INZERCE

Terorismus v EU. Jak se s ním daří bojovat v průběhu let?

Od ledna 2015, kdy celý svět obletěly záběry z teroristického útoku na redakci satirického magazínu Charlie Hebdo a sociální sítě zaplavil hashtag #jesuischarlie, se Evropská unie aktivně pustila do boje s džihádistickým terorismem. Jak se Europolu daří mařit pokusy teroristů?

Během 80. a 90. let si většinu teroristických útoků v Evropě připisovaly „tradiční“ separatistické teroristické organizace jako ETA za svobodné Baskicko nebo IRA za jednotné Irsko. Pomyslné vedení jim od nového tisíciletí pomalu začali přebírat džihádisté z Al-Kaídy a později z Islámského státu. Od roku 2015 je alespoň v EU hlavním strůjcem, či jinak podílející se entitou (motivace nebo trénink teroristů), uskupení Islámský stát.

Ze zprávy mapující terorismus a jeho vývoj v EU vytvořené protiteroristickým centrem Europolu jsou patrné, krom dalších, i tyto hlavní trendy posledních let:

  • Počet džihádisticky motivovaných útoků v posledních letech vzrostl. Zároveň se útoky staly méně sofistikovanými a snáze proveditelnými. Džihadistické útoky mají dnes na svědomí více obětí než jakýkoliv jiný typ útoků.
  • Poslední útoky džihádistů mají 3 různé cíle: náhodné zabíjení; útoky na symboly západního životního stylu; útoky na symboly autority.
  • Většinu útoků páchají primárně atentátníci, kteří se radikalizují v zemi, kde mají trvalé bydliště, aniž by ji opustili k výcviku v zahraničí. Tato skupina atentátníků je velmi různorodá a často v EU vyrostla nebo v ní celý život žije. Zároveň jsou to lidé občas známí svou kriminální činností, která však většinou nemá nic společného s aktivitami Islámského státu nebo další džihádistické organizace.
  • Online propaganda je stále nejdůležitějším zdrojem radikalizace, příjmu a renomé pro teroristické organizace operující v EU. Dochází k recyklaci starého propagačního materiálu ze strany teroristických organizací z důvodu finančních a dalších ztrát, které ztěžují teroristům fungování.
  • Rozšiřuje se podpora extrémní pravice, což je přímá reakce na strach z islamizace a úzkosti pramenící z vnímání migrace.

Další trendy k přečtení zde: Zpráva mapující terorismus v EU.

Aktuální čísla

Ze zprávy je dále patrné, že útoků od roku 2014 přibylo, ale zároveň čísla, která jsou vidět v grafu, zahrnují i útoky překažené, nedokonané, ale i ty dokončené. Zcela dokončených útoků bylo v roce 2017 i 2016 deset, takže větší část se podařilo nějakým způsobem překazit, nebo se nevydařily. Útoky byly v posledních dvou letech také méně ničivé co do počtu obětí. Čísla je potřeba brát s rezervou, jelikož jakýkoliv útok se statistikou může výrazně zamávat. Důkazem toho může být rok 2015, kdy EU zažila nejhorší rok, co se počtu obětí džhádstických teroristických útoků týká, kdy si vyžádaly životy 150 lidí. Rok předtím přitom ze stejných příčin zahynuli „pouze“ 4 lidé. V minulém roce přitom zemřelo z důvodu teroristických útoků 62 lidí a rok předtím, tedy v roce 2016, 135 lidí.

Šéf protiteroristického centra Europolu Manuel Navarette tato čísla okomentoval slovy: „Útoky jsou méně sofistikované. Je jich víc, ale naštěstí způsobují méně obětí.“ Navarette představil zprávu svého týmu na parlamentním výboru pro vnitro na konci června. „Přípravy útoků se nám daří rychleji odhalovat, protože nástroje tajných služeb a policie umíme lépe využívat. Předcházíme tím útokům a omezujeme počet jak smrtelných obětí, tak zranění,“ dodal Navarette v reakci na zlepšení spolupráce mezi členskými zeměmi EU.

Terorismus  a migrace

Europol nezaznamenal systematické využívání migračních tras teroristy a nadále platí, že největší hrozbou zůstávají takzvaní „místní teroristé“, kteří se narodili v EU nebo v ní dlouhodobě žijí. Za teroristickou hrozbu spojenou s migrací označuje Europol rovněž nárůst sympatizantů extrémní pravice. Europol přesto několik případů, kdy se spolu s migranty snažili dostat i teroristé, odhalil. I z toho důvodu posílil spolupráci se zeměmi jako Řecko a Itálie.

Budoucnost

Z dostupných dat a zpráv se zdá, že z kritického roku 2015 se počet obětí teroristických útoků daří Europolu, díky lepší spolupráci mezi zeměmi EU, snižovat. Nadále však platí, že je džihádistický terorismus hlavním strašákem občanů EU, který v závěsu následuje hrozba útoků ze strany podporovatelů extrémní pravice.

Filip Hanka