Trump kritizuje i Českou republiku. Splníme závazek vůči NATO?

Český ministr obrany Martin Stropnický letos v únoru podepsal se svým německým protějškem, Ursulou von der Leyenovou, dohodu o bližší spolupráci mezi oběma státy a Rumunskem. Zdroj: nato.int

Severoatlantická aliance (NATO) nemá v současném světě rovnocennou vojenskou konkurenci. Členské státy se však nyní dohadují, kdo na koho údajně doplácí při budování společné obrany. Česká vláda má plán, že najde dostatek prostředků na financování armády do roku 2025, zatímco opozice předkládá konkrétnější návrh.

“Německo dluží alianci obrovské množství peněz, Spojené státy musejí být lépe placeny za silnou a velmi nákladnou obranu, kterou poskytují Německu!,” napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Twitter. “V NATO neexistuje žádný dlužní účet. Ostatně ani výdaje, které máme vynakládat na obranu, nejsou určeny výhradně pro alianci,” odmítla kritiku německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Posuďme s klidnou hlavou jádro sporu, ve kterém Česká republika fakticky stojí spíše na straně Berlína, než Washingtonu.

Do roku 2024 máme zvednout armádní výdaje na 2 % HDP

Severoatlantická aliance (NATO) sdružuje nejbohatší světové regiony: USA a skoro celou Evropskou unii včetně Velké Británie, dále také Kanadu, Turecko a další státy. Jenomže většina členů vynakládá na svoji obranu relativně méně peněz, než zbytek lidstva. Světová banka uvádí, že globální armádní výdaje dlouhodobě pohlcují přes 2 % celkového hrubého domácího produktu (HDP). Zatímco většina členských států NATO vynakládá méně než 1,4 % svého HDP. Výrazně přitom vyčnívají Spojené státy, které zvedají celkový průměr.

Armádní výdaje vybraných členů NATO v roce 2016
USA 3,61 % HDP 664,058 miliardy USD
Celé NATO 2,43 % HDP 921,439 miliardy UDS
Německo 1,20 % HDP 41,676 miliardy UDS
Česká republika 1,01 % HDP 1,958 miliardy USD

(Loňské armádní výdaje poměřujeme jejich podílem na místním HDP, respektive v amerických dolarech. Zdroj: nato.int)

Na velšském summitu NATO v září roku 2014 byla přijata společná deklarace, podle které spořivější státy (Německo, ale také Česká republika) mají svoje výdaje na obranu:

  • nesnižovat
  • naopak zvyšovat podle růstu HDP
  • do uplynutí následující dekády dostat aspoň na 2 % HDP

Podle uznávané metodiky SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) přitom lze mezi obranné výdaje počítat například také provoz zodpovědných ministerstev, mírové sbory nebo penze veteránů.

Opozice chce růst a konečnou výši obranného rozpočtu uzákonit

Rozpočet českého Ministerstva obrany za současné vlády stoupá, zhruba o 4,5 miliardy Kč ročně. Letos dosáhne bezmála 52,54 miliardy Kč. Stát tedy začal utrácet za armádu více, než například za rezort zemědělství nebo průmyslu. “Podle dohody současné vládní koalice mají výdaje na obranu dosáhnout do roku 2020 úrovně 1,4 % HDP. Alianční cíl může Česká republika splnit v roce 2025,” věří Petr Medek, tiskový mluvčí ministerstva. Obrana by se potom stala třetím nejbohatším vládním rezortem, po sociálních věcech a školství.

Opoziční ODS navrhovala ještě rychlejší růst armádních výdajů, ale pro letošní rok neuspěla. “Vláda tak dokazuje, že svůj závazek nemyslí vážně,“ říká občanská demokratka Jana Černochová, stranická expertka na obranu. Ministerstvo naopak oponuje, že nemůže zvyšovat výdaje skokově, protože “velké akviziční procesy trvají běžně 4 až 5 let”. ODS mezitím připravila novelu zákona o zajišťování obrany státu, podle které by musel obranný rozpočet stoupat o 0,2 % HDP ročně a nakonec zůstat aspoň na 2 %.

Petr Woff