Sobota, 27. listopadu, 2021

Báňský úřad vydal stavební povolení k výstavbě linky na těžbu lithia v Horním Slavkově

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Báňský úřad pro území Karlovarského kraje vydal společnosti Sanaka Industry stavební povolení na stavbu separační linky v dobývacím prostoru odkaliště v Horním Slavkově. Těžba lithia z tamní hlušiny se tak opět mocně přiblížila. S dobýváním tohoto velmi žádaného nerostu, ale především s jeho dopravou z místa těžby, mají problém místní obyvatelé.

Těžba lithia z pozůstatků hornické činnosti v západočeském Horním Slavkově je definitivně na spadnutí. A mohla by už začít dříve než za dva roky. Obvodní úřad pro území Karlovarského kraje totiž vydal společnosti Sanaka Industry stavební povolení na stavbu separační linky. Ta je klíčová pro vydobytí lithné slídy z hornoslavkovské hlušiny.

Ve stavebním povolení stojí, že stavba bude dokončena do dvou let ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Jak bude těžba prakticky vypadat? Natěžená hlušina, tedy lithný písek, bude dopravena do bubnového rozplavovače, kde se smísí s technologickou vodou. Následně se bude rozdělovat pomocí dvoustupňové magnetické separace na koncentrát lithných slíd a písek. Slídový koncentrát se pak bude na místě povoleného dobývání odvodňovat, balit a skladovat.

Společnost Sanaka Industry zastoupila v řízení před báňským úřadem brněnská společnost Tvar Com. Společnost o sobě na webu tvrdí, že poskytuje profesionální řešení zahrnující projektovou, inženýrskou, konzultační a stavebně-výrobní činnost. Společnost Tvar Com vypracuje pro výstavbu separační linky a lithné slídy projekční dokumentaci.

„Předmětem řízení je vydání stavebního povolení na stavbu Separační linka – Horní Slavkov. Jedná se o zařízení a objekty na zpracování pískové suroviny ve stanoveném dobývacím prostoru Horní Slavkov, realizováním úpravárenské technologické linky na zpracování suroviny kameniva (pískové suroviny) vytěžené v dobývacím prostoru, se vstupní kapacitou 360 000 tun suroviny ročně,“ stojí ve stavebním povolení.

Záměrem stavby realizace plně funkční úpravárenské linky s nutným technologickým zařízením, včetně potřebné infrastruktury v severovýchodním okraji dobývacího prostoru.

„Cílem technologie provozu je pomocí dvoustupňové magnetické separace rozdělit frakci o velikosti zrna od 0 – 1 mm na koncentrát lithných slíd (cinvalditů) a křemenný písek. Stavba je definována jako dočasná, po skončení těžby bude technologická linka demontována stejně jako úpravárenská a skladovací hala a vodní hospodářství. Z hlediska architektonického jsou uplatňovány jednoduché tvary s ohledem na stávající zástavbu,“ stojí dále ve stavebním povolení.

V místě se tedy blíží tyto práce: bourání starých budov, výstavba trafostanice, administrativní a sociální budovy a vrátnice. Proběhnou také hrubé terénní úpravy, výstavba venkovního vodovodu a venkovního osvětlení. Vystavěny budou vnitrozávodní komunikace a zpevněné plochy, dvě příjezdové komunikace, dvě silniční váhy, oplocení, protihluková stěna a oplocení skladové plochy.

Místní jsou zásadně proti

Po separaci cinvalditu a křemenného písku bude roční produkce jílových kalů 357 000
tun, což představuje 482 000 tun jílových kalů, které budou kompletně použity v rámci
sanace a rekultivace. Z níže uvedeného vyplývá, že jílové kaly budou obsahovat těžké kovy a znečišťující látky, které se mají likvidovat dle cílových parametrů jako nebezpečný nebo ostatní odpad,“ tvrdí několik účastníků řízení, kteří se proti těžbě postavili.

Povolením hornické činnosti dojde ke zhoršení životních podmínek obyvatel okolních městských částí — Háje, Kounice, Svatopluk, Ležnice vlivem těžební činnosti ve formě nadměrné hlučnosti, prašnosti, kontaminace okolí ze zbytků nebezpečných látek, které na uvedeném ložisku zůstaly po původní těžbě,“ tvrdí další z účastníků řízení Jiří Chlupáček z Ležnice.

Zahájením těžby v lokalitě u bývalé šachty Stannum vznikne prašný a hlučný prostor. Rozšířením o navrhovaný dopravníkový pás v délce cca 1100 m a vybudováním vlečky v katastrálním území Ležnice dojde ke znásobení prašnosti a hluku vlivem dvojí až trojí překládky těženého materiálu. V těsné blízkosti plánované vlečky hospodaří ekologickým způsobem čtyři zemědělské podniky, jejich činnost v daném režimu bude touto nakládkou ohrožena. Stejným způsobem se tato činnost dotkne života v osadě Ležnice, která je tvořena venkovskými staveními a malými hospodářstvími. Budováním dopravníkového pásu a dalších budov technického zázemí v místě předpokládané vlečky, dojde k vykácení značného množství vzrostlých dřevin. Celé technické zázemí bude na poddolovaném území,“ tvrdí manželé Bartoňovi z obce Ležnice.

Mimořádně výhodná investice

Vraťme se k historii aktuálních pokusů o těžbu lithia. U obou lokalit, kde se má z hlušiny těžit lithná slída na Cínovci a v Horním Slavkově, se v minulosti objevila spojitost se známým pražským lobbistou Ivo Rittigem. O cínovecký resort měla zájem společnost Wilsea, spravovaná Rittigovými právníky. V Sanaka Industry (dříve Grum – pozn. red.) působil v minulosti spolupracovník lobbisty Ivo Rittiga Peter Kmeť, druhdy rezident komunistické rozvědky I. správy SNB v New Yorku.

Peter Kmeť byl rezidentem StB ve Washingtonu. Foto: Jan Hrbáček

Řadu otázek vyvolává i skutečnost, že obě firmy se k ložiskům lithia dostaly za nebývale velmi, až nápadně, výhodných okolností. Horní Slavkov před dvaceti lety daroval zhruba 40 hektarů pozemku s bývalým odkalištěm, na kterém se má těžit lithium, Nadaci Georgia Agricoly (NGA). Nadace pak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun Sanaka Industry, která dnes žádá o povolení k těžbě.

„Pro město to tehdy nemělo žádnou hodnotu,“ odmítl kritiku bývalý starosta Horního Slavkova Petr Hanzík (SZ). „Tvrdí, že v roce 1998, kdy město pozemek darovalo, ani později při prodeji pozemku v roce 2006, neměl nikdo potuchy, jaké bohatství ukrývá,“ napsal před třemi roky deník Právo.

Horní Slavkov se mohl podle Práva díky těžbě lithia stát jedním z nejbohatších měst na Sokolovsku. Nestane se kvůli daru Nadaci Georgia Agricoly. Nadace naopak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun soukromé společnosti, která žádá o povolení k těžbě.

„Že tam to lithium je, to už věděl ústřední ústav geologický v padesátých letech. To každý, s odpuštěním blbec, musel vědět, že to tam je. Nikdy to ale nebylo zdrojem zájmu, až nyní s moderními technologiemi a poptávkou se stal atraktivní, jinak to byl běžný odpad,“ komentoval pro Právo jeden z odborníků a bývalý člen správní rady nadace, který ale nechtěl být jmenovaný.

Mimo jiné řekl, že soukromá společnost, jež o pozemek usilovala, na konci dubna 2003 dostala objednaný znalecký posudek, který určoval kubaturu rudného odkaliště v Horním Slavkově, deklaroval obsah kovů v něm a vypočítal obsah lithia, rubidia a cesia a případně dalších využitelných kovů.

Měsíc předtím byla podepsána kupní smlouva mezi nadací a společností k pozemku, za který ale firma nezaplatila všechny dojednané splátky. Po soudních tahanicích získala nadace pozemky zpět a prodala je opětovně až v roce 2006.

Těžaři estébáci

Takzvanou ovládající osobou společnosti Sanaka Industry je fond RSJ Investments SICAV.

Kdo ovládá fond RSJ Investments SICAV. Údaje jsou z poslední zprávy o vztazích v obchodním rejstříku z let 2019-2020. Mezi ovládajícími osobami figuruje i bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti Karel Janeček starší, kterému patří 1,51 procento fondu. Foto: Jan Hrbáček

Podobná obchodní operace se odehrála i na Cínovci. V létě 2007 vypracoval znalec Josef Hubač z Teplic na objednávku státního podniku DIAMO ocenění pozemků na Cínovci s lithnými písky. Jak vyplývá z jeho posudku, znalec Hubač ovšem nedostal k zadání ty nejpodstatnější informace, a to, respektive jaká surovina, co se na pozemcích nachází. O pozemky se ucházela nejprve společnost Wilsea, spojována s kontroverzním lobbistou Rittigem, ale nakonec jej koupila společnost Cínovecká deponie.

Jak už jsme naznačili, u obou společností lze v pozadí nalézt fond RSJ Investments SICAV a lidi okolo milionáře Karla Janečka, jehož otec Karel sloužil před rokem 1989, stejně jako Rittigův spolupracovník Peter Kmeť, u komunistické rozvědky.

Dosud se mělo za to, že společnost Cínovecká deponie, která se chystá těžit lithné písky na Cínovci, patří vesměs akciové společnosti RSJ Investments SICAV ze stáje svérázného českého milionáře Karla Janečka. Jak ale vyplynulo ze zkoumání Ekonomického deníku, část akcií vlastní neprůhledná kyperská společnost Mesoper Investments Ltd. a další část patří agentce Státní bezpečnosti z Českých Budějovic Evě Baštové.

Eva Baštová, jedna z majitelek Cínovecké deponie, byla agentkou Státní bezpečnosti. Její svazek byl zničen. Foto: Jan Hrbáček

Poslední údaj o akcionářích je v obchodním rejstříku uložen z loňského roku. Na valné hromadě v červenci byli přítomni všichni tři akcionáři, vlastnící 2 tisíce akcií ve jmenovité hodnotě 1 tisíc korun.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter