Čtvrtek, 6. května, 2021

Těžba lithia nás zasáhne a nikdo s námi nemluví, stěžují si lidé z osady na Slavkovsku. Denně má okolo projet 22 vlaků

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Těžba lithia z hlušiny bude mít velký dopad na obyvatele v blízkosti dobývacího a zpracovatelského místa v západočeském Horním Slavkově. Ani ne tak těžba samotná, ale transport vytěžené suroviny. Lidé z osady Krásný Jez si stěžují, že jim po nově zbudované trati denně projede 22 vlaků. „Toto navýšení nákladní železniční dopravy přes naši obec zničí kvalitu života obyvatel naší osady a majitelům domů přímo u železniční trati znehodnotí a zřejmě i poškodí jejich nemovitosti,“ tvrdí například předseda spolku Krásný Jez Ladislav Kovařík.

Ekonomický deník přinesl na konci února zprávu o tom, že těžba lithia z hlušiny v západočeském Horním Slavkově je zase o krok blíže k realitě. Obvodní báňský úřad pro území Karlovarského kraje povolil společnosti Sanaka Industry výstavbu separační linky, na níž by se měly lithné slídy oddělit z hlušiny po předchozí těžbě. Drážní úřad mimo jiné v lednu oznámil také společné územní a stavební řízení, týkající se železniční vlečky. Proti jejímu umístění protestují místní obyvatelé.

„Stavba názvu ´Železniční vlečka Horní Slavkov´ se nachází v katastrálním území Ležnice a v katastrálním území Horní Slavkov. Železniční vlečka bude nové napojena do železniční regionální dráhy – železniční trati Krásný Jez – Nové Sedlo u Lokte. Předmětná železniční trať je regionální, jednokolejná, neelektrifikovaná… …Pozemky jsou vedeny jako chráněná krajinná oblast, zóna II. – IV. Stavba nemá po svém dokončení žádný zásadní vliv na okolní stavby a pozemky… …Doba trvání stavby se předpokládá cca 15. let od kolaudace stavby, tedy od vydání kolaudačního souhlasu,“ stojí v rozhodnutí úřadu.

Na nedávný článek Ekonomického deníku zareagoval zástupce předseda spolku Krásný Jez Ladislav Kovařík. Ve spolku se sdružují lidé, kterých se těžba, a především následná přeprava, lithia na několik let zásadně dotkne.

„Reaguji na váš článek ohledně těžby lithia v Horním Slavkově (viz. příloha), díky kterému jsem získali informace, které jinak od úřadů nedostáváme. Jsme spolek obyvatel osady Krásný Jez, která bude plánovanou těžbou lithia v Horním Slavkově bezprostředně zasažena a to jak těžbou tak zejména nákladní železniční dopravou, která povede přímo přes naši osadu. Frekvence vlaků, jak jsme zjistili, bude značná a to jedenáct plných souprav denně po třech vagónech plus jedenáct prázdných zpět, celkem tedy dvacet dva vlaků denně na trati Krásný Jez – Ležnice a to po dobu pěti až sedmi let,“ začal svůj e-mail Ladislav Kovařík.

Navýšení nákladní železniční dopravy přes obec podle šéfa spolku Krásný Jez zničí kvalitu života obyvatel osady a „majitelům domů přímo u železniční trati znehodnotí a zřejmě i poškodí jejich nemovitosti“.

Spolek se kauzou těžby lithia v Horním Slavkově se zabývá od roku 2015, kdy se zúčastnil veřejného projednávání EIA. „Které bylo jen divadlem pro získání povolení EIA, zápis z průběhu jednání vám posílám, již tehdy jsme upozornili na zátěž jakou železniční doprava související s těžbou bude mít na naši osadu,“ pokračuje Kovařík.

Tvrdí, že spolek s jejich připomínkami kontaktoval ministerstvo životního prostředí, Krajský úřad Karlovarského kraje i Báňský úřad pro Karlovarský kraj. „Ale setkali jsme se pouze s nezájmem a neochotou komunikovat a podávat nám informace. Chápeme, že železniční doprava je ekologičtější a menší dopravní zátěž pro okolní obce (Horní Slavkov, Krásno, Loket a další) než doprava nákladní, proti které se tyto obce postavily. Ale odmítáme být obětováni těžbě lithia a navrhujeme znovu zprovoznit zrušenou trať z Horního Slavkova-Kounice na druhou stranu do Lokte, na železniční dopravní koridor do Chodova u Karlových Varů Varů a vozit vytěženou hmotu tímto směrem,“ nabízí jiné řešení pro přepravu vytěženého lithia.

Podotýká, že železniční trať mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi, na kterou je plánováno vytěženou hmotu přes osadu Krásný Jez vozit, není stavěna na nákladní železniční dopravu. Oproti tomu pokud by byla podle něj železniční doprava ze stanice Horní Slavkov-Kounice vedena do Horního Slavkova a dále přes Loket do Chodova u Karlových Varů Varů, tak se v Chodově napojí na železniční dopravní koridor určený pro nákladní železniční dopravu.

Kovařík uvedl, že se komunikovat s úřady pokouší i nadále. „Novinky jsou takové, že jsem oslovil Báňský úřad pro Karlovarský kraj přes datovou schránku, proč náš spolek neinformují o změnách v řízení o povolení těžby a starostu Horního Slavkova ohledně spolupráce a společném postupu, při prosazení vlakové trasy na druhu stranu přes Loket do Chodova. Dělám co můžu, abych naši osadu ochránil, před dopady těžby, ale obávám se že to nebude stačit, nicméně snažit se budeme stále. Báňský úřad v Sokolově stále nereaguje na naši žádost z 22. března, abychom byli zařazeni mezi účastníky řízení a zejména byli informováni o změnách ve vývoji povolení těžby. Mám v plánu ještě oslovit nové vedení Karlovarského kraje, staré vedení jsme oslovili, ale nejevili o věc zájem, ještě když bývalá hejtmanka (Jana Wildumetzová z hnutí ANO – pozn. red.) byla starostkou v Horním Slavkově v době, kdy mohla těžbě zabránit změnou územního plánu,“ dodal Kovařík.

Starosta Horního Slavkova Alexandr Terek pak na podnět spolku zareagoval následovně: „Pro město Horní Slavkov je zásadní, aby doprava, v případě že k těžbě skutečně dojde, probíhala výhradně po železnici. K tomu činíme veškeré kroky a opatření. Zásadní je pro nás způsob, nikoliv směr pohybu po železnici. Troufnu si říci, že především zásluhou města Horní Slavkov ještě existuje trať směr Loket alespoň na papíře. Dlouhodobě usilujeme o obnovení provozu. V současné chvíli probíhá další kolo jednání s ministerstvem dopravy a správou železnic. Jaký bude výsledek si po mnoha letech a nespočtu jednání netroufnu odhadnout,“ sdělil starosta spolku.

Skutečnost je podle něj taková, že aktuálně se stát pokouší této trati zbavit a chce ji nabídnout k prodeji. Tomu se snad podle Tereka, s velmi aktivním přístupem Karlovarského kraje, podaří zabránit.

„Nedokážu odhadnout, jak to s tratí směr Loket dopadne. V každém případě mohu s určitostí říci, že od požadavku na dopravu po železnici město Horní Slavkov v žádném případě neodstoupí. Dle uskutečněných jednání bude stejným způsobem postupovat i město Loket, pro který by enormní nárůst kamionové dopravy představoval stejný problém. Nejinak se k věci staví i Karlovarský kraj. Důsledek nadměrného zatížení komunikace je zřejmý v Údolí, kde došlo ke zřícení opěrné zdi a dodnes jezdíme kolem provizorního zajištění. Silnice takovou zátěž nesnese. Jediným možným způsobem dopravy vytěženého materiálu zůstává železnice. Veškeré argumenty, skutečnosti atd., zazněly již několikrát. Horní Slavkov a Loket důsledně trvají na obnovení provozu směr Loket. Pokud k tomu ze strany státu nedojde, zůstává jediný možný způsob dopravy z Kounic směr Krásný Jez a dále. Mou povinností je chránit zájmy města Honí Slavkov a jeho obyvatel což není v rozporu s obnovením provozu na trati směr Loket,“ uzavřel starosta Horního Slavkova Alexandr Terek.

Pojďme si přiblížit, kde a jak má probíhat sama těžba. Plošný rozsah dobývacího prostoru pro těžbu lithiové rudy v Horním Slavkově čítá plochu 0,444 kilometry čtvereční. Navržený dobývací prostor leží uvnitř chráněného ložiskového území Krásno. Případná hornická činnost (dobývání ložiska), bude prováděna povrchovým lomem za použití odtěžovacích mechanizmů (kolových a pásových rýpadel, dozerů a nákladních automobilů). Dobývání ložiska v rozšířené části dobývacího prostoru může být zahájeno pouze na základě rozhodnuti obvodního báňského úřadu, kterým bude povolena hornická činnost. Po vydobytí zásob ložiska mají být pozemky dotčené dobýváním rekultivovány dle příslušného plánu sanace a rekultivace.

Faksimile dokumentu báňského úřadu k těžbě lithia v Horním Slavkově. Foto: Jan Hrbáček

Celý text rozhodnutí báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu lithia v Horním Slavkově je ke stažení zde.

Mimořádně výhodná investice a estébáci

Vraťme se k historii aktuálních pokusů o těžbu lithia. U obou lokalit, kde se má z hlušiny těžit lithná slída na Cínovci a v Horním Slavkově, se v minulosti objevila spojitost se známým pražským lobbistou Ivo Rittigem. O cínovecký resort měla zájem společnost Wilsea, spravovaná Rittigovými právníky. V Sanaka Industry (dříve Grum – pozn. red.) působil v minulosti Rittigův dvorní firemní administrátor Peter Kmeť, druhdy rezident komunistické rozvědky I. správy SNB v New Yorku.

Peter Kmeť byl rezidentem StB ve Washingtonu. Foto: Jan Hrbáček

Řadu otázek vyvolává i skutečnost, že obě firmy se k ložiskům lithia dostaly za nebývale velmi, až nápadně, výhodných okolností. Horní Slavkov před dvaceti lety daroval zhruba 40 hektarů pozemku s bývalým odkalištěm, na kterém se má těžit lithium, Nadaci Georgia Agricoly (NGA). Nadace pak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun Sanaka Industry, která dnes žádá o povolení k těžbě.

„Pro město to tehdy nemělo žádnou hodnotu,“ odmítl kritiku bývalý starosta Horního Slavkova Petr Hanzík (SZ). „Tvrdí, že v roce 1998, kdy město pozemek darovalo, ani později při prodeji pozemku v roce 2006, neměl nikdo potuchy, jaké bohatství ukrývá,“ napsal před třemi roky deník Právo.

Horní Slavkov se mohl podle Práva díky těžbě lithia stát jedním z nejbohatších měst na Sokolovsku. Nestane se kvůli daru Nadaci Georgia Agricoly. Nadace naopak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun soukromé společnosti, která žádá o povolení k těžbě.

„Že tam to lithium je, to už věděl ústřední ústav geologický v padesátých letech. To každý, s odpuštěním blbec, musel vědět, že to tam je. Nikdy to ale nebylo zdrojem zájmu, až nyní s moderními technologiemi a poptávkou se stal atraktivní, jinak to byl běžný odpad,“ komentoval pro Právo jeden z odborníků a bývalý člen správní rady nadace, který ale nechtěl být jmenovaný.

Mimo jiné řekl, že soukromá společnost, jež o pozemek usilovala, na konci dubna 2003 dostala objednaný znalecký posudek, který určoval kubaturu rudného odkaliště v Horním Slavkově, deklaroval obsah kovů v něm a vypočítal obsah lithia, rubidia a cesia a případně dalších využitelných kovů.

Měsíc předtím byla podepsána kupní smlouva mezi nadací a společností k pozemku, za který ale firma nezaplatila všechny dojednané splátky. Po soudních tahanicích získala nadace pozemky zpět a prodala je opětovně až v roce 2006.

Areál v Horním Slavkově, ve kterém bude probíhat těžba lithia. Foto: Ladislav Kovařík

Podobná obchodní operace se odehrála i na Cínovci. V létě 2007 vypracoval znalec Josef Hubač z Teplic na objednávku státního podniku DIAMO ocenění pozemků na Cínovci s lithnými písky. Jak vyplývá z jeho posudku, znalec Hubač ovšem nedostal k zadání ty nejpodstatnější informace, a to, respektive jaká surovina, co se na pozemcích nachází. O pozemky se ucházela nejprve společnost Wilsea, spojována s kontroverzním lobbistou Rittigem, ale nakonec jej koupila společnost Cínovecká deponie.

Jak už jsme naznačili, u obou společností lze v pozadí nalézt fond RSJ Investments SICAV a lidi okolo milionáře Karla Janečka, jehož otec Karel sloužil před rokem 1989, stejně jako Rittigův administrátor Peter Kmeť, u komunistické rozvědky.

Dosud se mělo za to, že společnost Cínovecká deponie, která se chystá těžit lithné písky na Cínovci, patří vesměs akciové společnosti RSJ Investments SICAV ze stáje svérázného českého milionáře Karla Janečka. Jak ale vyplynulo z dřívějšího zkoumání, část akcií vlastnila neprůhledná kyperská společnost a další část patřila agentce Státní bezpečnosti z Českých Budějovic.

Detaily příprav k těžbě lithia ze strany soukromých investorů, historii firem, i podrobnosti o majetkových podílech, popsal Ekonomický deník v minulosti například zde.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter