Ukrajině. Ta se pátým rokem brání ruské vojenské invazi.
