Neděle, 1. srpna, 2021

Tišší asfalt nebo tekoucí vodopády aneb Jak snížit hluk z dopravy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Odhaduje se, že dlouhodobé celodenní hlukové zátěži z dopravy nad 55 decibelů je vystaveno 113 milionů Evropanů. Dalších 22 milionů trpí kvůli vysoké hladině zvuku z železniční dopravy, čtyři miliony z dopravy letecké a téměř milion lidí kvůli hluku pocházejícího z průmyslu. Řada měst tak přistupuje k různým opatřením. Někde volí tišší silniční povrchy, jinde hluk jednoduše maskují jinými zvuky.

Hlučná vozidla na ulici, letadla létající nízko nad hlavou nebo vlaky jezdící v blízkém okolí jsou často zdrojem podráždění a frustrace. Nejméně každý pátý Evropan je aktuálně vystaven hladinám hluku ze silniční dopravy, které jsou považovány za zdraví škodlivé. Tento počet je ještě vyšší v městských oblastech, s tímto problémem se potýká většina evropských měst. 

Podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dlouhodobá expozice hluku ve venkovním prostředí každoročně způsobí 12 tisíc předčasných úmrtí.

Snížení rychlosti a odklon dopravy

Nedávná zpráva agentury EEA, která se zabývala hlukem ze silnic, železnic, letišť a průmyslu, odhalila, že největším zdrojem hlukového znečištění v Evropě je silniční doprava. 

Evropské země ke snížení a regulaci hladin hluku přijímají řadu opatření. Jak se zdá, posoudit jejich přínosy z hlediska pozitivní dopadů na zdraví není úplně jednoduché.

K nejoblíbenějším opatřením ke snížení hladiny hluku ve městech patří nahrazení staršího dláždění ulic hladším asfaltem, usměrňování dopravních toků a snížení nejvyšší povolené rychlosti na třicet kilometrů za hodinu. 

Zdroj: EEA

Některá města rovněž realizovala projekty zaměřené na maskování hluku z dopravy tím, že do center měst umístila zdroje příjemnějších zvuků, například tekoucí vodopády. Existují také opatření zaměřená na zvyšování povědomí a změnu chování lidí směrem k využívání méně hlučných druhů dopravy – využívání kola, chůze a využívání elektrických vozidel.

Ticho, prosím

Celá řada zemí, měst a regionů zavádí takzvané tiché oblasti, přičemž většinu z nich tvoří parky a další zelené plochy, kam se lidé mohou uchýlit před hlukem města. 

V rámci výzkumu EEA však byly zjištěny problémy související s dostupností těchto míst a s přístupem k nim, zejména v hlučnějších centrech měst, kde je těžké nalézt tiché zelené plochy a tyto plochy navíc nejsou z domova dosažitelné do deseti minut chůze.

Dopady na zdraví

Dlouhodobá expozice hluku, a to i na úrovních, na které jsme zvyklí v městských oblastech, má značné dopady na zdraví. Ve většině evropských zemí je více než 50 procent lidí žijících v městských oblastech vystaveno hluku ze silniční dopravy nad 55 decibelů. Podle Světové zdravotnické organizace je pravděpodobné, že se při dlouhodobé expozici této hladině hluku objeví negativní dopady na zdraví.

EEA odhaduje, že dlouhodobá expozice hluku ve venkovním prostředí v Evropě každoročně způsobí 12 000 předčasných úmrtí a přispěje ke 48 000 nových případů ischemické choroby srdeční. Dále se odhaduje, že 22 milionů lidí trpí chronickým obtěžováním hlukem a u 6,5 milionu osob vede hluková zátěž k chronickému značnému narušení spánku.

Nadměrným hlukem ale netrpí jen lidé. Negativní dopad má také na volně žijící živočichy, a to jak na zemi, tak ve vodě. Hlukové znečištění může mít řadu dopadů na fyzický stav i chování zvířat a může zvýšit jejich stres. Například hluk ze silniční dopravy může žábám a zpěvnému ptactvu ztížit vzájemnou komunikaci, zejména v období páření, což může omezit jejich schopnost rozmnožovat se nebo je to donutí uprchnout z jejich přírodních stanovišť.

Více ticha díky covidu

Hlukové znečištění z dopravních zdrojů, jako je silniční, železniční nebo letecká doprava, je spojeno s hospodářskou činností. V důsledku omezení volného pohybu osob v souvislosti s onemocněním covid-19 lze proto očekávat významné krátkodobé snížení hladin hluku v dopravě. 

Hladiny hluku ve venkovním prostředí se však reportují po delší dobu, protože účinky na zdraví se objevují při dlouhodobé expozici. Krátkodobé snížení hladin hluku by samo o sobě významně nesnížilo roční indikátor hladiny hluku, který se používá k měření účinků hluku.

Je zřejmé, že aktuální cíl na snížení hlukového znečištění, stanovený v 7. akčním programu Evropské unie pro životní prostředí, se nepodaří splnit. Řada členských států tak bude muset přistoupit ke krokům potřebným k řešení hlukového znečištění.

Novela zákona

Z celkové hlukové zátěže z dopravy představuje v České republice devadesát procent představuje doprava silniční. Vládou schválený dokument Dopravní politika 2021–2027 označuje hluk jako jednu z nejrozšířenějších škodlivin životního prostředí, která při dlouhodobém působení způsobuje závažná civilizační onemocnění. 

Přestože je u nás možné vymáhat překročení limitů hluku i venkovním prostředí, v rámci stávající právní úpravy už není možné pružně reagovat. Měl by tak vzniknout zcela nový zákon, na kterém pracuje ministerstvo zdravotnictví.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter