Těžba lithia z lithných písků na haldách u Horního Slavkova jen tak nezačne. Přestože má firma Sanaka Industry využití lithia a dalších kovů z hald u Horního Slavkova doslova na dosah, došlo ke skluzu ve výstavbě separační linky. Vyplývá to z dokumentů báňského úřadu. Firma také žádá o prodloužení stavebního povolení.
Městský úřad v Sokolově schválil stavební záměr investora, aby se mohl pustit do výstavby separační linky pro získávání kovů z vytěžené horniny, už více než před rokem. Podle rozhodnutí Městského úřadu v Sokolově, které má Ekonomický deník k dispozici, mohl investor přistoupit k bourání starých objektů, umístění trafostanice a připojení k síti vysokého napětí, stavbě administrativní budovy a zázemí pro pracovníky, budování příjezdové cesty či terénních úprav. Dopady na okolí má snížit třímetrová protihluková stěna.
Nyní se objevil problém s výstavbou již zmiňované separační linky, kvůli kterému požádal investor Sanaka Industry o prodloužení lhůty k dokončení stavby a o prodloužení stavebního povolení, jak vyplynulo z dokumentů Obvodního báňského úřadu v Sokolově.
„Dne 18. 5. 2023 podal stavebník žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením spočívající v prodloužení lhůty k dokončení stavby a žádost o prodloužení platnosti stavebního povolení (nabylo právní moci dne 13.7.2021) vydaného dne 10.6. 2021 stavebním úřadem. Stavební úřad podle správního řádu usnesením ze dne 14. 6. 2023 spojil řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením spolu s řízením o prodloužení platnosti stavebního povolení a dále vedl společné řízení,“ stojí v dokumentu báňského úřadu z 20. července.
Stavební úřad v provedeném řízení přezkoumal předložené žádosti, projednal je v rozsahu, v jakém se změny dotýkají práv, právem chráněných zájmů nebo povinností účastníků řízení, jakož i zájmů chráněných dotčenými orgány, a zjistil, že jejím uskutečněním nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy.
„Do vymezené doby 15 dnů od doručení veřejné vyhlášky o zahájení společného řízení neuplatnili účastníci řízení své námitky, případně návrhy či důkazy, a rovněž dotčené orgány neuplatnily k předmětnému řízení svá stanoviska. Stavební úřad rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části rozhodnutí, s tím, že podmínky stavebního povolení ze dne 10. 6. 2021 zůstávají i nadále v platnosti,“ lze se dále dočíst.
Terčem zájmu firmy Sanaka Industry jsou staré haldy po těžbě cínu a wolframu, nacházející se jižně od Horního Slavkova. Podle odhadů geologů se zde nachází nejméně 1200 tun lithia; připomeňme, že cena lithia letí nahoru – hlavně díky rostoucímu využití v Li-ion a LiFePO bateriích. Na haldách lze po nepříliš efektivním zpracování vytěžené horniny v socialistické éře nalézt také zajímavé množství cínu, wolframu, mědi, molybdenu a rubidia.
Stavební řízení začalo v listopadu 2020 a protáhlo se na rok a půl. Jistý podíl na tom měl odpor radnice v Horním Slavkově. Projektová dokumentace obsahovala podle starosty Alexandra Tereka některé vady a nedostatky. Konkrétně zmínil nejasnosti okolo příjezdové komunikace a nakládání s dešťovými vodami z areálu. Proti záměru byla také část místních obyvatel, která vyjádřila obavy ze zvýšené hlučnosti, prašnosti a kontaminace okolí nebezpečnými látkami.
Další povolení k těžbě získala firma již dříve. Obvodní báňský úřad se sídlem v Sokolově povolil společnosti Sanaka Industry v dubnu předloňského roku hornickou činnost. O dva měsíce později následoval souhlas stejného úřadu se stavbou separační linky v dobývacím prostoru odkaliště v Horním Slavkově. Její kapacita má dosahovat 357 tisíc tun zpracovaného materiálu ročně.
Místní jsou zásadně proti
Po separaci cinvalditu a křemenného písku bude roční produkce jílových kalů 357 000 tun, což představuje 482 000 tun jílových kalů, které budou kompletně použity v rámci sanace a rekultivace.
„Z níže uvedeného vyplývá, že jílové kaly budou obsahovat těžké kovy a znečišťující látky, které se mají likvidovat dle cílových parametrů jako nebezpečný nebo ostatní odpad,“ tvrdí několik účastníků řízení, kteří se proti těžbě postavili.
„Povolením hornické činnosti dojde ke zhoršení životních podmínek obyvatel okolních městských částí — Háje, Kounice, Svatopluk, Ležnice vlivem těžební činnosti ve formě nadměrné hlučnosti, prašnosti, kontaminace okolí ze zbytků nebezpečných látek, které na uvedeném ložisku zůstaly po původní těžbě,“ tvrdí další z účastníků řízení Jiří Chlupáček z Ležnice.
„Zahájením těžby v lokalitě u bývalé šachty Stannum vznikne prašný a hlučný prostor. Rozšířením o navrhovaný dopravníkový pás v délce cca 1100 m a vybudováním vlečky v katastrálním území Ležnice dojde ke znásobení prašnosti a hluku vlivem dvojí až trojí překládky těženého materiálu. V těsné blízkosti plánované vlečky hospodaří ekologickým způsobem čtyři zemědělské podniky, jejich činnost v daném režimu bude touto nakládkou ohrožena. Stejným způsobem se tato činnost dotkne života v osadě Ležnice, která je tvořena venkovskými staveními a malými hospodářstvími. Budováním dopravníkového pásu a dalších budov technického zázemí v místě předpokládané vlečky, dojde k vykácení značného množství vzrostlých dřevin. Celé technické zázemí bude na poddolovaném území,“ tvrdí manželé Bartoňovi z obce Ležnice.
Mimořádně výhodná investice
Vraťme se k historii aktuálních pokusů o těžbu lithia. U obou lokalit, kde se má z hlušiny těžit lithná slída v Horním Slavkově a na Cínovci, se v minulosti objevila spojitost se známým pražským lobbistou Ivo Rittigem.
O cínovecký resort měla zájem společnost Wilsea, spravovaná Rittigovými právníky. V Sanaka Industry (dříve Grum – pozn. red.) působil v minulosti spolupracovník lobbisty Ivo Rittiga Peter Kmeť, druhdy rezident komunistické rozvědky I. správy SNB v New Yorku.
Řadu otázek vyvolává i skutečnost, že obě firmy se k ložiskům lithia dostaly za nebývale velmi, až nápadně, výhodných okolností. Horní Slavkov před více než dvaceti lety daroval zhruba 40 hektarů pozemku s bývalým odkalištěm, na kterém se má těžit lithium, Nadaci Georgia Agricoly (NGA). Nadace pak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun Sanaka Industry, která dnes žádá o povolení k těžbě.
„Pro město to tehdy nemělo žádnou hodnotu,“ odmítl kritiku bývalý starosta Horního Slavkova Petr Hanzík (SZ). „Tvrdí, že v roce 1998, kdy město pozemek darovalo, ani později při prodeji pozemku v roce 2006, neměl nikdo potuchy, jaké bohatství ukrývá,“ napsal před časem deník Právo.
Horní Slavkov se mohl podle Práva díky těžbě lithia stát jedním z nejbohatších měst na Sokolovsku. Nestane se kvůli daru Nadaci Georgia Agricoly. Nadace naopak pozemek prodala za 6,5 milionu korun soukromé společnosti, která žádá o povolení k těžbě.
„Že tam to lithium je, to už věděl ústřední ústav geologický v padesátých letech. To každý, s odpuštěním blbec, musel vědět, že to tam je. Nikdy to ale nebylo zdrojem zájmu, až nyní s moderními technologiemi a poptávkou se stal atraktivní, jinak to byl běžný odpad,“ komentoval pro Právo jeden z odborníků a bývalý člen správní rady nadace, který ale nechtěl být jmenovaný.
Mimo jiné řekl, že soukromá společnost, jež o pozemek usilovala, na konci dubna 2003 dostala objednaný znalecký posudek, který určoval kubaturu rudného odkaliště v Horním Slavkově, deklaroval obsah kovů v něm a vypočítal obsah lithia, rubidia a cesia a případně dalších využitelných kovů.
Měsíc předtím byla podepsána kupní smlouva mezi nadací a společností k pozemku, za který ale firma nezaplatila všechny dojednané splátky. Po soudních tahanicích získala nadace pozemky zpět a prodala je opětovně až v roce 2006.
(hrb, dtr)
